Letošní 1. prosinec je dnem, kdy kromě toho, že startuje první vlna zavádění projektu nazvaného elektronická evidence tržeb do praxe, nabývá účinnosti také zákon č. 321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Tento nový zákon, který vlastně není samostatným zákonem, protože pouze mění dva zákony již existující, je jedním z dalších opatření v boji s daňovými úniky, které avizovala současná vláda při zahájení své činnosti.

Oněmi dvěma měněnými zákony jsou zákon o daních z příjmů (dále také „ZDP“) a trestní zákoník (dále také „TZ“). Stěžejní změny vyvolané novou právní úpravou jsou obsaženy v ZDP.

I. Daň z příjmů

a) Prokazování

Do ZDP bylo přidáno nových osm paragrafů, konkrétně jsou to nové § 38x – §38ze. Podstata nové právní úpravy spočívá v tom, že správce daně má důvodné pochybnosti o tom, že poplatníkem přiznané příjmy odpovídají nárůstu jeho jmění, spotřebě nebo jiným vydáním (dále jen „nárůst jmění“). Na základě svých pochybností vyzve poplatníka k prokázání vzniku a původu příjmů a dalších skutečností souvisejících s nárůstem jmění a to za těchto podmínek:

• pochybnosti musejí být důvodné a
• podle svého předběžného posouzení dojde správce k závěru, že rozdíl mezi příjmy a nárůstem jmění přesahuje 5 000 000 Kč.

Ve výzvě správce daně specifikuje své pochybnosti, určí rozhodné období pro posouzení vztahu poplatníkových příjmů a nárůstu jmění. Lhůta pro vyjádření nesmí být kratší než 30 dnů. Při prokazování můžou následovat další výzvy.

Poplatník je povinen prokázat skutečnosti ve výzvě požadované. Z této zásady se může vyvinit tím, že prokáže, že skutečnosti nastaly v již prekludovaném období.

b) Stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem

Pokud poplatník prokáže skutečnosti požadované ve výzvě, je o této skutečnosti správcem daně vyrozuměn. V opačném případě správce daně stanoví daň podle pomůcek zvláštním způsobem a to za podmínky, že dojde při své správní úvaze k závěru, že daň stanovená podle pomůcek zvláštním způsobem přesáhne 2 000 000 Kč.

Při stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem správce daně musí přihlédnout ke všem skutečnostem, které jsou mu známy jako například:

• nárůst jmění poplatníka,
• ekonomické ukazatele poplatníka,
• porovnání s ostatními poplatníky,
• porovnání hodnot obdobného majetku,
• pohyby na účtech,
• prohlášení o majetku.

V pochybnostech, ve kterém období došlo k nárůstu příjmů, ZDP stanoví, že se jedná o první neprekludované období.

c) Prohlášení o majetku

Prohlášení o majetku lze na poplatníkovi požadovat mimo jiné za situace, kdy správce daně dojde po předběžném posouzení k závěru, že souhrnná hodnota majetku přesáhne hodnotu 10 000 000 Kč. Na podání prohlášení o majetku je stanovena lhůta 60 dnů, kterou lze prodloužit. Podpis poplatníka na prohlášení o majetku musí být úředně ověřen. Toto se netýká situace, kdy je podání učiněno ústně do protokolu či ve formě datové zprávy.

V prohlášení o majetku poplatník není povinen uvádět movitý majetek do 100 000 Kč a také dluhy do této výše.

Pokud poplatník dojde k závěru, že souhrnná hodnota majetku nepřesáhne 10 000 000 Kč, uvede do prohlášení o majetku pouze tuto skutečnost a výslovně uvede, že je údaj pravdivý.

d) Penále

Kromě samotného stanovení daně podle pomůcek zvláštním způsobem stíhá poplatníka také povinnost uhradit penále z částky daně stanovené podle pomůcek zvláštním způsobem ve výši:

• 50 %, nebo
• 100 %, pokud poplatník svou nesoučinností se správcem daně závažně bránil stanovení daně.

Penále je splatné ve stejné lhůtě, jako je splatná daň.

II. Trestní zákoník

Druhým zákonem, který je dotčen zákonem č. 321/2016 Sb., je TZ, konkrétně jeho § 227. V tomto ustanovení je stanovena sankce za nesplnění povinnosti učinit prohlášení o majetku či uvedení skutečností, kterou jsou hrubě zkreslené.

Doposud je tam uvedena možnost zákazu činnosti nebo odnětí svobody až na jeden rok. Nově může být poplatník potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta a dále přibývá možnost uložení peněžitého trestu.