Penále podle daňového řádu

Publikováno 28. 11. 2018

Někdy se lze v praxi setkat s tím, že daňové subjekty ne úplně přesně používají pojmy penále, pokuty nebo úroky z prodlení. V dnešním článku si rozebereme pojem penále.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Penále je v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), ošetřeno v části čtvrté – konkrétně v § 251. Penále je sankcí za porušení povinností v rovině nalézací. Pod pojem nalézací řízení patří vyměřovací řízení a doměřovací řízení. Lze tedy konstatovat, že penále postihuje situaci, kdy původně vyměřená daň byla chybná a následně došlo k jejímu doměření.

Penále se tedy nemůže aplikovat na situaci, kdy subjekt podá daňové přiznání, v němž uvede daň, následně je správcem daně zahájen postup pro odstranění pochybností, který vyústí v platební výměr, ve kterém je původně tvrzená daň správcem daně navýšena. Zde se nejedná o doměření daně ale o vyměření (původní).

Na rozdíl od úroků z prodlení, který postihuje porušení platební povinnosti a jehož výše může být různá v souvislosti s vývojem repo sazby vyhlašované Českou národní bankou, penále má pevně stanovenou sazbu:

a) 20 %, je-li daň zvyšována,
b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo
c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Je dobré si uvědomit, že v určitých situacích – při „překlopení“ záporné částky v kladnou - může dojít ke kombinaci výše uvedených sazeb penále. Pro ilustraci si to uvedeme na příkladu.

Příklad č. 1

Plátce DPH podal daňové přiznání, ve kterém uvedl, že mu vznikl nadměrný odpočet ve výši 100 tis. Kč. Podle podaného přiznání také tento nadměrný odpočet byl vyměřen. Na základě následné daňové kontroly bylo původní vyměření korigováno a to v tom smyslu, že nejenom byl původní nadměrný odpočet vyměřen neoprávněně, ale naopak byla doměřena vlastní daňová povinnost ve výši 200 tis. Kč. Penále z takto doměřené daně činí 60 tis. Kč (20 tis. Kč ze sníženého odpočtu a 40 tis. Kč z doměřené daně).

Jaké dopady má snížení daňové ztráty správcem daně dodatečným platebním výměrem na situaci, kdy si v mezičase daňový subjekt již uplatnil tuto ztrátu jako položku odčitatelnou od základu daně, si ukážeme opět na příkladu.

Příklad č. 2

Společnosti s ručením omezeným byla za rok 2015 vyměřená daňová ztráta ve výši 1 mil. Kč. Za zdaňovací období 2016 byl stanoven základ daně ve výši 2 mil. Kč, byla uplatněna ztráta z roku 2015, vyměřená daň z příjmů právnických osob činila 190 tis. Kč. Následně byla provedena správcem daně kontrola na roky 2015 a 2016 s tímto výsledkem:
2015 – byla snížena daňová ztráta o 1 mil. Kč a současně bylo stanoveno penále ve výši 10 tis. Kč,
2016 – byla doměřena daň ve výši 190 tis. Kč a to z důvodu neoprávněně uplatněné ztráty z roku 2015. Výpočet penále za rok 2016: 38 tis. Kč (doměřená daň za 2016) – 10 tis. Kč (penále za rok 2015) = 28 tis. Kč.

Penále je stanoveno platebním výměrem a současně je předepsáno do evidence daní. Penále je splatné do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru. Není však splatné dříve než je splatná doměřená daň.

Závěrem jedna pozitivní zpráva k problematice penále podle DŘ:

Penále nevzniká, pokud je doměřovaná daň na základě dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování.

Pokud tedy daňovému subjektu je v době, kdy ví, že u něj bude zahájena daňová kontrola, známa skutečnost, že s nejvyšší pravděpodobností mu bude na základě provedené daňové kontroly doměřená daň, je pro něj z pohledu penále vhodné podat dodatečné daňové přiznání. V takovém případě mu penále nebude stanoveno.

  • Byly tyto informace užitečné?
  • AnoNe


Témata: Účetní a daňové tipy