Ústav

Zákon č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník definuje v oddílu 4 § 402 ústav jako právnickou osobu ustavenou za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených. Ústav je možné založit buď zakládací listinou nebo pořízením pro případ smrti a musí splnit následující náležitosti:

• název ústavu a jeho sídlo,
• účel ústavu vymezením předmětu jeho činnosti, popřípadě i předmět jeho podnikání,
• údaj o výši vkladu, popřípadě o jeho nepeněžitém předmětu,
• počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a
• podrobnosti o vnitřní organizaci ústavu, nevyhradí-li se její úprava statutu ústavu.

Ústav poté vzniká zápisem do veřejného rejstříku. Veškeré podrobnosti o fungování ústavu může upravit statut, který vydá správní rada a je založen do rejstříku. Pokud zřídí zakladatelé dozorčí radu, je nutné uvést počet členů dozorčí rady včetně jmen a bydliště.

Statutárním orgánem ústavu je ředitel, nicméně je možné zvolit pro statutární orgán jiné označení, pakliže nebude vzbuzovat klamný dojem o povaze statutárního orgánu (zástupce). Ředitel je volen a odvolán správní radou, přičemž nemůže být členem správní rady ani dozorčí rady či orgánu podobné povahy. Nicméně finanční odměna ředitele je nároková, zatímco odměna správní a dozorčí rady musí být uvedena v zakládací listině.

Členové správní rady jsou jmenováni a odvoláváni zakladatelem. Jen pokud to není možné jsou členové správní rady voleni a odvolávány dozorčí radou, byla-li zřízena. Pakliže dozorčí rada nebyla zřízena volí a odvolává členy správní rady sama správní rada. V zásadě, není-li stanoveno jinak, je období člena stanoveno v délce tří let. Člena správní rady je možné volit opakovaně, pokud ovšem tak činí správní rada je možné zvolení pouze na dvě po sobě jdoucí funkční období. Zároveň není možná slučitelnost funkcí, tedy člen správní rady nemůže být současně členem dozorčí rady a naopak.

Rozhoduje o zahájení provozu obchodního závodu či jiné vedlejší činnosti ústavu, popřípadě i o změně jejího předmětu, pokud ovšem zakladatelské právní jednání nestanovuje jinak. Správní rada rovněž schvaluje rozpočet, řádnou i mimořádnou účetní závěrku a výroční zprávu, která obsahuje kromě náležitostí upravených příslušným právním předpisem i další, významnější, údaje o činnosti a hospodaření ústavu, a to včetně výše plnění členům orgánů ústavu, a o případných změnách zakladatelského právního jednání nebo změnách členství v orgánech ústavu. Není-li stanoveno jinak je ústav povinen nejpozději do šesti měsíců po skončení posledního účetního období vložit do sbírky listiny výroční zprávu a účetní závěrku.

Nadace

Jakožto zástupce tzv. fundace, tedy právnické osoby vytvořené majetkem vyčleněným k určitému účelu, přičemž musí plnit účel k němuž byla zřízena. Nadace je tedy zástupcem účelového sdružení majetku a zároveň musí být jejich účel veřejně prospěšný či dobročinný. Veřejně prospěšný účel je vnímán v rovině například ochrany duchovních hodnot, lidských práv a podobně. Oproti tomu dobročinný účel může být například podpora určitých skupin osob.

Nadace je upravena právní formou občanského zákoníku 89/2012 Sb., která posiluje práva zakladatele oproti zákonu č. 227/1997 Sb., O nadacích a nadačních fondech. Z této změny vyplívá, že nadace vniknuvší před rokem 2014 jsou považovány za nadace dle podmínek nového občanského zákoníku. Ovšem i nadále nadace nemůže podporovat politická hnutí či strany, členy vlastních orgánů a zaměstnanců včetně rodinných příslušníků. Stejně tak nemohou být založeny za účelem dosahování zisku. Ovšem nově mohou v rámci vedlejší činnosti podnikat, přičemž zisk může být opět použit výhradně na podporu hlavní činnosti.

Nadace se zakládá tzv. nadační listinou, a to vždy bez ohledu na počet zakladatelů nebo pořízením pro případ smrti. Vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Náležitosti nadační listiny jsou ovlivněny i důvodem vzniku, nabýt nadace. Je třeba rozlišit, zda byla založena, pak musí zakládací listina obsahovat dle § 310 občanského zákoníku:

• název a sídlo nadace,
• jméno zakladatele a jeho bydliště nebo sídlo,
• vymezení účelu, pro který se nadace zakládá,
• údaj o výši vkladu každého zakladatele,
• údaj o výši nadačního kapitálu,
• počet členů správní rady i jména a bydliště jejích prvních členů a údaj, jakým způsobem členové správní rady za nadaci jednají,
• počet členů dozorčí rady i jména a bydliště jejích prvních členů, případně, není-li dozorčí rada zřizována, jméno a bydliště prvního revizora,
• určení správce vkladů a
• podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, nebo okruh činností, jež nadace může vzhledem k svému účelu vykonávat, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.

Pakliže byla nadace pořízena pro případ smrti je třeba vnést vklad povoláním nadace za dědice. V takovém případě nabývá založení nadace účinnosti smrtí zůstavitele. Je-li nadační listina obsažena v pořízení pro případ smrti, musí obsahovat dle § 311:

• název nadace,
• vymezení účelu, pro který se nadace zakládá,
• údaj o výši vkladu,
• údaj o výši nadačního kapitálu a
• podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, případně okruh osob, jimž je lze poskytnout, anebo určení, že tyto náležitosti stanoví statut nadace.

Společně s nadační listinou, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne vzniku nadace, musí být vydán statut nadace, který upravuje alespoň způsob jednání orgánů nadace a podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, okruh osob, kterým lze poskytovat dané služby.

Nadaci je možné na základě § 391 NOZ transformovat na nadační fond připustí-li to nadační listina výslovně, může správní rada po předchozím vyjádření dozorčí rady nebo revizora rozhodnout o změně právní formy nadace na nadační fond, avšak jen pokud došlo ke snížení hodnoty nadační jistiny pod výši stanovenou v § 330 odst. 1 na dobu nikoli přechodnou. Nadační fond je možné ovšem založit i bez návaznosti na nadaci.

Závěr

Neziskový sektor nabízí poměrně úzký výběr právní volby, kterou může nezisková organizace využít. V následujícím článku se seznámíme s církevními organizacemi, zaniklými právními formami a společnosti s ručením omezeným