Podnikání / Start podnikání/Podnikání při zaměstnání: jak na založení živnosti vedlejší a jaké máte jako OSVČ povinnosti v roce 2023
Propojte své účetnictví s podnikáním
Přidejte se k 20 000 uživatelům.
Vyzkoušet zdarma

Podnikání při zaměstnání: jak na založení živnosti vedlejší a jaké máte jako OSVČ povinnosti v roce 2023

Podnikání při zaměstnání: jak na založení živnosti vedlejší a jaké máte jako OSVČ povinnosti v roce 2023
Seyfor, a. s.
20. 01. 2023
Doba čtení12 minut čtení
Líbilo se179
Podnikání při zaměstnání: jak na založení živnosti vedlejší a jaké máte jako OSVČ povinnosti v roce 2023

Obsah

    V práci máte své jisté, ale každá koruna navíc se hodí. Proč nezačít podnikat při zaměstnání? Přivyděláte si, neriskujete, protože ze zaměstnání máte stálý příjem a třeba budete tak úspěšní, že časem vybudujete svůj vlastní podnik. Začít podnikat jako OSVČ vedlejší je přitom snadné. Přečtěte si, co k tomu potřebujete.

    Ještě než se pustíme do popisování kroků nutných ke startu podnikání, projděte si překážky, které vám mohou stát v cestě:

    1. Chcete podnikat ve stejném oboru jako zaměstnavatel. V takovém případě potřebujete jeho písemný souhlas. Ale pozor, zaměstnavatel může svůj souhlas kdykoliv vzít zpět. Potom musíte své podnikání v co nejkratší době ukončit. Ohled musíte brát i na zaměstnavatele, se kterými jste podepsali konkurenční doložku. V tom případě nesmíte pracovat ve stejném oboru další rok po ukončení činnosti.
    2. Jste státní zaměstnanec. Jste-li na výplatní pásce státní instituce (například Policie, ministerstva, armády atd.), musíte mít souhlas vedoucího úřadu bez ohledu na oblast podnikání.

    Jakmile máte souhlas, můžete se pustit do podnikání. To nejdůležitější, co potřebujete, je nápad. Můžete si otevřít e-shop, využít svého know-how a nabízet služby jako podnikatel na volné noze nebo si přivydělávat třeba pečením dortů.

    Nápad na podnikání za vás nevymyslíme, ale vše ostatní, co pro odstartování svého byznysu potřebujete, najdete v tomto článku.

    Jak na založení živnosti vedlejší

    Vaše první kroky musí směřovat na živnostenský úřad, kde si požádáte o živnostenské oprávnění. Připravte si doklad totožnosti a 1 000 Kč.

    Protože budete podnikat při zaměstnání, vaše živnost bude vedlejším zdrojem příjmů. Z toho plynou výhody jako například nižší odvody na důchodové a zdravotní pojištění.

    Na kterémkoliv živnostenském úřadě vyplníte jednotný registrační formulář, díky kterému se automaticky registrujete jako OSVČ u finančního úřadu, na okresní správě sociálního zabezpečení i na své zdravotní pojišťovně.

    Povinnosti OSVČ na vedlejší činnost – na co si dát pozor

    Musíte odevzdávat daňové přiznání

    Každá OSVČ, vedlejší i hlavní, která má příjmy za rok vyšší než 6 000 Kč (od roku 2023 vyšší než 20 000 Kč), musí podávat daňové přiznání.

    Pro vyplnění formuláře potřebujete znát výši všech svých příjmů z podnikání za uplynulý rok. Evidujte si proto veškeré příjmové doklady. Pro tyto účely vám skvěle poslouží on-line fakturační služba iDoklad, kde máte přehled o všech vydaných fakturách do pěti odběratelů zdarma.

    Kromě příjmů z podnikání musíte do daňového přiznání uvést i příjmy ze zaměstnání. Proto od zaměstnavatele potřebujete potvrzení o příjmech.

    Co se týče nákladů, můžete uplatnit výdaje procentem z příjmů (paušální výdaje), dle typu svého podnikání. Tím pádem si nemusíte vést evidenci svých výdajů, ale vyjádříte je jednoduše procentem z příjmů. Pokud jsou ale vaše náklady spojené s podnikáním vyšší, než vám vyjdou z výpočtu procentem z příjmů, doporučujeme uplatňovat skutečné náklady. Více o paušálních a skutečných výdajích si přečtěte zde.

    Přemýšlíte o podnikání?

