Mzdy a personalistika / Odměňování/Svátek v pracovněprávních souvislostech: kdy má zaměstnanec nárok na náhradní volno a příplatek
Novinky a špeky ve mzdách
Nabídka webinářů

Svátek v pracovněprávních souvislostech: kdy má zaměstnanec nárok na náhradní volno a příplatek

Svátek v pracovněprávních souvislostech: kdy má zaměstnanec nárok na náhradní volno a příplatek
Následující díl ›
Monika Doleželová
05. 10. 2021
Doba čtení8 minut čtení
Líbilo se54
Svátek v pracovněprávních souvislostech: kdy má zaměstnanec nárok na náhradní volno a příplatek

Obsah

    V dnešním článku si shrneme pravidla pro poskytování mzdy či náhrady mzdy v soukromé sféře za dny připadající na svátek. Ukážeme vám na příkladech, v kterých případech náleží zaměstnancům náhrada mzdy za svátek, příplatky za práci konané ve svátek, a v jaké minimální výši musí zaměstnavatel poskytnout tyto zákonné náhrady a příplatky.

    Definice svátku

    Pro pracovněprávní účely považujeme za „svátky“ jak státní svátky, tak i ostatní svátky. Přesné vymezení těchto dnů nalezneme v Zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Tyto dny jsou obvykle barevně vyznačeny v plánovacím kalendáři. V této souvislosti pak rozlišujeme pracovní fond a pracovní fond včetně svátků.

    Kdy může zaměstnavatel nařídit práci ve svátek?

    V souladu s § 91 zákoníku práce (dále jen ZP) může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci výkon prací ve svátek jen zcela výjimečně.

    Může se jednat o práce:

    • v nepřetržitém provozu,
    • práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele,
    • práce, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, a které nemohou být provedeny v pracovních dnech.

    Příklady nařízené práce ve svátek zaměstnavatelem:

    • naléhavé opravné práce,
    • inventurní a závěrkové práce,
    • práce v dopravě,
    • krmení a ošetřování zvířat atd.

    Placený svátek (§115 ZP)

    V případě, že svátek připadl na zaměstnancův obvyklý pracovní den a zaměstnanec z tohoto důvodu nepracuje, náleží mu za tento den náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

    Příklad náhrady mzdy za svátek u zaměstnance s hodinovou mzdou

    Pan Pavel pracuje jako opravář, úvazek 40 hod/týdně, hodinová mzda 220 Kč, průměrný hodinový výdělek 229 Kč. V dubnu 2021 odpracoval všechny své naplánované směny. V den svátku nepracoval. Fond pracovní doby včetně 2 svátků je 176 hodin.

    Mzda za výkon práce 160 hodin × 220 35 200 Kč
    Náhrada mzdy za svátky 16 hodin × 229 3 664 Kč
    Hrubá mzda celkem 176 hodin 38 864 Kč

    U zaměstnanců odměňovaných fixní mzdou se zaměstnavatel může rozhodnout, zda bude postupovat v souladu s § 115 odst. 3 ZP, tzn., že mu pevnou měsíční mzdu pokrátí o dny svátku a svátek následně proplatí podle počtu hodin připadající na svátek krát průměrný hodinový výdělek (PHV). Nebo zda zvolí druhou variantu dle § 348 odst. 1 písmene d) ZP, kdy zaměstnanci ponechá celou měsíční mzdu a žádné přepočty neprovádí.

    Příklad náhrady mzdy za svátek u zaměstnance s měsíční mzdou

    Paní Nováková pracuje od pondělí do pátku, s úvazkem 8 hodino denně. Má měsíční mzdu ve výši 30 000 Kč. Na pracovní dny 5. a 6. července 2021 připadly svátky. Zaměstnankyně v tyto dny nepracovala. PHV na 3. čtvrtletí činí 190 Kč. Fond pracovní doby včetně 2 svátků je 176 hodin.

