Účetnictví / Účetnictví/Využití interních směrnic v daních a účetnictví
Novinky a špeky v účetnictví
Nabídka webinářů

Využití interních směrnic v daních a účetnictví

Využití interních směrnic v daních a účetnictví
Jaroslav Veselka
11. 10. 2022
Doba čtení6 minut čtení
Líbilo se0
Využití interních směrnic v daních a účetnictví

Obsah

    Jsme-li podnikatelskými subjekty, ať již fyzickými nebo právnickými osobami, týká se nás použití vnitropodnikových (interních) směrnic, ať již na dobrovolné nebo povinné bázi. Existuje celá řada právních předpisů, které nám použití těchto vnitropodnikových (interních) norem „dává příkazem“ nebo alespoň umožňují. Ještě v dnešní době je možné se setkat s přístupem, že aplikace vnitropodnikových (interních) norem souvisí s dobou dávno před rokem 1989, avšak pravý opak je pravdou. Je nutné si uvědomit, že některé právní předpisy definují postup pro řešení určité situace, avšak na samém konci této „cesty“ definují podnikatelskému subjektu povinnost, případně dávají možnost, si „rozhřešení“ stanovit samostatně. Pokud tak firmou, ať fyzickou či právnickou osobou, učiněno není, dochází ve většině případů k porušení zákonných povinností. Pokud zákonný předpis navíc nařizuje určitou situaci „dořešit“ v rámci vnitropodnikové (interní) směrnice, měl by se pracovník odpovědný za realizaci případu ptát, kde se firemní směrnice nacházejí a jak je konkrétní transakce ve vnitropodnikové (interní) směrnici upravena. Na tyto otázky a další související problematiku se podíváme stručně v následujícím článku.

    Příklad vnitropodnikových (interních) směrnicí, jejichž existence je definována právními předpisy

    Vnitropodnikové (interní) směrnice, zpracování kterých je definováno zákonem o účetnictví

    Nejprve zmíníme některé vnitropodnikové (interní) směrnice, které jsou definovány zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoÚ). Jednou ze základních účetních vnitropodnikových (interních) směrnic je směrnice, která se zabývá oběhem účetních dokladů. Tato směrnice postihuje časový úsek od přijetí či vystavení časového dokladu až po jeho archivaci. V této souvislosti je nutné zdůraznit především vymezení odpovědnosti jednotlivých pracovníků v rámci podnikatelského subjektu, kteří mají na starosti zprocesování účetních dokladů v příslušném časovém okamžiku. Velmi důležitou součástí je definování pracovníka, který bude mít ve své odpovědnosti vymezení, resp. kontrolu věcné a formální správnosti konkrétního dokladu. Z hlediska oběhu účetních dokladů je zcela zásadní vymezení osoby, která svým podpisem deklaruje, že údaje na dokladu uvedené korespondují se skutečností. Ve vazbě na to je další důležitou osobou taková, která je odpovědná za zaúčtování účetního dokladu.

    Pamětníci si vzpomínají, že v 90. letech 20. století byla definována a používána tzv. závazná účtová osnova, která obsahovala v rámci své struktury účtové třídy, účtové skupiny a syntetické účty. Účetní jednotka dále rozpracovala tuto účtovou osnovu až na úroveň analytických účtů do podoby tzv. účtového rozvrhu. Od počátku tohoto milénia byla závazná účtová osnova nahrazena směrnou účtovou osnovou, která obsahuje v rámci své struktury pouze účtové třídy a účtové skupiny. Účetní jednotka, která nevede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu (tj. vede účetnictví v plném rozsahu), tedy rozpracuje směrnou účtovou osnovu do podoby účtového rozvrhu, který obsahuje navíc účty syntetické a účty analytické. V rámci vnitropodnikové (interní) směrnice je proto nutné definovat proces vytváření účetního rozvrhu a také osobu, která je za jeho vyhotovení pro každé účetní období odpovědná.

    Další důležitou vnitropodnikovou (interní) směrnicí je směrnice, která definuje použití účetního kurzu. Účetní kurz má podobu buď aktuálního (denního) kurzu vyhlašovaného Českou národní bankou nebo tzv. pevného kurzu, který je používán po určitý časový úsek (nejdéle po dobu účetního období). Ve vnitropodnikové (interní) směrnici je tak definováno účetní jednotkou, jaký systém účetního kurzu v daném účetním období používá.