    Zadejte váš e-mail a získejte účetní a daňové tipy pro začátek vašeho podnikání. info

    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

    Platíte důchodové a zdravotní pojištění

    Jako OSVČ musíte odvádět státu důchodové pojištění (někdy se používá nepřesný termín sociální pojištění) a zdravotní pojištění. Jak platby probíhají?

    Důchodové pojištění

    • 1. rok podnikání. Když vykonáváte samostatně výdělečnou činnost jako vedlejší, v prvním roce nemusíte platit měsíční zálohy na důchodové pojištění. Do konce dubna v roce následujícím po prvním roce podnikání odevzdáte přehled o příjmech a výdajích na příslušnou obecní správu sociálního zabezpečení. Pojištění zaplatíte jednorázově podle dosaženého zisku. Pokud se váš hrubý zisk (celkové příjmy ponížené o výdaje) vejde do limitu (pro rok 2023 to je 96 777 Kč), nemáte povinnost platit důchodové pojištění vůbec. V případě, že podnikáte jen část roku, limit se poměrně snižuje o jednu dvanáctinu za každý měsíc, kdy jste nepodnikali.
    • Další roky podnikání. V dalších letech podnikání již budete platit měsíční zálohy, které vám správa sociálního zabezpečení vyměří na základě zisku v uplynulém roce. Minimální výše záloh pro rok 2023 je 1 178 Kč, pokud se jedná o vedlejší zdroj příjmů. Každý rok v červnu pak podáte Přehled, na základě kterého vám bude vyměřený přeplatek či nedoplatek.

    Zdravotní pojištění

    Na zdravotní pojištění nemusíte odvádět zálohy nikdy. Doplatíte ho zároveň s podáním přehledu o příjmech a výdajích na pojišťovnu. Celková částka se vypočítá jako 13,5 % z poloviny dosaženého hrubého zisku za uplynulý rok.

    Podléhá vaše činnost EET?

    Povinnost EET byla s účinností od 1. 1. 2023 zrušena.

    V současné době poplatník při získání živnostenského oprávnění provede – a to přímo na živnostenském úřadě – také svoji registraci jako osoby samostatně výdělečně činné (dále také „OSVČ“) u tří dalších institucí: finančního úřadu, zdravotní pojišťovny a příslušné správy sociálního zabezpečení. Znamená to tedy, že již nemusí těmto úřadům nic sdělovat, registrace je provedena přímo přes živnostenský úřad.

    Povinnosti živnostníků na finančním úřadě

    1. Registrace OSVČ k dani z příjmů fyzických osob

    Při zahájení samostatné výdělečné činnosti se poplatník zaregistruje k dani z příjmů fyzických osob. Jak bylo uvedeno výše, tuto registraci lze provést přímo přes živnostenský úřad.

    V prvním roce podnikání nemá povinnosti platit zálohy. Po skončení zdaňovacího období – kalendářního roku – se podává daňové přiznání a to do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období (pokud je a může-li být daňové přiznání podáno v listinné podobě), případně do 4 měsíců (pokud je daňové přiznání podáno v elektronické podobě), případně do 6 měsíců, pokud má poplatník daňového poradce. Pokud poplatníkovi v daňovém přiznání vznikne daň, je tato splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

    Podle výše daně v přiznání vyčíslené, může také vzniknout zálohová povinnost na další rok:

    • daň v rozmezí 30 tis. Kč – 150 tis. Kč – pololetní zálohová povinnost,
    • daň nad 150 tis. Kč – čtvrtletní zálohová povinnost.

    2. Registrace OSVČ k dani z přidané hodnoty

    Při rozhodování zda se má poplatník dobrovolně zaregistrovat jako plátce daně z přidané hodnoty je potřeba zkoumat, zda budou jeho odběratelé plátci DPH, zda bude poskytovat svá plnění také do ciziny, popřípadě zda bude nějaká plnění z ciziny pořizovat či zda je vysoce pravděpodobné, zda jeho obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců překročí částku 1 mil. Kč. Pokud bude odpověď na výše nastíněné situace kladná, pak lze – v obecné rovině – doporučit, aby se jako plátce zaregistroval. Přesto je však nutné, aby byla každá OSVČ posuzována individuálně.

