Změny při povinnosti přiznat DPH

Publikováno 10. 10. 2017

Dlouhé roky je plátcům daně z přidané hodnoty známo, že jim vzniká povinnost přiznat daň z přidané hodnoty k okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Od 1. července letošního roku došlo u tohoto základního pravidla ke změnám.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Jednou z oblastí zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), která byla od 1. července 2017 novelizována zákonem č. 170/2017 Sb., je část ZDPH týkající se okamžiku, kdy vzniká povinnost přiznat DPH. Původně byl základní princip uveden v § 21 ZPDH.

Od 1. července byl do ZDPH vložen nový § 20a, který zažitou úpravu modifikuje v tom smyslu, že povinnost přiznat daň u platby přijaté před uskutečněným zdanitelným plněním vzniká pouze v případě, že je zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty dostatečně určité!

Zdanitelné plnění je dostatečně určité, pokud jsou známy alespoň následující informace:

  • je známo zboží, které má být dodáno či služba, která má být poskytnuta,
  • sazba daně a
  • místo plnění.

V praxi se komentovaná změna zásadně dotkne aplikace DPH na tzv. vouchery či poukazy (dále jen „vouchery“). Pokud se bude jednat o jednoúčelový voucher, který bude možno uplatnit pouze při nákupu konkrétního zboží či služby, zcela nepochybně bude prodej takového voucheru zatížen daní z přidané hodnoty.

Naproti tomu u víceúčelového voucheru, jímž lze „platit“ různé zboží či služby, není naplněna podmínka dostatečné určitosti, která je nezbytná pro to, aby prodej takto „otevřeného“ voucheru podléhal DPH. Jinými slovy – prodej víceúčelového voucheru DPH nepodléhá.

Po novele máme nyní v § 21 ZDPH již pouze stanoveno, kdy jsou jednotlivá zdanitelná plnění považována za uskutečněná. Za zmínku stojí následující změny:

  • u dodání zboží je rozhodující okamžik převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, okamžik převzetí již není v zásadě rozhodující,
  • byla zrušena definice opakovaného plnění, která je nahrazena souslovím „zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku poskytované po dobu delší 12 měsíců“. U tohoto nově definovaného plnění platí právní fikce jeho uskutečnění - nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku (s výjimkou roku, kdy se započalo poskytovat plnění). Toto nové pravidlo neplatí například při dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu či vody.

Uskutečnění zdanitelného plnění u služeb

Rád bych upozornil na problematiku uskutečnění zdanitelného plnění u služeb. Obecné pravidlo je uvedeno v § 21 ZDPH a říká nám, že zdanitelné plnění je považováno za uskutečněné okamžikem poskytnutí služby nebo okamžikem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve.

Z obecného pravidla však existuje výjimka v tom smyslu, že pro okamžik přiznat daň nebo přiznat samotné plnění je rozhodující okamžik poskytnutí služby a nikoliv vystavení daňového dokladu.

Jedná se o tyto situace:

  • pokud příjemci služby s místem plnění v tuzemsku podle § 9 odst. 1 ZDPH od osoby neusazené v tuzemsku vzniká povinnost přiznat daň z této služby a
  • poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko podle § 9 odst. 1, na které se vztahuje povinnost podat souhrnné hlášení.
  • Byly tyto informace užitečné?
  • AnoNe


Témata: Účetní a daňové tipy