Povinnost fyzických osob podat daňové přiznání nebo oznámení o osvobozených příjmech

Publikováno 26. 06. 2018

V jednom z předešlých článků jsme se zabývali otázkou, kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnickým osobám. Dnes rozebereme povinnosti fyzických osob na dani z příjmů.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

V předešlém článku jsme nastínili situace, kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnickým osobám. Fyzické osoby - na rozdíl od právnických osob - musí řešit kromě otázky, zda jim vzniká povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů, ještě jednu neznámou – nevzniká jim náhodou povinnost podat oznámení o osvobozených příjmech?

Jak uvidíme dále v tomto pojednání, tak právě opomenutí podat oznámení o osvobozených příjmech, může mít po finanční stránce na daňového poplatníka velmi negativní dopady.

I. Povinnost podat daňové přiznání

Povinnost podat daňové přiznání stíhá poplatníka v těchto případech:

  • roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy podléhající srážkové dani, nebo
  • roční příjmy sice nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu, nebo
  • dochází u něj ke zvýšení daně o solidární zvýšení daně, nebo
  • povinnost má poplatník, jehož plátce daně oznámil správci daně dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP, nebo
  • povinnost má poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti, nebo
  • daňový nerezident, který uplatňuje slevy na dani podle § 35 ba odst. 1 písm. b) až e) a g), nebo daňové zvýhodnění a nebo nezdanitelnou část základu daně, nebo
  • pokud obdržel příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta (pokud tyto příjmy nejsou považovány za příjmy toho období, kdy byly plátcem zúčtovány v jeho prospěch), nebo
  • pokud poplatník uplatňuje hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí.

Povinnost podat daňové přiznání nemá v těchto případech:

  • příjmy ze závislé činnosti má poplatník pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně za podmínky, že u těchto plátců učinil (podepsal) prohlášení k dani, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč, nebo
  • pokud má příjmy pouze ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění.

II. Povinnost podat oznámení o osvobozených příjmech

Vedle povinnosti podat daňové přiznání se může poplatníků – fyzických osob – týkat také povinnost podat oznámení o osvobozených příjmech, které se jako takové do daňového přiznání vůbec neuvádí.

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než 5 000 000 Kč, je povinen oznámit správci daně tuto skutečnost do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém příjem obdržel. Tuto povinnost poplatník nemá, pokud se jedná o příjem, o němž se může správce daně dozvědět z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. ZDP stanoví, že v oznámení se uvede výše příjmu, popis okolností nabytí a datum, kdy příjem vznikl.

U manželů, pokud jde o příjem do společného jmění manželů, oznamuje jeden z nich.
Pokud by poplatník neoznámil osvobozený příjem, vzniká mu povinnost uhradit pokutu, která rozhodně není zanedbatelná. Výše pokuty je vázána na výši neoznámeného příjmu a činí:

  • 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud svoji povinnost splnil, aniž by k tomu byl vyzván,
  • 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník svoji povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
  • 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud poplatník nesplní svojí povinnost ani v náhradní lhůtě.

Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě a z výše její sazby lze snadno dovodit, že se rozhodně nejedná o zanedbatelnou částku!

Správce daně sice může zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit, ale určitě nebude praktické na prominutí ze strany správce daně spoléhat.


Témata: Účetní a daňové tipy