Zrušené právní formy

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník připravil mnoho změn, které byly platné od 01.01.2014. Změny postihl i sektor neziskových organizací. Kromě jiného zákon ruší, přesněji řečeno neumožňuje založení neziskové organizace s právní formou obecně prospěšná společnost a zájmová sdružení. Přesto je možné se s organizacemi využívajícími uvedené právní formy stále setkat. Jsou tyto nestátní neziskové organizace legální?

Organizace využívající právní formu obecně prospěšná organizace a zájmové sdružení mohou využít dvou možností, které zákon umožňuje. První možností je transformace dle přechodných ustanovení občanského zákoníku, a to na ústav, nadaci či nadační fond podle občanského zákoníku.

Druhou možností, kterou umožňuje občanský zákoník je setrvání v dané právní formě, podle § 3050 zákona č. 89/2012 Sb., který říká, že práva a povinnosti obecně prospěšných společností se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Obecně prospěšná společnost má právo změnit svoji právní formu na ústav, nadaci nebo nadační fond podle tohoto zákona; ustanovení tohoto zákona o přeměně právní formy právnických osob se použijí obdobně.  Dle § 3051 téhož zákona umožňuje zájmovým sdružením právnických osob vzniklých podle dosavadních právních předpisů se i nadále řídí dosavadními právními předpisy. Zájmové sdružení právnických osob má právo změnit svoji právní formu na spolek podle tohoto zákona; ustanovení tohoto zákona o přeměně právní formy právnických osob se použijí obdobně.

Pokud tedy nestátní neziskové organizace využijí možnost transformace pak se řídí příslušným zákonem a jsou povinné učinit kroky vedoucí k naplnění litery zákona příslušných pro ústav, nadaci či nadační fond podle občanského zákoníku. Dle jakého zákona se budou ovšem řídit, pakliže setrvají ve stávající právní formě organizace?

Obecně prospěšná společnost

Obecně prospěšná společnost se řídí zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Dle § 2 obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, která je založena podle tohoto zákona, poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených podmínek a stejných podmínek. Její výsledek hospodaření (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů orgánů či zaměstnanců. Naopak musí být použit výhradně na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena. Zároveň je stanoveno, že musí obsahovat označení „obecně prospěšná společnost“ nebo jeho zkratku „o. p. s.“. Jiné osoby nesmějí ve svém názvu nebo obchodní firmě toto označení používat.

Ředitelem, jakožto statutární orgán o. p. s. jenž řídí činnost obecně prospěšné společnosti a jedná jejím jménem, může být pouze fyzická osoba splňující podmínku bezúhonnosti k právním úkonům. Přičemž se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin. Ředitelem nemůže být člen správní či dozorčí rady, je však oprávněn se zúčastnit jednání správní rady a dozorčí rady s hlasem poradním. Úkony týkající se vztahu ředitele k o. p. s. činí správní rada.

Obecně prospěšná společnost může kromě obecně prospěšných služeb vykonávat i jiné činnosti, tzv. doplňkové činnosti. Doplňkové činnosti mohou být ovšem realizovány pouze za podmínky, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití prostředků obecně prospěšné společnosti, aniž by byla ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb. Zároveň se ovšem nesmí zúčastnit podnikání jiných osob.

Obecně prospěšná společnost zaniká dnem výmazu z rejstříku, přičemž zaniknout může až po zrušení, které je možné s likvidací či bez likvidace. Zrušení může být dovršením doby, pro kterou byla zřízena, dosažením svého účelu či dnem uvedeným v rozhodnutí správní rady o zrušení obecně prospěšné společnosti. Popřípadě fúzí či transformací.

Zájmové sdružení

Zájmové sdružení se řídí zákonem č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, který v § 20f – § 20j definuje zájmové sdružení jako prostředek ochrany zájmů právnických osob ochraně svých zájmů. Přestože byl občanský zákoník nahrazen novou verzí (zákon č. č. 89/2012 Sb.) se zájmová sdružení, stejně jako v případě obecně prospěšných společností, řídí zákonem v době ustanovení, tedy „starým“ občanským zákoníkem.

Založení zájmového sdružení bylo možné na základě zakladatelské smlouvy uzavřené zakladateli či schválením založení sdružení na ustavující členské schůzi. Založení zájmového sdružení je stvrzeno zápisem obsahujícím seznam zakladatelů sdružení s uvedením jména (názvu) a bydliště (sídla). Tyto údaje musí být doplněné o podpis zakládajících členů sdružení. Ke smlouvě či zápisu o ustavující členské schůzi bylo třeba rovněž přiložit stanovy a určení osob oprávněných jednat jménem sdružení, jež schvalovali zakladatelé či ustavující schůze.

Zájmové sdružení ve svých stanovách určilo název, sídlo, předmět činnosti sdružení, úpravu majetkových poměrů, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů, orgány sdružení včetně vymezení jejich působnosti, způsob zrušení a naložení s likvidačním zůstatkem. Členství bylo možné navázat na určitý členský příspěvek. Stanovy zároveň určují způsob, jímž se stanovy mění či doplňují. Stanovy poté schválili zakladatelé nebo ustavující členská schůze. Právní způsobilosti sdružení pak nabylo ve chvíli zápisu do registru sdružení vedeného u krajského úřadu náležícímu sídlu sdružení. Vzhledem ke skutečnosti, že je sdružení právnickou osobou odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností.

V registru jsou uvedeny tyto údaje: název a sídlo sdružení, identifikační číslo osoby sdružení poskytnuté správcem základního registru osob, předmět činnosti sdružení, orgány, kterými sdružení jedná, a jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresa trvalého pobytu osob vykonávajících jejich působnost.  K návrhu na zápis do registru bylo třeba přiložit zakladatelskou smlouvu nebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrh podala osoba zmocněná zakladateli nebo ustavující členskou schůzí.

Sdružení zaniká výmazem z registrace. Před provedením výmazu krajský úřad zkoumá, zda jeho provedení nebrání probíhající trestní stíhání proti sdružení nebo výkon trestu, který mu byl uložen podle zvláštního právního předpisu Před zánikem sdružení se vyžaduje likvidace, jestliže jmění sdružení nepřechází na právního nástupce.

Závěr

Ačkoliv obě právní formy, tedy občansky prospěšná společnost a zájmové sdružení na základě (nového) občanského zákoníku zákon č. 89/2012 Sb., nemohou od 01.01.2014 vznikat, je možné se s nimi stále v oblasti neziskového sektoru setkat. Litera zákona dovoluje ovšem zachovat stávající formu, tedy vzniknuvší před 1.1.2014, či jejich transformaci na ústav, nadaci či nadační fond podle občanského zákoníku.