Infoservis: Některé nové pojmy z nového občanského zákoníku

Publikováno 08. 01. 2014

Nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“) nám přináší některé nové pojmy, se kterými se budeme setkávat také v daňové oblasti.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Korporace

Korporací se rozumí právnická osoba, která je tvořena jednou či více osobami (fyzickými či právnickými). Korporace rozlišujeme:

  • 1. Obchodní korporace
    • obchodní společnosti
      • veřejná obchodní společnost
      • komanditní společnost
      • společnost s ručením omezeným
      • akciová společnost
      • evropská společnost
      • evropské hospodářské zájmové sdružení
    • družstva
      • „obecné“ družstvo
      • bytové družstvo
      • sociální družstvo
      • evropská družstevní společnost
  • 2. Spolky
    • jsou tvořeny alespoň třemi osobami, které mají společný zájem. Spolek je samosprávný a dobrovolný svazek členů. Spolky nahrazují stávající občanská sdružení.

Fundace

Fundace je právnická osoba vytvořená majetkem vyčleněným k určitému účelu. Patří sem nadace a nadační fondy.

Ústav

Jedná se o právnickou osobu ustavenou za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky.

Společnost

Společnost vzniká, zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci. Společnost nemá právní subjektivitu. Společnost tedy nahrazuje doposud známé sdružení bez právní subjektivity.

Tichá společnost

Smlouvou o tiché společnosti se tichý společník zavazuje k vkladu, kterým se bude podílet po celou dobu trvání tiché spolčenosti na výsledcích podnikání podnikatele, a podnikatel se zavazuje platit tichému společníkovi podíl na zisku.

Právo stavby

Jedná se o zcela nový institut, který NOZ zavádí. Pozemek může být zatížen věcným právem jiné osoby (stavebníka) mít na povrchu nebo pod povrchem pozemku stavbu. Není podstatné, zda se jedná o stavbu již zřízenou či dosud nezřízenou. Právo stavby je věcí nemovitou, takže úplatné nabytí vlastnického práva k právu stavby je předmětem daně z nabytí nemovitých věcí.

Svěřenský fond

Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat. Majetek ve svěřenském fondu není ani ve vlastnictví zakladatele, ani ve vlastnictví správce a ani ve vlastnictví osoby, které má být ze svěrenského fondu plněno. Je potřeba zmínit, že pro účely daně z příjmů má svěřenský fond daňovou subjektivitu, je považován za poplatníka daně z příjmů právnických osob.

Výprosa

Výprosa vzniká za situace, kdy půjčitel přenechá někomu bezplatně věc k užívání a není sjednaná doba, po kterou se má věc užívat a ani účel, ke kterému se má věc užívat.

Výpůjčka

Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání

Pacht

Pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Jedná se o obdobný institut jako je nájem, ale s tím rozdílem, že na rozdíl od nájmu, kdy lze věc pouze užívat, vzniká pachtýři právo kromě užívání brát ještě plody z předmětu pachtu.

Zápůjčka

Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Zápůjčka nám nahrazuje pojem půjčka.

Příkaz

Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

Výměnek

Smlouvou o výměnku si vlastník nemovité věci vymiňuje v souvislosti s jejím převodem pro sebe nebo pro třetí osobu požitky, úkony nebo práva sloužící k zaopatření na dobu života nebo na dobu určitou a nabyvatel nemovité věci se zavazuje zaopatření poskytnout.

Závdavek

Byl-li ujednán závdavek, vyžaduje se, aby byl odevzdán nejpozději při uzavření smlouvy. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní. Nesplní-li se dluh z příčiny na straně toho, kdo dal závdavek, může si druhá strana závdavek ponechat. Dala-li tato strana závdavek, má právo požadovat, aby jí buď bylo vydáno dvojnásobně tolik, anebo aby dlužník dluh splnil, nebo, není-li splnění dluhu již možné, náhradu škody. Na rozdíl od zálohy má závdavek větší význam pro zajištění plnění ze smlouvy.


Témata: Účetní a daňové tipy