    Nesmírně důležitou vnitropodnikovou (interní) směrnicí je směrnice, která upravuje systém účetního a daňového odpisování majetkových složek ve firmě. Z hlediska účetního odpisování se jedná především o definování nastavení časových nebo výkonových odpisů pro jednotlivé druhy majetkových složek. Konkrétně se tedy v případě časových odpisů jedná o informaci, zda účetní jednotka účetně odpisuje majetkové složky na denní nebo měsíční bázi. Ve vazbě na tuto skutečnost se jedná o definici toho, zda podnikatelský subjekt odepisuje počínaje dnem (měsícem) zařazení či dnem (měsícem) následujícím po dni (měsíci) zařazení majetku do užívání. Kromě jiného se ve vnitropodnikové (interní) směrnici objevuje informace o tom, zda firma využívá metody tzv. komponentního odpisování nebo tzv. zbytkové hodnoty.

    Z hlediska daňového odpisování je nutné respektovat povinnosti dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), které se týkají majetkových složek podléhajících tzv. časovému (měsíčnímu) daňovému odpisování. Pokud příslušná majetková složka nespadá do tohoto režimu daňového odpisování, je možné přistoupit k ročnímu daňovému odpisování. V tomto smyslu umožňuje ZDP odpisovat rovnoměrným nebo zrychleným způsobem. Právě ve vnitropodnikové (interní) směrnici podnikatelský subjekt definuje zvolenou metodiku příslušného odpisování.

    Vnitropodnikové (interní) směrnice, zpracování kterých je definováno zákonem o daních z příjmů

    Z hlediska ZDP je v § 6 odst. 7 písm. b) až d) zaměstnavateli definováno právo určit paušální náhrady pro zaměstnance. Dle § 6 odst. 8 ZDP platí: „Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje (náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise zaměstnavatele, v pracovní nebo jiné smlouvě za předpokladu, že výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven. Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány, uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

    Vnitropodnikové (interní) směrnice, zpracování kterých je definováno Vyhláškou č. 500/2002 Sb.

    Příkladem vnitropodnikových (interních) směrnic definovaných Vyhláškou č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ, je směrnice pro tvorbu a zúčtování rezerv, účtování zásob nebo časové rozlišení nákladů a výnosů. Rezervy jsou typickým nástrojem respektování zásady opatrnosti v účetnictví, v případě zásob se jedná zejména o definování systému účtování způsobem A nebo B. V případě časového rozlišení jde zejména o vymezení skutečnosti, jakým způsobem účetní jednotka časově rozlišuje (zejména ve vazbě na nevýznamné položky a periodicky se opakující platby).

    Odebírejte účetní a daňové novinky srozumitelně a včas

    Zadejte váš e-mail a naše účetní a daňové tipy vám budou chodit přímo do e-mailu. info

    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

    Příklad vnitropodnikových (interních) směrnicí, jejichž existence je doporučena právními předpisy

    V této skupině si jen zdůrazněme nejzásadnější vnitropodnikové (interní) směrnice, jejichž existence je doporučena právními předpisy. Jedná se zejména o oblast pohledávek (tvorba a zúčtování opravných položek, odpisy pohledávek), dlouhodobého majetku (vstupní cena, uvedení do užívání), krátkodobý finanční majetek (pokladna, ceniny, bankovní účty, úvěrové bankovní účty).

    Závěr

    Vnitropodnikové (interní) směrnice tvoří nedílnou součást podnikatelské agendy, a to nejenom u účetních jednotek, ale i u fyzických osob bez podvojného účetnictví. Některé vnitropodnikové (interní) směrnice jsou definovány přímo jednotlivými zákonnými předpisy, jiné jsou pouze doporučeny. Mezi nejznámější vnitropodnikové (interní) směrnice, které vyžadují zákonné předpisy, patří například směrnice v oblasti oběhu účetních dokladů, účtového rozvrhu, účetního kurzu, odpisového plánu, paušálních náhrad u zaměstnanců, tvorby a zúčtování rezerv, účtování zásob, časového rozlišení nákladů a výnosů. Problematika vnitropodnikových (interních) směrnic je velmi rozsáhlá. Článek si kladl za cíl pouze připomenout jejich význam a povinnost jejich vytváření.

    Zdroje:

    Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
    Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
    LOUŠA, František. Vnitropodnikové směrnice v účetnictví, 7. aktualizované vydání; GRADA Publishing, a.s., 2018, 128 s., ISBN 978-80-271-0797-1

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    Ano
    Ne
    Vyzkoušejte si účetní program Money S3

    Vyzkoušejte si účetní program
    Money S3

    Zdarma a se všemi funkcemi

    Aktuální webináře
    Dlouhodobý majetek v účetnictví a dani z příjmů
    záznam
    Roční zúčtování záloh za rok 2022 a novinky 2023
    záznam
    Účetní uzávěrka/závěrka a inventarizace účtů
    záznam
    Všechny webináře
    Zavřít reklamu
    Novinky a špeky v účetnictví