    1. varianta

    Mzda za výkon práce 176 hodin včetně svátků 30 000 Kč
    Náhrada mzdy za svátky zahrnuta ve fixní mzdě 0 Kč
    Hrubá mzda celkem 176 hodin 30 000 Kč

    2. varianta

    Mzda za výkon práce 30 000 / 176 × 160 27 273 Kč
    Náhrada mzdy za svátky 16 hodin × 190 3 040 Kč
    Hrubá mzda celkem 176 hodin 30 313 Kč

    Zaměstnavatel může zvolit pouze jednu z uvedených variant. Zvolený způsob výpočtu mzdy popíše ve svém vnitřním předpise a nadále bude postupovat podle těchto pravidel.

    Náhradní volno za práci ve svátek a příplatek za práci ve svátek dle zákoníku práce (§115 ZP)

    Pokud zaměstnanec pracoval v den, který připadl na svátek, náleží mu na prvním místě náhradní volno. Za dobu tohoto volna mu přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Nárok na náhradní volno je automaticky ze zákona, nemusí tedy o něj zaměstnanec žádat. Toto náhradní volno musí být poskytnuto nejpozději do konce 3. kalendářního měsíce po výkonu práce ve svátek.

    Zaměstnavatel se ale může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku (nejméně ve výši 100%) místo náhradního volna. S touto variantou musí zaměstnanec souhlasit.

    Příklad náhradního volna za svátek u zaměstnance s měsíční mzdou

    Pan Novák má měsíční mzdu ve výši 22 800 Kč. Na pracovní den 28. 9. 2021 připadl svátek. Tento den však musel zaměstnanec do práce na inventury. PHV na 3. čtvrtletí činí 138 Kč. Fond pracovní doby včetně svátku je 176 hodin.

    a) pan Novák nehodlá čerpat náhradní volno

    Mzda za výkon práce 176 hodin 22 800 Kč
    Příplatek za práci ve svátek 8 hodin × 138 (100%) 1 104 Kč
    Hrubá mzda celkem 176 hodin 23 904 Kč

    b) pan Novák ve stejném měsíci čerpá náhradní volno

    Mzda za výkon práce 22 800 / 176 × 168 21 764 Kč
    Náhrada mzdy při NV 8 hodin × 138 1 104 Kč
    Hrubá mzda celkem 176 hodin 22 868 Kč

    Příklad náhradního volna za svátek u zaměstnance s měsíční mzdou

    Kolega pana Nováka, který pracuje jako skladník, se také zúčastnil inventur. Jeho hodinová mzda činí 120 Kč, PHV na 3. čtvrtletí činí 125 Kč.

    a) zaměstnanec nehodlá čerpat náhradní volno

    Mzda za výkon práce 176 hodin × 120 21 120 Kč
    Příplatek za práci ve svátek 8 hodin × 125 (100%) 1 000 Kč
    Hrubá mzda celkem 176 hodin 22 120 Kč

    b) zaměstnanec ve stejném měsíci čerpá náhradní volno

    Mzda za výkon práce 168 hodin × 120 20 160 Kč
    Náhrada mzdy při NV 8 hodin × 125 1 000 Kč
    Hrubá mzda celkem 176 hodin 21 160 Kč

    Souběh práce ve svátek a práce přesčas (§114 ZP)

    Pokud zaměstnanec pracuje v den svátku a navíc je takto konaná práce nad rámec jeho plánovaných směn, přísluší mu také příplatek za práci přesčas, a to nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Tady mohou nastat 4 situace:

    1. zaměstnanec bude čerpat náhradní volno za práci ve svátek a práci přesčas
    2. zaměstnanec bude čerpat náhradní volno pouze za práci ve svátek
    3. zaměstnanec bude čerpat náhradní volno pouze za práci přesčas
    4. zaměstnanec náhradní volno nechce vůbec vybírat

    Na jednotlivé varianty a výpočty se podíváme v našem příštím článku Souběh práce ve svátek a práce přesčas v příkladech.

