Nařízení dovolené při překážkách na straně zaměstnavatele – jak na výpočet?

1. Legislativní rámec

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP).

2. Překážky v práci podle zákoníku práce

Překážky v práci dělíme na překážky:

• překážky v práci na straně zaměstnance (§ 191 až § 199 ZP)
• překážky v práci z důvodu obecného zájmu (§ 200 až § 206 ZP)
• překážky v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až § 210 ZP).  

Pro účely výpočtu nároku na dovolenou můžeme překážky v práci rozdělit do tří kategorií.

1. nepovažují se pro účely dovolené za výkon práce
2. považuje pro účely dovolené za výkon práce, ale podmíněně a v omezeném rozsahu
3. považují se pro účely dovolené za výkon práce vždy a v plném rozsahu.

Všechny překážky v práci na straně zaměstnavatele, kromě doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy, se považují v souladu s § 348 odst. 1 písmene a) zákoníku práce za výkon práce v plném rozsahu.

Překážky pro nepříznivé povětrnostní vlivy se nemusí nutně týkat celého zaměstnavatele.

Z příručky MPSV: „Například zatopení jedné budovy v areálu zaměstnavatele při povodni znamená, že v tomto oddělení je práce přerušena kvůli živelní události, ale zbývající oddělení zaměstnavatele mohou nadále fungovat. Není ani vyloučeno, aby u některých zaměstnanců nastal prostoj, u jiných přerušení práce způsobené živelní událostí a jiní nadále docházeli na pracoviště.“

Více na: https://ppropo.mpsv.cz/IX22Prerusenipracezpusobenenepri

3. Dělení překážek v práci na straně zaměstnavatele

V případě překážek na straně zaměstnavatele náleží zaměstnanci vždy náhrada mzdy nebo platu a to v níže uvedené procentní výši průměrného výdělku zjištěného podle § 351 a násl. zákoníku práce.

Překážky v práci na straně zaměstnavatele:

• § 207  a) doba, po kterou nemůže zaměstnanec pracovat pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, nebo v dodávce surovin, nebo chybnými pracovními podklady – zaměstnanci náleží náhrada minimálně ve výši 80 % jeho průměrného výdělku
• § 207  b) doba, po kterou nemůže zaměstnanec konat práci pro nepříznivé povětrnostní vlivy – zaměstnanci náleží náhrada minimálně ve výši 60 % jeho průměrného výdělku

Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele

• § 209  Pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách – zaměstnanci náleží náhrada minimálně ve výši 60 % jeho průměrného výdělku (částečná nezaměstnanost), za předpokladu, že tak stanoví vnitřním předpisem, nebo dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací.
• Pokud zaměstnavatel nemá vnitřní předpis, nebo dohodu s odbory, musí zaměstnanci poskytnout náhradu ve výši 100 % průměrného výdělku
• § 210  Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů – mzda se nekrátí nebo zaměstnanci náleží náhrada 100 % průměrného výdělku
• § 208  Všechny jiné překážky na straně zaměstnavatele – zaměstnanci náleží vždy náhrada mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku

PŘÍKLAD č. 1:

Pan Jan pracuje celý rok 2021 u firmy HOTEL, s. r. o. jako číšník. Jeho stanovená TPD činila 40 hodin týdně. Od září do prosince byl hotel z důvodu vládních nařízení uzavřen. Výměra dovolené u firmy byla stanovena na 4 týdny za kalendářní rok. Jaký nárok na dovolenou za rok 2021 vznikne tomuto zaměstnanci?

Vzhledem ke skutečnosti, že byl hotel uzavřen z titulu vládních nařízení, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele, a to v souladu s ustanovením § 208 ZP. Celá takto zmeškaná doba se pro účely výpočtu nároku na dovolenou považuje jako doba plně odpracovaná. Za rok 2021 tak má tedy pan Jan pro účely dovolené „odpracováno“ 2 088 hodin. 

Provedeme výpočet nároku na dovolenou: stanovená TPD zaměstnance (40 hodin) × výměra dovolené za kalendářní rok (4 týdny) = 160 hodin.  

Za kalendářní rok 2021 vzniklo zaměstnanci právo na dovolenou v plné délce 160 hodin.

PŘÍKLAD č. 2:

Pan Alois pracuje celý rok 2021 jako pokrývač u firmy STAVBA, s. r. o. Jeho stanovená TPD činila 40 hodin týdně. V listopadu přišla velká vichřice, a tak je zaměstnavatel odvolal ze stavby a všichni tito zaměstnanci byli 10 pracovních dnů doma. Výměra dovolené u firmy byla stanovena na 5 týdnů za kalendářní rok. Jaký nárok na dovolenou za rok 2021 vznikne tomuto zaměstnanci?

Nepříznivé povětrnostní vlivy se považují za překážku na straně zaměstnavatele. Byť se jedná o placenou překážku (minimálně ve výši 60 % průměrného výdělku), tak pro výpočet nároku na dovolenou se tato doba dle § 348 odst. 1 ZP za výkon práce vůbec nepovažuje.

Pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok musí zaměstnanec splnit dvě základní podmínky, a to současně:

1. pracovní poměr trval alespoň 52 týdnů – ANO
   (od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 = 365 dnů / 7 dnů = 52,143 týdne)
2. odpracoval alespoň 52 násobků své stanovené TPD – NE
   (2 008 odpracovaných hodin / 40 stanovená TPD = 50,2 týdne)

Vzhledem k tomu, že není splněna druhá podmínka, nelze počítat nárok na dovolenou podle vzorečku pro výpočet dovolené „za kalendářní rok“. Testujeme tedy splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou za její poměrnou část:

1. pracovní poměr trval alespoň 4 týdny – ANO
   (od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 = 365 dnů / 7 dnů = 52,143 týdne)
2. zaměstnanec odpracoval alespoň 4 celé násobky své stanovené TPD – ANO
   (2 008 odpracovaných hodin / 40 stanovená TPD = 50,2 týdne)

Provedeme výpočet nároku na dovolenou:

50 celých násobků jeho TPD x 40 (týdenní úvazek) x 5 (počet týdnů dovolené u zaměstnavatele) / 52 (počet týdnů v kalendářním roce) = 192,31 – po zaokrouhlení 193 hodin.

Za kalendářní rok 2021 vzniklo zaměstnanci právo na dovolenou v délce 193 hodin.