Získáním živnostenského oprávnění nabývá poplatník právo provozovat samostatnou výdělečnou činnost. Současně s tímto právem mu však vznikají také povinnosti mimo jiné také vůči finančnímu úřadu, zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení. O jaké povinnost se jedná, pojednává tento článek.
V současné době poplatník při získání živnostenského oprávnění provede – a to přímo na živnostenském úřadě – také svoji registraci jako osoby samostatně výdělečně činné (dále také „OSVČ“) u tří dalších institucí: finančního úřadu, zdravotní pojišťovny a příslušné správy sociálního zabezpečení. Znamená to tedy, že již nemusí těmto úřadům nic sdělovat, registrace je provedena přímo přes živnostenský úřad.
Povinnosti živnostníků na finančním úřadě
1. Registrace OSVČ k dani z příjmů fyzických osob
Při zahájení samostatné výdělečné činnosti se poplatník zaregistruje k dani z příjmů fyzických osob. Jak bylo uvedeno výše, tuto registraci lze provést přímo přes živnostenský úřad.
V prvním roce podnikání nemá povinnosti platit zálohy. Po skončení zdaňovacího období – kalendářního roku – se podává daňové přiznání a to do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období (pokud je a může-li být daňové přiznání podáno v listinné podobě), případně do 4 měsíců (pokud je daňové přiznání podáno v elektronické podobě), případně do 6 měsíců, pokud má poplatník daňového poradce. Pokud poplatníkovi v daňovém přiznání vznikne daň, je tato splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Podle výše daně v přiznání vyčíslené, může také vzniknout zálohová povinnost na další rok:
- daň v rozmezí 30 tis. Kč – 150 tis. Kč – pololetní zálohová povinnost,
- daň nad 150 tis. Kč – čtvrtletní zálohová povinnost.
2. Registrace OSVČ k dani z přidané hodnoty
Při rozhodování zda se má poplatník dobrovolně zaregistrovat jako plátce daně z přidané hodnoty je potřeba zkoumat, zda budou jeho odběratelé plátci DPH, zda bude poskytovat svá plnění také do ciziny, popřípadě zda bude nějaká plnění z ciziny pořizovat či zda je vysoce pravděpodobné, zda jeho obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců překročí částku 1 mil. Kč. Pokud bude odpověď na výše nastíněné situace kladná, pak lze – v obecné rovině – doporučit, aby se jako plátce zaregistroval. Přesto je však nutné, aby byla každá OSVČ posuzována individuálně.
3. Registrace OSVČ k silniční dani
Od 1. 1. 2022 jsou předmětem daně silniční pouze nákladní vozidla (kategorie N2, N3) nad 3,5 tuny a jejich přípojná vozidla (kategorie O3, O4), výše daně pro zdanitelná vozidla bude stanovena až pro vymezená nákladní vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více. V praxi to znamená, že daň silniční se bude platit až za vybraná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více a jejich přípojná vozidla s největší povolenou hmotností 12 tun a více.
4. Registrace OSVČ jako plátce daně ze závislé činnosti a srážkové daně
Za situace, kdy bude OSVČ vykonávat svoji činnost za pomoci zaměstnanců, musí se taktéž zaregistrovat jako plátce daně ze závislé činnosti a případně srážkové daně. Kromě měsíčních povinností spojených se mzdovou agendou bude po skončení roku povinen podat vyúčtování obou zmíněných daní.
TIP: Zjistěte, co je paušální daň a jak ji spočítat.
Povinnosti živnostníků vůči zdravotní pojišťovně
Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se platí formou měsíčních záloh a následně případného doplatku pojistného. Záloha je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce.
Zálohy na zdravotní pojišťovnu – jak je to při podnikání na hlavní a vedlejší činnost
V roce zahájení samostatné činnosti se platí záloha vypočtená z minimálního vyměřovacího základu – pro rok 2023 činí minimální měsíční záloha 2 722 Kč. Pokud je zahajující OSVČ osobou, za niž je plátcem pojistného i stát (student, důchodce), nemá tato OSVČ povinnost v prvním roce platit zálohy, pojistné doplatí případně formou doplatku po podání přehledu.
Ve druhém roce po zahájení a v následujících letech se výše zálohy již odvíjí od podaného přehledu.
Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž byla OSVČ uznána po celý kalendářní měsíc neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.
Pokud je OSVČ současně také zaměstnancem (v zaměstnání je pojistné odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu) a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem příjmů, taktéž jí nevzniká povinnost platit zálohy. Pojistné je opět uhrazeno formou případného doplatku po podání přehledu.
Doplatek pojistného se zaplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích. Přehled se standardně podává do jednoho měsíce ode dne, ve kterém končila lhůta pro podání daňového přiznání.
Povinnosti živnostníků vůči Správě sociálního zabezpečení OSSU
1. Zálohy OSVČ na důchodové pojištění
Pojistné se hradí formou záloh a případného doplatku. Zálohy jsou splatné od prvního dne do posledního dne měsíce, za nějž se platí.
Pro určení toho, zda je OSVČ povinná hradit zálohy je rozhodující, zda je její samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší či hlavní. Zjednodušeně lze konstatovat, že hlavní platí zálohy vždy, vedlejší pouze pokud se dobrovolně přihlásí či pokud v roce předešlém přesáhne rozhodnou částku (v roce 2021 byla 85 058 Kč, v roce 2022 činí 93 387 Kč, v roce 2023 činí 96 777 Kč, pokud podnikání trvalo celých 12 měsíců).
Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší, pokud OSVČ v kalendářním roce:
a) vykonávala zaměstnání, kde byla účastna nemocenského pojištění,
b) měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,
c) měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na pomoci jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, není-li osobou blízkou, nebo
d) byla nezaopatřeným dítětem.
Minimální výše zálohy činí pro rok 2023 pro hlavní SVČ 2 944 Kč a pro vedlejší SVČ 1 178 Kč měsíčně.
Doplatek pojistného se zaplatí stejně jako u zdravotního pojištění nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích. Přehled se standardně podává do jednoho měsíce ode dne, ve kterém končila lhůta pro podání daňového přiznání.
2. Zálohy OSVČ na nemocenské pojištění
Nemocenské pojištění je dobrovolné. Pokud se OSVČ rozhodne být účastna nemocenského pojištění, pak pro ni platí povinnost platit zálohy, které pro letošní rok 2023 činí minimálně 168 Kč měsíčně.
Přečtěte si další podrobné články na téma OSVČ:
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.
Ano
Ne