    Souběh práce ve svátek a práce v noci (§116 ZP)

    Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (místo příplatku je možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku).

    Pokud například zaměstnavatel stanoví ve svém vnitřním předpisu pravidlo, že za počátek svátku bude považovat 6:00 hodinu ranní, potom den svátku pro účely odměňování začíná až v 6:00 hodin a trvá do 6:00 hodiny následujícího kalendářního dne. Toto pravidlo se může vztahovat jen na zaměstnance, kteří konají práci v nočních směnách pravidelně.

    Zajistěte si vždy aktuální novinky ze světa mezd a personalistiky

    Zadejte váš e-mail a naše tipy z oblasti mezd a personalistiky vám budou chodit přímo do e-mailu. info

    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

    Příklad náhrady mzdy za svátek a práci v noci

    Pan Jedlička pracuje jako správce nemovitostí. Na den 28. 10. 2021, kdy byl státní svátek, mu mimořádně naplánovali směnu od 20:00 hod do 4:00 hod ráno. Zaměstnanec nechce za tuto dobu čerpat náhradní volno a zvolil možnost příplatku za práci ve svátek. Hodinová mzda činí 200 Kč, PHV činí 205 Kč. Zaměstnanec odpracoval celý fond pracovní doby včetně svátku, tj. 168 hodin.

    V uvedeném příkladu dochází k výkonu noční práce nahodile. Jelikož pan Jedlička není zaměstnancem pravidelně pracujícím v noci, se proto pravidlo o posunu začátku dne svátku neuplatní. Za dobu výkonu práce od 20:00 do 24:00 v den, na který připadl svátek, musí zaměstnavatel poskytnout náhradní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, anebo příplatek ve výši průměrného výdělku.

    Mzda za výkon práce 168 hodin × 200 33 600 Kč
    Příplatek za práci ve svátek 4 hodiny × 205 (100%) 820 Kč
    Příplatek za práci v noci 6 hodin × 205 (10%) 123 Kč
    Hrubá mzda celkem 168 hodin 34 543 Kč

    Souběh práce ve svátek a práce o víkendu (§118 ZP)

    Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (místo příplatku je možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku).

    Státní svátek a neomluvená absence

    Na závěr upozorňujeme na jednu z nejčastějších chyb zaměstnavatelů. Je třeba zmínit, že současný zákoník práce již neobsahuje ustanovení, které by vylučovalo nárok na náhradu mzdy za svátek v době neplaceného volna. Zde může opět nastat několik variant:

    a) zaměstnanec měl v den svátku naplánovanou směnu, ale v tento konkrétní den se do práce nedostavil

    • zaměstnavatel mu tento den vůbec nezaplatí

    b) zaměstnanec neomluveně zmeškal bezprostředně předcházející nebo následující směnu, nebo zmeškal jak předcházející, tak následující směnu

    • zaměstnavatel musí den svátku proplatit náhradou mzdy (§115 odst. 3 ZP)
    • nelze toto právo zaměstnance vyloučit ani vnitřním předpisem!

    TIP: Účetní program Money S3 vám pomůže se zpracování mezd díky integrovanému účetnímu systému Mzdy a personalistika. Vyzkoušet si ho můžete zdarma ve verzi S3 Start nebo si přečtěte článek Jak na snadné zpracování mezd přímo v účetním programu.

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    Ano
    Ne
    Vyzkoušejte si účetní program Money S3

    Vyzkoušejte si účetní program
    Money S3

    Zdarma a se všemi funkcemi

    Aktuální webináře
    Důležité novinky ve mzdové účtárně 2023/2024
    záznam
    Zaměstnanecké benefity z daňového pohledu
    záznam
    Všechny webináře
    Zavřít reklamu
    Novinky a špeky ve mzdách