Svátek v pracovněprávních souvislostech: kdy má zaměstnanec nárok na náhradní volno a příplatek

Definice svátku

Pro pracovněprávní účely považujeme za „svátky“ jak státní svátky, tak i ostatní svátky. Přesné vymezení těchto dnů nalezneme v Zákoně č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Tyto dny jsou obvykle barevně vyznačeny v plánovacím kalendáři. V této souvislosti pak rozlišujeme pracovní fond a pracovní fond včetně svátků.

Kdy může zaměstnavatel nařídit práci ve svátek?

V souladu s § 91 zákoníku práce (dále jen ZP) může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci výkon prací ve svátek jen zcela výjimečně.

Může se jednat o práce:

• v nepřetržitém provozu,
• práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele,
• práce, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, a které nemohou být provedeny v pracovních dnech.

Příklady nařízené práce ve svátek zaměstnavatelem:

• naléhavé opravné práce,
• inventurní a závěrkové práce,
• práce v dopravě,
• krmení a ošetřování zvířat atd.

Placený svátek (§115 ZP)

V případě, že svátek připadl na zaměstnancův obvyklý pracovní den a zaměstnanec z tohoto důvodu nepracuje, náleží mu za tento den náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Pozor: Zaměstnanci pracující na DPP a DPČ mají také právo na příplatky za práci ve svátek (a také v noci, o víkendech nebo ve ztíženém prostředí).

Příklad náhrady mzdy za svátek u zaměstnance s hodinovou mzdou

Pan Pavel pracuje jako opravář, úvazek 40 hod/týdně, hodinová mzda 420 Kč, průměrný hodinový výdělek 429 Kč. V dubnu odpracoval všechny své naplánované směny. V den svátku nepracoval. Fond pracovní doby včetně 2 svátků je 176 hodin.

U zaměstnanců odměňovaných fixní mzdou se zaměstnavatel může rozhodnout, zda bude postupovat v souladu s § 115 odst. 3 ZP, tzn., že mu pevnou měsíční mzdu pokrátí o dny svátku a svátek následně proplatí podle počtu hodin připadající na svátek krát průměrný hodinový výdělek (PHV). Nebo zda zvolí druhou variantu dle § 348 odst. 1 písmene d) ZP, kdy zaměstnanci ponechá celou měsíční mzdu a žádné přepočty neprovádí.

Příklad náhrady mzdy za svátek u zaměstnance s měsíční mzdou

Paní Nováková pracuje od pondělí do pátku, s úvazkem 8 hodin denně. Má měsíční mzdu ve výši 40 000 Kč. Na pracovní dny 5. a 6. července připadly svátky. Zaměstnankyně v tyto dny nepracovala. PHV na 3. čtvrtletí činí 227 Kč. Fond pracovní doby včetně 2 svátků je 176 hodin.

1. varianta

2. varianta

Zaměstnavatel může zvolit pouze jednu z uvedených variant. Zvolený způsob výpočtu mzdy popíše ve svém vnitřním předpise a nadále bude postupovat podle těchto pravidel.

Náhradní volno za práci ve svátek a příplatek za práci ve svátek dle zákoníku práce (§115 ZP)

Pokud zaměstnanec pracoval v den, který připadl na svátek, náleží mu na prvním místě náhradní volno. Za dobu tohoto volna mu přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Nárok na náhradní volno je automaticky ze zákona, nemusí tedy o něj zaměstnanec žádat. Toto náhradní volno musí být poskytnuto nejpozději do konce 3. kalendářního měsíce po výkonu práce ve svátek.

Zaměstnavatel se ale může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku (nejméně ve výši 100%) místo náhradního volna. S touto variantou musí zaměstnanec souhlasit.

