Okamžik vzniku příjmu při platbě přes platební bránu

Publikováno 23. 01. 2018

Některým obchodníkům vedoucím daňovou evidenci, kterým je hrazeno za jejich zboží či služby prostřednictvím platební brány, může být přínosný koordinační výbor projednaný v  listopadu 2017.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Pokud si při nákupu v e-shopu (dále také „prodejce“) zákazník vybere možnost úhrady prostřednictvím platební brány (např. GoPay) může u prodejce vedoucího daňovou evidenci vznikat problém s určením okamžiku, ve kterém vzniká prodejci příjem pro účely daně z příjmů fyzických osob. Právě touto problematikou se zabýval koordinační výbor s číslem 513/15.11.17 (dále jen „KV“).

Troufám si říct, že argumentace autorů KV – zvláště při zmiňování judikatury Nejvyššího správního soudu - může být přínosná nejenom pro provozovatele e-shopů, ale také pro poplatníky s příjmy z nájmu, kteří jsou v postavení spoluvlastníků nebo kteří si nechávají nájemné posílat např. na účet správce nemovitosti.

Zpět však k platebním bránám. Fungování úhrady přes platební bránu lze rozdělit do dvou časových okamžiků:

  1. Zákazník uhradí za nakoupenou službu či zboží instituci elektronických peněz (dále jen „banka“). Touto úhradou zaniká dluh zákazníka vůči prodejci. Současně banka emituje elektronické peníze na účtu prodejce, který mu banka vede.
  2. Následně dochází ke konverzi elektronických peněz do reálných peněžních prostředků evidovaných na bankovním účtu.

Základní otázkou tedy je, zda prodejci vzniká příjem již při úhradě zákazníka bance nebo až při konverzi elektronických peněž na reálné peníze evidované na běžném účtu.

Předkladatelé KV se při hledání odpovědi na položenou otázku odvolávali na tři judikáty Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“):

  • 9 Afs 89/2013 - v tomto případě šlo o to, že prostředky za nájem nebytových prostor byly nejprve uhrazeny do úschovy a až v jiném zdaňovacím období byly převedeny na účet pronajímatele. Podle NSS došlo ke zdanitelnému příjmu již v okamžiku úhrady za danou službu do úschovy a nikoliv až v okamžiku vyzvednutí prostředků z úschovy,
  • 7 Afs 19/2009 – zde byla řešena situace pronajímatele, který byl spoluvlastníkem pronajaté nemovitosti a peníze od nájemníků byly posílány na jiný účet, než je účet daného pronajímatele. NSS považuje pro účely zdanění daní z příjmů za relevantní den, kdy nájemce uhradil nájemné a nikoliv až okamžik, kdy se peněžní prostředky dostaly do faktické dispozice pronajímatele,
  • 8 Afs 32/2011 – 64 – opět se týká nájmu nemovitostí – tentokrát měl vlastník nemovitosti určeného správce pro danou nemovitost a na účet tohoto správce chodily platby z nájemného. Správce následně posílal nájemné vlastníkovi nemovitosti. Také v tomto případě NSS konstatoval, že pro účely zdanění daní z příjmů je rozhodující datum úhrady nájmu na účet správce a nikoliv až následné přeposlání peněžních prostředků na účet vlastníka nemovitosti.

Závěr

Podle KV, jehož závěr byl schválen finanční správou, dochází u obchodníka ke zdanitelnému příjmu již v okamžiku, kdy služba či zboží byla zákazníkem uhrazena bance tj. v okamžiku emise elektronických peněz a nikoliv až při konverzi elektronických peněž na běžné peněžní prostředky. Také pro účely EET je tento okamžik rozhodující.

Závěr učiněný v rámci KV by rozhodně neměl být přehlížen také pronajímateli, kterým nájemné není hrazeno přímo na jejich účet, ale prvotně jde např. na účet jiného spoluvlastníka či správce nemovité věci. Zdanitelný příjem jim totiž vzniká již v okamžiku úhrady nájemného (byť na „cizí“ účet) a nikoliv, že když je jim z tohoto cizího účtu nájemné přeposláno!


Témata: Účetní a daňové tipy