    3. Registrace OSVČ k silniční dani

    Od 1. 1. 2022 jsou předmětem daně silniční pouze nákladní vozidla (kategorie N2, N3) nad 3,5 tuny a jejich přípojná vozidla (kategorie O3, O4), výše daně pro zdanitelná vozidla bude stanovena až pro vymezená nákladní vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více. V praxi to znamená, že daň silniční se bude platit až za vybraná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více.

    4. Registrace OSVČ jako plátce daně ze závislé činnosti a srážkové daně

    Za situace, kdy bude OSVČ vykonávat svoji činnost za pomoci zaměstnanců, musí se taktéž zaregistrovat jako plátce daně ze závislé činnosti a případně srážkové daně. Kromě měsíčních povinností spojených se mzdovou agendou bude po skončení roku povinen podat vyúčtování obou zmíněných daní.

    TIP: Zjistěte, co je paušální daň a jak ji spočítat.

    Povinnosti živnostníků vůči zdravotní pojišťovně

    Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se platí formou měsíčních záloh a následně případného doplatku pojistného. Záloha je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.

    Zálohy na zdravotní pojišťovnu – jak je to při podnikání na hlavní a vedlejší činnost

    V roce zahájení samostatné činnosti se platí záloha vypočtená z minimálního vyměřovacího základu – pro rok 2023 činí minimální měsíční záloha 2 722 Kč. Pokud je zahajující OSVČ osobou, za niž je plátcem pojistného i stát (student, důchodce), nemá tato OSVČ povinnost v prvním roce platit zálohy, pojistné doplatí případně formou doplatku po podání přehledu.

    Ve druhém roce po zahájení a v následujících letech se výše zálohy již odvíjí od podaného přehledu.

    Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

    Pokud je OSVČ současně také zaměstnancem (v zaměstnání je pojistné odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu) a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů, taktéž jí nevzniká povinnost platit zálohy. Pojistné je opět uhrazeno formou případného doplatku po podání přehledu.

    Doplatek pojistného se zaplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích. Přehled se standardně podává do jednoho měsíce ode dne, ve kterém končila lhůta pro podání daňového přiznání.

    Povinnosti živnostníků vůči Správě sociálního zabezpečení OSSU

    1. Zálohy OSVČ na důchodové pojištění

    Pojistné se hradí formou záloh a případného doplatku. Zálohy jsou splatné od prvního dne do posledního dne měsíce, za nějž se platí.

    Pro určení toho, zda je OSVČ povinná hradit zálohy je rozhodující, zda je její samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší či hlavní. Zjednodušeně lze konstatovat, že hlavní platí zálohy vždy, vedlejší pouze pokud se dobrovolně přihlásí či pokud v roce předešlém přesáhne rozhodnou částku (v roce 2021 byla 85 058 Kč, v roce 2022 činí 93 387 Kč, v roce 2023 činí 96 777 Kč, pokud podnikání trvalo celých 12 měsíců).

    Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší, pokud OSVČ v kalendářním roce:
    a) vykonávala zaměstnání, kde byla účastna nemocenského pojištění,
    b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
    c) měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou, nebo
    d) byla nezaopatřeným dítětem.

    Minimální výše zálohy činí pro rok 2023 pro hlavní SVČ 2 944 Kč a pro vedlejší SVČ 1 178 Kč měsíčně.

    Doplatek pojistného se zaplatí stejně jako u zdravotního pojištění nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích. Přehled se standardně podává do jednoho měsíce ode dne, ve kterém končila lhůta pro podání daňového přiznání.

    2. Zálohy OSVČ na nemocenské pojištění

    Nemocenské pojištění je dobrovolné. Pokud se OSVČ rozhodne být účastna nemocenského pojištění, pak pro ni platí povinnost platit zálohy, které pro letošní rok 2023 činí minimálně 168 Kč měsíčně.

    S vedení účetní i daňové evidence vám pomůže pomoci účetní program pro podnikatele živnostníky. Využít můžete i moduly jako jsou sklady, e-shop konektor nebo modul pro vedení daňová evidence. Přečtěte si, jaké další funkce je nutné zvážit při výběru účetního softwaru.

    Přečtěte si další podrobné články na téma OSVČ:

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    Ano
    Ne
    Vyzkoušejte si účetní program Money S3

    Vyzkoušejte si účetní program
    Money S3

    Zdarma a se všemi funkcemi

    Propojte své účetnictví s podnikáním
    Přidejte se k 20 000 uživatelům.
    Vyzkoušet zdarma
    Zavřít reklamu
    Propojte své účetnictví s podnikáním
    Přidejte se k 20 000 uživatelům.