Účetní závěrka nestátních neziskových organizací

Roční účetní závěrka nestátních neziskových organizací se řídí základními předpisy, tak jako závěrka všech účetních jednotek. Především tedy zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb, který však neziskovým organizacím upravuje vyhláška č. 504/2002 a české účetní standardy č. 401 – 414, ke kterým musí přihlížet. Vzhledem k tomu, že součástí účetní závěrky je řádné vyplnění přiznání k dani z příjmů a zjištění daně, je dalším důležitým zákonem Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., kde si nestátní neziskové organizace musí všímat označení veřejně prospěšný poplatník. Kdo je veřejně prospěšným poplatníkem, resp. kdo není, vymezuje § 17a zákona o daních z příjmů.

Jedním z nejdůležitějších ustanovení zákona, na který je třeba brát v celém procesu vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky zřetel, je znění §7 odst.1) zákona o účetnictví, a to, že „účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá, činit ekonomická rozhodnutí.“

Účetní závěrku lze označit za proces, jenž je rozdělen do několika kroků a jeho vyvrcholením je sestavení účetní závěrky a uzavření účetních knih. Účetní práce ke konci účetního období sestávají z několika fází. V rámci první fáze, kterou můžeme nazvat přípravné práce, je především třeba zkontrolovat převod zůstatků z minulých účetních období, aby byla zajištěna bilanční kontinuita majetku a závazků, pohyby na účtech v rámci kontrolovaného účetního období a jejich konečné stavy. Dalším krokem této fáze je inventarizace. Inventarizace je soubor prací, který vede k inventuře, což je zjištění skutečných stavů. Inventura může být fyzická, dokladová nebo kombinovaná. Inventarizaci provádí inventarizační komise. Inventura je sestavena k datu účetní závěrky. Výsledkem inventarizace je zjištění stavů skutečnosti proti zůstatkům v účetnictví, a proúčtování případných zjištěných mank, škod či inventarizačních přebytků. Součástí je také předepsání škod k úhradě odpovědným pracovníkům.

V rámci druhé fáze dochází k doúčtování operací k poslednímu dni období, což jsou typicky kurzové rozdíly, časové rozlišení, dohadné položky, opravné položky, rezervy, zásoby na cestě a doúčtování skladů, účtuje-li jednotka zásoby způsobem B.

Třetí fáze zahrnuje zjištění obratů účtů rozvahových a výsledkových a následně výsledku hospodaření a uzavření účetních knih. Pro nestátní neziskové organizace je typická analýza účtů dary, a jejich vyhodnocení pro účely daně z příjmů. Dále kontrola a vyúčtování jednotlivých dotací. Nutná je důsledná kontrola odděleného vykazování hlavní a hospodářské činnosti. Pro poplatníky s úzkým základem daně je nezbytné vyhodnotit i výsledky hospodaření jednotlivých středisek v rámci hlavní činnosti.

Po provedení těchto činností účetní jednotka zjišťuje účetní hospodářský výsledek. Ten je s ohledem na zákon o daních z příjmů upraven na daňový hospodářský výsledek. Z tohoto výsledku, zaokrouhleného na tisíce dolů, se počítá daň z příjmů. Pokud i po uplatnění odpočtu 30% dle §20 odst.7 586/1992Sb., vychází daň z příjmu k úhradě, tuto proúčtují jako poslední zápis do účetních knih před jejich uzavřením.

Výsledkem účetní závěrky je sestavení výkazů Rozvaha, Výsledovka a Příloha. Účetní jednotky, které nemají povinnost auditované účetní závěrky, mohou účetní závěrku, tedy výkazy, sestavovat ve zkráceném rozsahu. Rozvaha a výsledovka ve zkráceném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi. Příloha účetní závěrky ve zkráceném rozsahu neobsahuje informace o metodách pro stanovení reálné hodnoty, informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou, informace o výši a povaze jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem, informace o celkové odměně přijaté auditorem za jeho služby. Většina nestátních neziskových organizací má také povinnost sestavit výroční zprávu, a to v případech, kdy má účetní jednotka povinnost auditu. Sestavit výroční zprávu, bez ohledu na povinnost auditu, mají vždy ústavy, nadace, o.p.s, církve pak tzv. zprávu o činnost, bez ekonomické části.

Po úplném sestavení účetní závěrky následuje její audit, pokud má účetní jednotka audit povinný, případně pokud si audit vyžádá její statutární orgán nebo donátor. Povinnost auditu u NNO upravují různé zákonné předpisy. Povinnost auditu u nadace je uveden v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. v §341, u ústavu v §415, téhož zákona. Obecně prospěšné společnosti již nemohou být od roku 2014 nově zakládány, ale existující stále podléhají zákonu o obecně prospěšných společnostech č. 248/1995 Sb., a povinnost auditu jim nařizuje tento zákon v §19. Tímto způsobem ohledně povinnosti je možno pokračovat dál, pokud však nemá organizace svůj zákon, ve kterém by byla povinnost auditu přímo upravena, řídí se i nestátní neziskové organizace zákonem o účetnictví, který v §20 uvádí povinnost auditu pro velké a střední účetní jednotky a pro malé v případě, že dvě po sobě jdoucí období překročí nebo dosáhne, alespoň dvě z uváděných podmínek. Po prověření účetní závěrky auditorem nebo bez auditu, pokud ho účetní jednotka mít nemusí, schvaluje účetní závěrku nejvyšší orgán organizace. Následně má jednotka povinnost zveřejnit účetní závěrku v příslušném rejstříku.

Zdroje

ASPI – server, stav k 14.11.2020

Pelikánová, Anna, Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky, 3.aktualizované vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha, 2018