Jaké dopady na dani z přidané hodnoty má poskytnutí stavebních prací slovenským subjektem na nemovitosti v tuzemsku?

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Obzvláště ve východní části České republiky se vcelku často můžeme setkat se situací, kdy na stavební práce prováděné na tuzemských nemovitostech jsou najímány slovenské subjekty – fyzické či právnické osoby. Pro správné posouzení poskytnutí stavebních prací z pohledu daně z přidané hodnoty není významná skutečnost, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu, ale skutečnost zda poskytovatel je či není osobou registrovanou k dani na Slovensku. Pokud je v textu uveden pojem daň, je tím myšleno DPH.

Pro názornost si uvedeme výše popsanou obchodní transakci na dvou příkladech – v prvním případě si český plátce objednává stavební práce u osoby registrované k DPH na Slovensku a v druhém si český plátce tutéž službu objednává u osoby, která není registrovaná k DPH na Slovensku.

I. Poskytovatel je osoba registrovaná na Slovensku

Při určení místa plnění, které je samozřejmě významné z toho důvodu, že nám dává odpověď na otázku, ve kterém státě se bude uplatňovat DPH, nebudeme vycházet z obecného pravidla uvedeného v § 9 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), ale ze speciálního ustanovení § 10. Speciální ustanovení § 10 má při aplikaci přednost před ustanovením obecným. V § 10 se dočteme, že místo plnění je tam, kde se daná nemovitost nachází. V našem případě se nemovitost nachází v ČR, takže DPH se bude vypořádávat v tuzemsku.

První část problému máme tedy vyřešenou, zbývá nám vyřešit, komu vzniká povinnost české DPH vypořádat. Podle ustanovení § 108 odst. 1 písm. c) vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň českému plátci, tedy objednateli služby v tzv. systému reverse charge. Slovenský subjekt fakturuje svoje práce bez DPH.

II. Poskytovatel není osoba registrovaná na Slovensku

Obdobně jako v prvním případě musíme vyřešit dvě základní otázky: kde se nachází místo plnění a komu vzniká povinnost přiznat a zaplatit daň.

Zdůvodnění toho, že místo plnění se nachází v tuzemsku je stejné jako v prvním případě – ustanovení § 10 ZDPH.

Odpověď na druhou otázku hledáme opět v ustanovení § 108, leč tentokrát tam nenajdeme povinnost pro českého plátce výše uvedenou transakci z pohledu DPH vypořádat. Na první pohled se může zdát, že povinnost pro českého plátce je opět v ustanovení § 108 odst. 1 písm. c) ZDPH. Nicméně není tomu tak, neboť v textu je podmínka, že se jedná o službu poskytnutou osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku.

Osobou povinnou k dani neusazenou v tuzemsku se pro účely tohoto ustanovení rozumí zahraniční osoba povinná k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku. Pokud zahraniční osoba nebo osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo nebo místo podnikání, mají v tuzemsku provozovnu, považují se za osobu povinnou k dani neusazenou v tuzemsku za podmínky, že tato provozovna se neúčastní daného zdanitelného plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby.

Za osobu povinnou k dani neusazenou v tuzemsku zákonodárce považuje osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, což v našem případě poskytovatel služby není.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že stavební práce poskytnuté slovenským subjektem neregistrovaným k dani na Slovensku  nevzniká povinnost vypořádat české DPH ani českému objednateli a nenajdeme tam ustanovení, které by tuto povinnost ukládalo ani slovenskému subjektu.