Kdo má povinnost podat daňové přiznání

Publikováno 12. 02. 2015

Jako každoročně mnoho poplatníků daně z příjmů fyzických osob řeší v těchto dnech otázku, zda mu vznikla povinnost podat daňové přiznání za uplynulé zdaňovací období.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Pojďme si společně připomenout, kdy fyzickým osobám vzniká povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů (dále také „DP“), kdy takovou povinnost nemají a za jakých podmínek si můžou nechat provést zúčtování u svého zaměstnavatele.

I. Povinnost podat DP

Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) nejprve uvádí základní pravidlo, kdy vzniká povinnost podat DP:

  • daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

ZDP dále stanoví povinnost podat DP v těchto případech:

  • daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu,
  • český nerezident, který uplatňuje slevy na dani (s výjimkou základní slevy na poplatníka a slevy na studenta) nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně,
  • pokud byly poplatníkovi vyplaceny příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta,
  • pokud poplatník s příjmy ze závislé činnosti uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí (dar),
  • povinnost podat DP má poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Pouze připomínám, že kromě ZDP stanovuje povinnost podat DP taktéž daňový řád, který uvádí, že řádné daňové tvrzení musí podat daňový subjekt mimo jiné i na výzvu správce daně.

II. Situace kdy se DP nemusí podávat

Naopak ZDP vymezuje situace, kdy poplatníkovi povinnost podat DP nevzniká:

  • pokud má poplatník příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně (za podmínky, že má podepsané prohlášení) a vyjma příjmů osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána srážková daň a nemají jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč,
  • pokud má pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraniční, které jsou vyjmuty ze zdanění.

III. Roční zúčtování

O roční zúčtování záloha a daňového zvýhodnění může poplatník požádat svého zaměstnavatele (plátce příjmu) za těchto podmínek:

  • pokud nemá povinnost podat DP,
  • ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo postupně od více plátců,
  • měl u všech plátců podepsané daňové prohlášení a
  • nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období požádá písemně o provedení ročního zúčtování posledního z výše uvedených plátců.

Nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období musí poplatník svému zaměstnavateli dodat veškeré doklady, aby zaměstnavatel mohl roční zúčtování provést. Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede zaměstnavatel nejpozději do 31. března po uplynutí zdaňovacího období. Případný přeplatek musí být poplatníkovi vrácen nejpozději při zúčtování březnové mzdy.

V situaci, kdy došlo k zániku posledního z plátců bez právního nástupce, může poplatník do 15. února po zdaňovacím období požádat o provedení ročního zúčtování místně příslušného správce daně.

V praxi nejsou ojedinělé případy, kdy zaměstnavatel provede roční zúčtování a následně vyjde najevo, že poplatník měl povinnost podat DP. Vzniklá situace se řeší tak, že zaměstnavatel vydá svému zaměstnanci Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách a daňovém zvýhodnění, v němž uvede, že již bylo provedeno roční zúčtování a samozřejmě v tomto potvrzení uvede samotný výsledek ročního zúčtování. Poplatník si uvede hodnoty z vydaného Potvrzení ve svém daňovém přiznání.

Příklad č. 1

Poplatník je zaměstnanec s podepsaným prohlášením. Ve zdaňovacím období dále dosáhl příjmů z pronájmu ve výši 6 000 Kč. Povinnost podat DP mu nevzniká.

Příklad č. 2

Důchodce s ročním starobním důchodem ve výši 120 000 Kč, prodal osobní automobil ve výši 190 000 Kč (osvobozený příjem) a dosáhl příjem z pronájmu ve výši 12 000 Kč. Povinnost podat DP nevzniká.

Příklad č. 3

Student vysoké školy pracuje na částečný úvazek u zaměstnavatele, kde má podepsané prohlášení. Současně pracuje u druhého zaměstnavatele na dohodu o provedení práce, kde je daň vybírána ve formě srážkové daně. Povinnost podat DP nevzniká.

Příklad č. 4

Poplatník je zaměstnancem s podepsaným prohlášením. Vedle pracovního poměru má živnostenský list na zprostředkování, příjmy ze živnosti činily 4 000 Kč. Povinnost podat DP nevzniká, ale vzniká mu povinnost podat přehled pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení.

Příklad č. 5

Poplatník je zaměstnancem s podepsaným prohlášením. V průběhu zdaňovacího období nabyl bezúplatný příjem (dar) od příbuzného v linii přímé v hodnotě 6 500 000 Kč, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen. Poplatníkovi nevznikla povinnost podat DP. V této souvislosti si dovoluji upozornit na novou povinnost od roku 2015 – poplatník je povinen ve lhůtě pro podání daňového přiznání oznámit místně příslušnému správci daně přijetí tohoto osvobozeného příjmu. Pokud by opomenul tento příjem oznámit a byl by správcem daně vyzván k podání tohoto oznámení v náhradní lhůtě, vzniká tam pro poplatníka pokuta ve výši 10 % z osvobozeného příjmu – 650 000 Kč!


Témata: Účetní a daňové tipy