Zálohy na daň z příjmu v roce 2023: kdo, kdy a jak je musí platit

Nejprve si vyjasněme, kdo zálohy na daň z příjmu platit nemusí. Jsou to:

• Poplatníci, kteří v předcházejícím roce platili daň z příjmu ve výši 30 000 Kč nebo méně,
• poplatníci, kteří podnikání nebo jinou samostatně výdělečnou činnost provozují prvním rokem,
• zaměstnanci (za ně zálohy odvádí zaměstnavatel).

Má-li poplatník takzvané ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmu, jejich výše zálohy nijak neovlivní. Jde například o příjmy z prodeje nemovitosti, důchod nebo výhry v loterii.

Jaká je výše záloh na daň z příjmu v roce 2023?

Výše a pravidelnost placení záloh se odvíjí podle poslední známé daňové povinnosti, tedy podle toho, jak vysokou daň z příjmu jste zaplatili v loňském roce. Dle této částky se zálohy dělí do dvou kategorií.

1. Pololetní zálohy platí všichni poplatníci, kteří v předchozím roce zaplatili na dani z příjmu více než 30 000 Kč, ale zároveň maximálně 150 000 Kč.

V tomto případě platíte 2 zálohy ročně ve výši 40 % z poslední zaplacené daně z příjmu. Splatnost první zálohy je 15. června a druhé 15. prosince. Částku zaokrouhlete na celé stokoruny nahoru.

2. Čtvrtletní zálohy pak platí všichni poplatníci, kteří zaplatili v předchozím roce daň z příjmu vyšší než 150 000 Kč.

Tyto poplatníky čekají v průběhu roku 4 zálohy ve výši 25 % z poslední zaplacené daně z příjmu. Splatnost záloh je 15. března, 15. června, 15. září a 15. prosince. Opět částku zaokrouhlete na celé stokoruny nahoru.

Při vyplňování daňového přiznání v obou případech vypíšete zálohy, které jste zaplatili v roce, za který daňové přiznání podáváte.

Pozor: Pokud byla záloha splatná například 15. prosince 2022, ale poplatník ji zaplatí až v lednu 2023, i tuto opožděnou zálohu musí v přiznání uvést.

TIP: Přečtěte si, zda se vám vyplatí paušální daň a jak ji vypočítat.

Co když máte příjmy také ze zaměstnání?

Když máte kromě podnikání zároveň i příjmy ze zaměstnání, rozhodne o placení záloh na daň z příjmu váš dílčí základ daně ze závislé činnosti a celkový základ daně.

• Pokud váš dílčí základ daně ze závislé činnosti činil v předchozím roce víc než polovinu celkového základu daně, nemusíte zálohy platit.
• Činil-li dílčí základ daně ze závislé činnosti méně než 15 % celkového daňového základu, platíte zálohy podle stejných podmínek jako výše (tedy pololetně, nebo čtvrtletně dle výše zaplacené daně za loňský rok).
• Pokud byl dílčí základ daně ze závislé činnosti mezi 15 až 50 % celkového daňového základu, rovněž platíte zálohy dle výše uvedených podmínek, ale pouze v poloviční výši.

Příklady placení záloh na daň z příjmu

1. Žádné zálohy
Karel je živnostník, který začal podnikat v říjnu 2021, a proto jeho daň z příjmu fyzických osob za loňský rok tvoří jen 1 000 Kč. Daň z příjmu zaplatí Karel jednorázově po podání daňového přiznání a v roce 2022 zálohy na daň z příjmu fyzických osob platit nebude. Jeho poslední známá daňová povinnost totiž nepřesáhla 30 000 Kč.

2. Zálohy při souběhu se zaměstnáním
Vilém měl roce 2021 živnost a zároveň byl zaměstnaný. V zaměstnání pobíral hrubou mzdu 30 000 Kč měsíčně, tedy za rok 360 000 Kč (dílčí základ daně). Ve svém podnikání vydělal 720 000 Kč (příjmy minus výdaje).

Jeho celkový základ daně tak tvoří 1 080 000 Kč.

Vilémová vypočtená daň činí 162 000 Kč (15 % z 1 080 000 Kč). Tuto částku ještě sníží o slevu na dani na poplatníka (30 840 Kč) a zaplatí tak finančnímu úřadu 131 160 Kč.

Protože jeho dílčí základ daně ze závislé činnosti tvořil více jak 15 a méně jak 50 % celkového daňového základu (360 000 Kč z celkových 1 080 000 Kč), bude v roce 2019 platit pololetní zálohy (40 %) v poloviční výši. Do 15. června a 15. prosince tak finančnímu úřadu zašle 27 500 Kč.

40 % z 137 160 = 54 864 / 2 = 27 432 Kč
Zaokrouhleno na celé stokoruny nahoru 27 500 Kč