Proč je nezbytné sestavit přílohu účetní závěrky

V předchozích článcích jsme se zabývali rozvahou účetní závěrky a výkazem zisku a ztráty. Dnes zaměříme svou pozornost na přílohu, které je povinnou součástí účetní závěrky všech účetních jednotek. Bez přílohy bychom nedokázali správně interpretovat údaje uvedené v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty.

Co obsahuje příloha účetní závěrky

Příloha obsahuje informace, které tyto číselné údaje vysvětlují a doplňují. Dočteme se v ní nejen základní informace o činnosti účetní jednotky, ale také informace o použitých účetních metodách, jejich změnách a mnoho dalších údajů důležitých pro rozhodování uživatelů účetních výkazů.

Pořadí a rozsah informací zveřejňovaných v příloze

Informace se v příloze uvádějí ve stejném pořadí, v jakém jsou řazeny související položky v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Rozsah zveřejňovaných informací se liší v závislosti na kategorii účetní jednotky. V případě mikro a malých účetních jednotek hraje roli také to, zda mají povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem.

Rozdělení účetních jednotek do jednotlivých kategorií na mikro, malou, střední a velkou (§ 1b ZoÚ), stejně tak i povinnosti nechat ověřit účetní závěrku auditorem (§ 20 ZoÚ), jsme se podrobně věnovali v jednom z předchozích článků.

Základní náležitosti přílohy všech účetních jednotek

• obchodní firma nebo jméno nebo název,
• sídlo, případně bydliště,
• identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno, a informace o zápisu do veřejného rejstříku,
• právní forma účetní jednotky, případně informace o tom, že je účetní jednotka v likvidaci,
• předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,
• rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje,
• okamžik sestavení účetní závěrky, který nastává podpisem účetní závěrky ze strany statutárního orgánu nebo jiné osoby definované v § 18 odst. 3 zákona o účetnictví (tento podpis patří také mezi základní náležitosti),
• informace o použitých obecných účetních zásadách a použitých účetních metodách a případných odchylkách od těchto metod,
• informace o oceňování reálnou hodnotou,
• výše pohledávek a závazků, které k rozvahovému dni mají dobu splatnosti delší než 5 let,
• celková výše pohledávek a závazků, které jsou kryty věcnými zárukami (s uvedením povahy a formy těchto záruk),
• výše záloh, závdavků, zápůjček a úvěrů poskytnutých členům řídících, kontrolních a správních orgánů (s uvedením úrokové sazby, hlavních podmínek a všech dosud splacených, odepsaných nebo prominutých částek) a poskytnutá zajištění a ostatní plnění těmto osobám,
• výše a povaha jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem,
• celková výše pohledávek a závazků, podmíněných závazků a poskytnutých věcných záruk, které nejsou vykázány v rozvaze,
• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období.

Podrobné informace k výše uvedeným údajům jsou uvedeny v § 39 odst.1 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Příloha mikro a malých účetních jednotek bez povinného auditu

Příloha mikro a malých účetních jednotek bez povinného auditu obsahuje kromě základních informací uvedených výše ještě informace podle § 39 odst. 2 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Jedná se pouze o povinnost informovat o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů.

Příloha mikro a malých účetních jednotek s povinným auditem

Mikro a malá účetní jednotka s povinným auditem zveřejní v příloze výše uvedené základní informace a navíc:

• u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv
  • zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období,
  • výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období,
  • výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku,
• název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,
• povahu a obchodní účel operací, které nejsou zahrnuty v rozvaze,
• informace o transakcích se spřízněnou stranou, které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek.

Podrobné informace k výše uvedeným údajům jsou uvedeny v § 39a vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Příloha středních účetních jednotek

Střední účetní jednotka zveřejní v příloze výše uvedené základní informace a navíc:

• informace o konsolidovaných nebo přidružených účetních jednotkách,
• název, sídlo a právní formu každé z účetních jednotek, v níž je účetní jednotka společníkem s neomezeným ručením,
• název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejširší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,
• název a sídlo účetní jednotky, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku nejužší skupiny účetních jednotek, ke které účetní jednotka jako konsolidovaná účetní jednotka patří,
• místo, kde je možné získat konsolidovanou účetní závěrku konsolidujících účetních jednotek uvedených v předchozích dvou bodech (je-li její získání možné),
• počet a jmenovitou hodnotu nebo účetní hodnotu vydaných akcií během účetního období (zvlášť za každý druh akcií); obdobně se postupuje u změn podílů,
• informaci o vyměnitelných dluhopisech nebo podobných cenných papírech nebo právech s vyznačením jejich počtu a rozsahu práv, která zakládají,
• doplňující informace k počtu zaměstnanců (rozčlenění podle kategorií v průběhu účetního období),
• výši odměn přiznaných za účetní období členům řídících, kontrolních a případně správních orgánů z důvodu jejich funkce a výši vzniklých nebo sjednaných penzijních závazků bývalých členů těchto orgánů,
• informaci o rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty (případně navrhovaném rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty),
• u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv
  • zůstatky na začátku a konci účetního období, přírůstky a úbytky během účetního období,
  • výši opravných položek a oprávek na začátku a na konci účetního období a jejich zvýšení či snížení během účetního období,
  • výši úroků, pokud účetní jednotka rozhodla, že jsou součástí ocenění majetku,
• výši odložené daně na konci účetního období a její vývoj,
• povahu a obchodní účel operací, které nejsou zahrnuty v rozvaze, a jejich finanční dopad na účetní jednotku, jsou-li rizika nebo přínosy vyplývající z těchto operací významné a je-li uvedení těchto rizik nebo přínosů nezbytné k posouzení finanční situace účetní jednotky,
• informace o transakcích se spřízněnou stranou, které nebyly uzavřeny za běžných tržních podmínek.

Podrobné informace k výše uvedeným údajům jsou uvedeny v § 39b vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Příloha velkých účetních jednotek

Velká účetní jednotka zveřejní v příloze stejné informace jako střední účetní jednotka a navíc:

• rozčlenění tržeb z prodeje zboží, výrobků a služeb podle kategorií činností a podle zeměpisných trhů (pokud se tyto kategorie a trhy mezi sebou podstatně liší z hlediska způsobu, kterým je organizován prodej zboží a výrobků a poskytování služeb spadajících do běžné činnosti účetní jednotky). Tyto informace mohou být vynechány, pokud by jejich uvedení mohlo účetní jednotku vážně poškodit (informace o vynechání těchto údajů se vždy uvede v účetní závěrce),
• celkové odměny účtované auditorem za povinný audit roční účetní závěrky a celkové odměny účtované auditorem za jiné ověřovací služby, za daňové poradenství a jiné neauditorské služby. Tyto informace není účetní jednotka povinna uvádět v případě, že je účetní jednotka zahrnuta do konsolidované účetní závěrky a stanovené informace jsou uvedeny v příloze v této konsolidované účetní závěrce.

Podrobné informace k výše uvedeným údajům jsou uvedeny v § 39c vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Příloha účetní závěrky je povinnou součástí účetní závěrky všech účetních jednotek, jelikož obsahuje vysvětlení a doplňující informace k údajům v rozvaze a ve výkazu zisku a ztráty. Rozsah zveřejňovaných informací se významně liší v závislosti na kategorii účetní jednotky. V případě mikro a malých účetních jednotek hraje roli také to, zda mají povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem.