Mnozí z nás se určitě setkali se situací, kdy museli řešit otázku, jakým způsobem se projeví vyřazení majetku z účetnictví do základu daně z příjmů. Právě daňovými aspekty zůstatkových cen u vyřazovaných majetků se zabývá tento článek.
Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177
I. Zůstatková cena
Abychom se mohli zabývat daňovou uznatelností zůstatkové ceny (dále také „ZC“), je nezbytné specifikovat, co se pojmem zůstatkové ceny rozumí. Definici zůstatkové ceny najdeme v zákoně o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). Ze zákonné definice můžeme dovodit:
II. Daňová uznatelnost zůstatkových cen
V ZDP je problematika daňové uznatelnosti ZC vyřazovaných majetků na několika místech. Nicméně z legislativní úpravy vyplývá – že až na jednu výjimku – je rozhodujícím faktorem pro určení daňového režimu ZC způsob (důvod) vyřazení majetku.
1. Vyřazení pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1
U těchto položek není žádné speciální omezení, ZDP obecně konstatuje, že daňově uznatelná je ZC při jejich vyřazení. Např. u zvířat se může jednat o vyřazení v důsledku nezaviněného úhynu nebo nutné porážky.
2. Vyřazení z důvodu prodeje nebo likvidace
Při prodeji nebo likvidaci majetku, který lze podle ZDP odpisovat, je ZC daňově uznatelná. Při částečném prodeji nebo likvidaci je nákladem poměrná část ZC. ZC nebo její část nelze daňově uplatnit v případě, kdy je stavební dílo likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením.
3. Vyřazení darováním
Rozhodne-li se poplatník darovat svůj majetek, nelze ZC daňově uplatnit. Čistě z pohledu ZDP se darování nejeví jako daňově rozumné řešení.
4. Vyřazení v důsledku škody
Škodou se ve smyslu ZDP rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Zákonodárce rozlišuje tři typy škod:
a) „Obecná“ škoda
Pokud je majetek vyřazen v důsledku škody platí, že ZC je daňově uznatelná pouze do výše náhrad. ZDP stanoví, že obdobné pravidlo platí také pro hmotný a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle účetních předpisů (nikoliv dle ZDP).
Příklad:
ZC po dopravní nehodě zničeného automobilu činí 200.000 Kč, pojišťovna plní ve výši 160.000 Kč. Do daňových nákladů poplatník uplatní pouze částku 160.000 Kč, zbylých 40.000 Kč nelze daňově uplatnit.
b) Škoda způsobená živelní pohromou
Je-li škoda, na jejímž základě dochází k vyřazení hmotného majetku, způsobená živelní pohromou, daňově lze uplatnit celou ZC. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.
Živelní pohromou se dle ZDP rozumí:
c) Škoda způsobená neznámým pachatelem
Pokud poplatník doloží potvrzením policie, že škoda byla způsobena neznámým pachatelem, je možné stejně jako v předešlé situaci uplatnit celou ZC jako daňově účinnou.
Na úvod upozorňujeme, že verze 24.950 je poslední aktualizace, kterou si mohou stáhnout uživatelé s…
Money Možnosti a nastavení Money S3 je možné propojit s libovolným poštovním serverem přes SMTP protokol…
Zodpovězené dotazy z 31.10. Dobrý den, prosím o radu, jak lze v účetním deníku řadit…
Vymezení směnek v účetnictví Směnka je definována jako listinný cenný papír, který vyjadřuje bezvýhradný slib…
Vymezení dluhopisů v účetnictví V rámci účetnictví rozlišujeme následující syntetické účty pro zachycení dluhopisů a souvisejících…
V rámci oceňování majetkových cenných papírů a podílů je nutné rozlišovat tři situace: ocenění při pořízení,…
Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejjednodušší použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.
Cookie policy