Komu je FKSP určen

V minulém článku jsme se seznámili se základními informaci věnující se FKSP. Jenom pro připomenutí v případě FKSP je třeba se řídit zákonem č. 218/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), dále zákonem č. 250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a vyhláškou č. 114/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva financí o fondu kulturních a sociálních potřeb. Přičemž právě vyhláška č. 114/2002 určuje v § 3, odst. 3 okruh možný uživatelů finančních prostředků z FKSP. Jedná se o:

• zaměstnanci v pracovním poměru,
• státní zaměstnanci podle zákona o státní službě,
• příslušníci ve služebním poměru,
• soudci,
• důchodci, kteří při prvním přiznání starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně pracovali u organizace, z čehož také vyplývá, že pro invalidní důchodce pro invaliditu prvního a druhého stupně fond určen není,
• rodinní příslušníci zaměstnanců, tj. jejich manželé, manželky, partneři, partnerky, druzi, družky a nezaopatřené děti, tj. vlastní děti včetně dětí svěřených do pěstounské nebo poručnické péče a dětí svěřených soudem do péče zaměstnance.

Nicméně § 14 též vyhlášky poskytuje dvě výjimky prostřednictvím darů, které je možné poskytnou buď ve formě peněžité či věcné. První výjimku, jsou osoby, které nemusí mít pracovně právní vztah se zaměstnavatelem, tzn. ostatní (jiné) fyzické osoby. Tyto osoby musí splnit podmínku „mimořádné aktivity“ ve prospěch dané organizace. Jedná se například osobní pomoc při požáru, živelné události či jiných mimořádných případech, popřípadě za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru či péči o zaměstnance organizace potažmo jejich rodinné příslušníky. V tomto případě je ovšem nutné dodržet limit výše darů v podobě nejvýše 15 % ze základního přídělu dle odst. 3 § 14.

Druhá výjimka jsou poté fyzické osoby nebo příspěvkové organizace, které byly postižené živelní pohromou, ekologickou či průmyslovou havárií na území, kde byl vyhlášen nouzoví stav nebo nebezpečí. V tomto případě není stanoveno omezení dle odst. 3.

Dary ovšem zcela samozřejmě zahrnují i pracovní výročí, dle písmena b, odst. 3, a to buď pracovní (po 20 odpracovaných letech a každých dalších 5) nebo životní výročí (dosažení věku 50 let a následně po 5 letech). Dar z FKSP je rovněž možné poskytnou v případě přiznání starobního či invalidního důchody, ovšem pouze v případě je-li přiznána invalidita třetího stupně.

Za zaměstnance, z pohledu FKSP, nelze považovat osoby pracující u organizace na základě dohod konaných mimo pracovní poměr, tedy dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti. Zároveň je třeba vnímat skutečnost, že ne všechna plnění jsou určená všem skupinám osob, proto je nutní vycházet z úpravy konkrétního plnění. Organizace má sama v kompetenci volbu příspěvků FKSP, stejně jako jejich formu.

Jak bylo zmíněno v předchozím článku, na poskytnutá plnění z FKSP není právní nárok, tudíž jej není možné právně vymáhat, nicméně by měly být specifikovány podmínky, za kterých je příspěvek poskytnut. Jeli příspěvek poskytnut, pak musí být vždy fakturován výhradně na organizaci, ne na zaměstnance jako takové, tedy zaměstnanec nemůže organizaci předat fakturu k jejímu uhrazení.

Na co je možné FKSP využít

I v tomto případě je třeba vycházet výhradně z vyhlášky č. 114/2002, která přesně vymezuje možnosti čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb.

Dle § 4 odst. 1 vyhlášky lze z fondu přispívat na náklady spojené s provozem mateřské školy podle školského zákona, zařízení poskytující služby péče o dítě v dětské skupině. Rovněž mohou být prostředky použity na taková zařízení, které jsou určena pro kulturnímu a sociálnímu rozvoji, či jiných zájmových činností, včetně rehabilitační zařízení či masáží. Finanční prostředky je možné využít i na provoz autobusu, ovšem musí sloužit za účelem naplnění výše uvedených činností. preventivní péči na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytované dentální hygienistkou a preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství včetně ortodontické péče,

Prostředky je možné využít na základě § 4 odst. 2 i na příspěvek zaměstnancům na:

• vitaminové doplňky,
• dioptrické brýle, kontaktní čočky či speciální optické pomůcky,
• preventivní péči na úseku dentální hygieny a zubní prevenci poskytované dentální hygienistkou a preventivní, léčebnou a diagnostickou péči na úseku zubního lékařství včetně ortodontické péče,
• na očkování proti infekčním onemocněním.

Je zde ovšem podmínka, která stanovuje, že plnění je možné poskytnout, není-li plnění ani částečně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění či jinou osobou na základě povinnosti stanovených jiným právním předpisem.