Příklad náhradního volna za svátek u zaměstnance s měsíční mzdou

Pan Novák má měsíční mzdu ve výši 34 000 Kč. Na pracovní den 28. 9. připadl svátek. Tento den však musel zaměstnanec do práce na inventury. PHV na 3. čtvrtletí činí 193 Kč. Fond pracovní doby včetně svátku je 176 hodin.

a) pan Novák nehodlá čerpat náhradní volno

b) pan Novák ve stejném měsíci čerpá náhradní volno

Příklad náhradního volna za svátek u zaměstnance s hodinovou mzdou

Kolega pana Nováka, který pracuje jako skladník, se také zúčastnil inventur. Jeho hodinová mzda činí 190 Kč, PHV na 3. čtvrtletí činí 193 Kč.

a) zaměstnanec nehodlá čerpat náhradní volno

b) zaměstnanec ve stejném měsíci čerpá náhradní volno

Souběh práce ve svátek a práce přesčas (§114 ZP)

Pokud zaměstnanec pracuje v den svátku a navíc je takto konaná práce nad rámec jeho plánovaných směn, přísluší mu také příplatek za práci přesčas, a to nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Tady mohou nastat 4 situace:

1. zaměstnanec bude čerpat náhradní volno za práci ve svátek a práci přesčas,
2. zaměstnanec bude čerpat náhradní volno pouze za práci ve svátek,
3. zaměstnanec bude čerpat náhradní volno pouze za práci přesčas,
4. zaměstnanec náhradní volno nechce vůbec vybírat.

Na jednotlivé varianty a výpočty se podíváme v našem příštím článku Souběh práce ve svátek a práce přesčas v příkladech.

Souběh práce ve svátek a práce v noci (§116 ZP)

Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (místo příplatku je možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku).

Pokud například zaměstnavatel stanoví ve svém vnitřním předpisu pravidlo, že za počátek svátku bude považovat 6:00 hodinu ranní, potom den svátku pro účely odměňování začíná až v 6:00 hodin a trvá do 6:00 hodiny následujícího kalendářního dne. Toto pravidlo se může vztahovat jen na zaměstnance, kteří konají práci v nočních směnách pravidelně.

Příklad náhrady mzdy za svátek a práci v noci

Pan Jedlička pracuje jako správce nemovitostí. Na den 28. 10., kdy byl státní svátek, mu mimořádně naplánovali směnu od 20:00 hod do 4:00 hod ráno. Zaměstnanec nechce za tuto dobu čerpat náhradní volno a zvolil možnost příplatku za práci ve svátek. Hodinová mzda činí 200 Kč, PHV činí 205 Kč. Zaměstnanec odpracoval celý fond pracovní doby včetně svátku, tj. 168 hodin.

V uvedeném příkladu dochází k výkonu noční práce nahodile. Jelikož pan Jedlička není zaměstnancem pravidelně pracujícím v noci, se proto pravidlo o posunu začátku dne svátku neuplatní. Za dobu výkonu práce od 20:00 do 24:00 v den, na který připadl svátek, musí zaměstnavatel poskytnout náhradní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku, anebo příplatek ve výši průměrného výdělku.

Souběh práce ve svátek a práce o víkendu (§118 ZP)

Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku (místo příplatku je možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku).

Státní svátek a neomluvená absence

Na závěr upozorňujeme na jednu z nejčastějších chyb zaměstnavatelů. Je třeba zmínit, že současný zákoník práce již neobsahuje ustanovení, které by vylučovalo nárok na náhradu mzdy za svátek v době neplaceného volna. Zde může opět nastat několik variant:

a) Zaměstnanec měl v den svátku naplánovanou směnu, ale v tento konkrétní den se do práce nedostavil – zaměstnavatel mu tento den vůbec nezaplatí.

b) Zaměstnanec neomluveně zmeškal bezprostředně předcházející nebo následující směnu, nebo zmeškal jak předcházející, tak následující směnu – zaměstnavatel musí den svátku proplatit náhradou mzdy (§115 odst. 3 ZP). Toto právo zaměstnance nelze vyloučit ani vnitřním předpisem.

TIP: Účetní program Money S3 vám pomůže se zpracování mezd díky integrovanému účetnímu systému Mzdy a personalistika. Vyzkoušet si ho můžete zdarma ve verzi S3 Start nebo si přečtěte článek Jak na snadné zpracování mezd přímo v účetním programu.