Nejvyšší správní soud se vyjádřil k počítání lhůty rozhodné pro osvobození od daně z příjmů fyzických osob z příjmů plynoucího z prodeje družstevního bytu. Komentovaný rozsudek považuji za velmi inspirativní pro daňové subjekty.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Daňový poplatník byl členem družstva přibližně šest let, po této době odkoupil byt od družstva do svého vlastnictví a následně došlo k prodeji předmětného bytu v časovém období několika měsíců třetí osobě. Předmětem sporu bylo to, zda příjem z prodeje dříve družstevního bytu bude podléhat dani z příjmů fyzických osob či zda bude od daně osvobozen. Konkrétně se jedná o aplikaci ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“).

Podle daného ustanovení jsou příjmy z prodeje nemovitostí, bytů a nebytových prostor od daně z příjmů osvobozené, pokud doba mezi nabytím a prodejem přesáhne hranici pěti let. Významným pojmem pro námi diskutované téma je pojem „nabytí“. V daňové praxi je – dá se říci -„společensky vyřešeno“, že pod pojmem nabytí se rozumí nabytí vlastnictví.

Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) podrobil pojem „nabytí“ právnímu rozboru. Za užití právní teorie a relativně ustálené judikatury Ústavního soudu a také NSS dospěl k závěru, žepod pojem „nabytí“ může být rozuměno nejenom nabytí do vlastnictví, ale též nabytí členských práv k danému bytu, který byl v družstevním vlastnictví. NSS dále uvedl:„Je z povahy věci zřejmé, že nájemní vztah, založený na základě existence dohody o převodu členských práv k družstevnímu bytu, se svojí povahou blíží vlastnickému vztahu k bytu, byť se samozřejmě o vlastnické právo stricto sensu nejedná. Tato podoba nájemního vztahu je však kvalitativně odlišná od nájemního vztahu běžného, nepodpořeného zmíněnými členskými právy.“

NSS správnost svého výkladu pojmu „nabytí“ dokládá jiným ustanovením ZDP a to konktrétně § 4 odst. 1 písm. r), podle kterého jsou od daně z příjmů osvobozeny příjmy z převodu členských práv družstva za podmínky, že doba mezi nabytím (členského práva) a převodem přesáhne dobu pěti let. NSS z tohoto znění dovozuje: „Je tak zcela evidentní, že zákonná úprava dává mezi příjem z prodeje bytu ve vlastnictví daňového poplatníka a z prodeje členských práv v družstvu faktické rovnítko.“

Závěr učiněný NSS, že do pětileté lhůty rozhodné pro osvobození příjmu z prodeje dříve družstevního bytu, se počítá také doba členství v družstvu a nejenom doba od nabytí vlastnictví k bytu, je dle mého názoru vcelku převratná a pro daňové subjekty pozitivní.