Od tvůrců úspěšného účetního programu

Účetnictví / Účetnictví/Účetní závěrka nestátních neziskových organizací

Účetní závěrka nestátních neziskových organizací

Účetní závěrka nestátních neziskových organizací
Účetní závěrka nestátních neziskových organizací

S ohledem na závěr účetního období, jsou účetní jednotky povinny zpracovat účetní závěrku. Článek je tedy především určen těm, kteří závěrku zpracovávají, ale i těm, kteří jsou zodpovědní za financování a vedení organizace. Následující článek chce čtenáře seznámit se specifiky účetní závěrky nestátních neziskových organizací. V úvodu jsou uvedeny právními předpisy, které s účetní závěrkou nestátních neziskových organizací souvisí. Dále je popsán celý proces účetní závěrky i to, jaký má význam a jaký je její výsledek. Nakonec i postup vedoucí k samotnému sestavení a zveřejnění účetní závěrky.

Roční účetní závěrka nestátních neziskových organizací se řídí základními předpisy, tak jako závěrka všech účetních jednotek. Především tedy zákonem o účetnictví č. 563/1991 Sb, který však neziskovým organizacím upravuje vyhláška č. 504/2002 a české účetní standardy č. 401 – 414, ke kterým musí přihlížet. Vzhledem k tomu, že součástí účetní závěrky je řádné vyplnění přiznání k dani z příjmů a zjištění daně, je dalším důležitým zákonem Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., kde si nestátní neziskové organizace musí všímat označení veřejně prospěšný poplatník. Kdo je veřejně prospěšným poplatníkem, resp. kdo není, vymezuje § 17a zákona o daních z příjmů.

Jedním z nejdůležitějších ustanovení zákona, na který je třeba brát v celém procesu vedení účetnictví a sestavování účetní závěrky zřetel, je znění §7 odst.1) zákona o účetnictví, a to, že „účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky tak, aby na jejím základě mohla osoba, která tyto informace využívá, činit ekonomická rozhodnutí.“  

Účetní závěrku lze označit za proces, jenž je rozdělen do několika kroků a jeho vyvrcholením je sestavení účetní závěrky a uzavření účetních knih. Účetní práce ke konci účetního období sestávají z několika fází. V rámci první fáze, kterou můžeme nazvat přípravné práce, je především třeba zkontrolovat převod zůstatků z minulých účetních období, aby byla zajištěna bilanční kontinuita majetku a závazků, pohyby na účtech v rámci kontrolovaného účetního období a jejich konečné stavy. Dalším krokem této fáze je inventarizace. Inventarizace je soubor prací, který vede k inventuře, což je zjištění skutečných stavů. Inventura může být fyzická, dokladová nebo kombinovaná. Inventarizaci provádí inventarizační komise. Inventura je sestavena k datu účetní závěrky. Výsledkem inventarizace je zjištění stavů skutečnosti proti zůstatkům v účetnictví, a proúčtování případných zjištěných mank, škod či inventarizačních přebytků. Součástí je také předepsání škod k úhradě odpovědným pracovníkům. 

blank

V rámci druhé fáze dochází k doúčtování operací k poslednímu dni období, což jsou typicky kurzové rozdíly, časové rozlišení, dohadné položky, opravné položky, rezervy, zásoby na cestě a doúčtování skladů, účtuje-li jednotka zásoby způsobem B. 

Třetí fáze zahrnuje zjištění obratů účtů rozvahových a výsledkových a následně výsledku hospodaření a uzavření účetních knih. Pro nestátní neziskové organizace je typická analýza účtů dary, a jejich vyhodnocení pro účely daně z příjmů. Dále kontrola a vyúčtování jednotlivých dotací. Nutná je důsledná kontrola odděleného vykazování hlavní a hospodářské činnosti. Pro poplatníky s úzkým základem daně je nezbytné vyhodnotit i výsledky hospodaření jednotlivých středisek v rámci hlavní činnosti.  

Po provedení těchto činností účetní jednotka zjišťuje účetní hospodářský výsledek. Ten je s ohledem na zákon o daních z příjmů upraven na daňový hospodářský výsledek. Z tohoto výsledku, zaokrouhleného na tisíce dolů, se počítá daň z příjmů. Pokud i po uplatnění odpočtu 30% dle §20 odst.7 586/1992Sb., vychází daň z příjmu k úhradě, tuto proúčtují jako poslední zápis do účetních knih před jejich uzavřením. 

Výsledkem účetní závěrky je sestavení výkazů Rozvaha, Výsledovka a Příloha. Účetní jednotky, které nemají povinnost auditované účetní závěrky, mohou účetní závěrku, tedy výkazy, sestavovat ve zkráceném rozsahu. Rozvaha a výsledovka ve zkráceném rozsahu zahrnuje pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi. Příloha ve zkráceném rozsahu neobsahuje informace o metodách pro stanovení reálné hodnoty, informace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou, informace o výši a povaze jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem, informace o celkové odměně přijaté auditorem za jeho služby. Většina nestátních neziskových organizací má také povinnost sestavit výroční zprávu, a to v případech, kdy má účetní jednotka povinnost auditu. Sestavit výroční zprávu, bez ohledu na povinnost auditu, mají vždy ústavy, nadace, o.p.s, církve pak tzv. zprávu o činnost, bez ekonomické části. 

Po úplném sestavení účetní závěrky následuje její audit, pokud má účetní jednotka audit povinný, případně pokud si audit vyžádá její statutární orgán nebo donátor. Povinnost auditu u NNO upravují různé zákonné předpisy. Povinnost auditu u nadace je uveden v občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. v §341, u ústavu v §415, téhož zákona. Obecně prospěšné společnosti již nemohou být od roku 2014 nově zakládány, ale existující stále podléhají zákonu o obecně prospěšných společnostech č. 248/1995 Sb., a povinnost auditu jim nařizuje tento zákon v §19. Tímto způsobem ohledně povinnosti je možno pokračovat dál, pokud však nemá organizace svůj zákon, ve kterém by byla povinnost auditu přímo upravena, řídí se i nestátní neziskové organizace zákonem o účetnictví, který v §20 uvádí povinnost auditu pro velké a střední účetní jednotky a pro malé v případě, že dvě po sobě jdoucí období překročí nebo dosáhne, alespoň dvě z uváděných podmínek. Po prověření účetní závěrky auditorem nebo bez auditu, pokud ho účetní jednotka mít nemusí, schvaluje účetní závěrku nejvyšší orgán organizace. Následně má jednotka povinnost zveřejnit účetní závěrku v příslušném rejstříku.   

Odebírejte účetní a daňové novinky srozumitelně a včas

Zadejte váš e-mail a naše účetní a daňové tipy vám budou chodit přímo do e-mailu. info

Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

Zdroje 

ASPI – server, stav k 14.11.2020 

Pelikánová, Anna, Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky, 3.aktualizované vydání, GRADA Publishing, a.s., Praha, 2018

Byly informace v článku užitečné?

Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

blank Ano
blank Ne
blank

Sledujte podobné články na naší

Facebookové stránce

Komunita samostatných účetních

Přidejte se zdarma

Přidejte se
do největší komunity samostatných účetních

blankVýhody
blank