Podle odstavce 3 § 4 je možné přispět i na vybavení vedoucí ke lepšení pracovních podmínek, na pracovní oděvy a obuv nad povinné vybavení, na jednotné oblečení a na vybavení pro sportovní a zájmovou aktivitu, které je půjčováno zaměstnancům. A právě zde je okamžitá návaznost na odstavec 5 § 4, který říká je-li zařízení sloužící kulturnímu a sociálnímu rozvoji zaměstnanců využito i pro jiné účely, pak je nutno poměrnou část nákladů uhradit z provozních nákladů ze zdrojů stanovených pro tuto činnost právními předpisy. Může se jednat například o vzdělávání zaměstnanců. Bezprostředně navazující odst. 6 § 14 také stanovuje, že z fondu lze přispívat na náklady za dočasné užívání zařízení jiných organizačních složek státu nebo osob, pokud se jedná o kulturnímu a sociálnímu rozvoj zaměstnanců a rodinných příslušníků.

Podle odstavce 7 § 4 je možné přispět zaměstnancům rovněž na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, za podmínky, že reklama v knihách nepřesáhne 50 % plochy dané knihy.

Dle § 4a lze z fondu zaměstnancům přispívat na náklady za použití mateřské školy podle školského zákona a zařízení poskytujícího služby péče o dítě v dětské skupině. Pro účely tohoto ustanovení se § 3 odst. 4 nepoužije.

Zaměstnanci mohou dle § 5 využít fond na pořízení hmotného majetku, který slouží kulturním a sociálním potřebám. Pokud zaměstnanci využívají k přepravě do zaměstnání prostředky pravidelné hromadné dopravy, pak na základě § 5a může zaměstnavatel zaměstnanci přispívat na dopravu, jde-li o pravidelnou hromadnou dopravu podle zákona.

Rovněž může zaměstnavatel dle § 6 poskytnou zaměstnanci zápůjčku na bytové účely. Nicméně zápůjčky nelze poskytnout na úhradu nákladů, které již byly kryty zápůjčkou nebo úvěrem od bank nebo poboček zahraničních bank nebo jiné osoby. Zápůjčku nelze dále poskytnout na vypořádání společného jmění manželů, vypořádání dědiců a jiné majetkoprávní vypořádání.

Dále je možné prostředky fondu využít dle § 7 na nepeněžitý příspěvek na stravování v maximální výši 45 % příspěvku dle právních předpisů. Vyhláška vnímá i potřeby rekreace, konkrétně v § 8, přičemž je rekreací myšlen pobyt ve vlastních zařízeních nebo pořízený od jiných organizačních složek stánu nebo od právnických či fyzických osob a na zájezdy, a to v tuzemsku a zahraničí. Rehabilitací jsou dle § 8 i rehabilitace a lázeňské léčby.

Zaměstnancům a rodinným příslušníkům je možné dle § 9 přispět na kulturu, vzdělávání, tělovýchovu a sport, konkrétně pak na:

• vstupenky na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce a na dopravu na tyto akce,
• náklady na kulturní, tělovýchovné a sportovní akce pořádané organizační složkou státu, státním podnikem nebo příspěvkovou organizací,
• náklady na umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání, které není odborným rozvojem, prohlubováním vzdělání nebo kvalifikace, soustavným vzděláváním nebo zdokonalováním odborné způsobilosti zaměstnance.

Dále je možné prostředky využít na výměnné akce (§ 10), sociální výpomoci a zápůjčky (§ 11), na penzijní pojištění, včetně doplňkového penzijního spoření a na účet dlouhodobých investic (§ 12), pojistné na soukromé životní pojištění (§ 12a), příspěvky odborové organizaci (§ 13), výše zmíněné dary (§ 14) a jiné úhrady z fondu (§ 14a).

Prostředky fondu nelze čerpat na vedení běžného účet u FKSP (včetně poplatku za položky), stejně na náklady spojené s realizací půjčku (zápůjčky) z FKSP, úhrady sociálního a zdravotního pojištění v přímé souvislosti s poskytnutím plnění plynoucího z FKSP a na náklady spojené s nákupem hygienických potřeb či náplní (např. sáčky do speciálního vysavače, či náplně do výdejních nápojových automatů).

Jak bylo již naznačeno, je třeba zohlednit poskytnutí příspěvku či dalších plnění FKSP, z hlediska daně z příjmů fyzických osob, kterým je příspěvek poskytován. Některé příspěvky jsou v současnosti od daně z příjmů osvobozeny, ovšem pouze za podmínky stanovených zákonem 586/1992 Sb. o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Závěr

Fondy kulturních a sociálních potřeb jsou významným benefitem, který mohou zaměstnavatelé využít vůči svým zaměstnancům, jejich rodinným příslušníkům a ve výjimečných případech i dalším osobám či organizacím. Spektrum, které FKSP poskytuje naplňuje všechny aspekty vedoucí ke zlepšení pracovních podmínek přímo na pracovišti a zároveň mají přímý dopad na mentální a fyzické zdraví zaměstnance. Fond je bezesporu výhodným nástrojem, jak pomocí vnějších vlivů stimulovat zaměstnance a posílit tak jeho motivaci v pracovním i osobním životě.