Pravidla pro určení daňově uznatelných výdajů (nákladů) spojených s užíváním automobilů nám stanovuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen „ZDP“). V dalším textu máme uvedeny jednotlivé alternativy uplatnění výdajů vážících se k užívání automobilu.

I. Vlastní automobil – obchodní majetek

Nejdříve je potřeba vyložit sousloví vlastní automobil. Tímto souslovím se rozumí takový automobil, ke kterému má poplatník vlastnické právo. Nejčastějším titulem k nabytí vlastnického práva u automobilu je kupní smlouva, ale může to být také např. rozhodnutí příslušného orgánu (dědictví). Naopak o vlastnictví nerozhoduje zápis ve velkém technickém průkazu.

Obchodním majetkem se podle ZDP rozumí majetek poplatníka, o kterém bylo nebo je účtováno anebo je nebo byl uveden v daňové evidenci. Dnem vyřazení z obchodního majetku je den, kdy poplatník o majetku naposledy účtoval nebo jej uváděl v daňové evidenci. Z této definice mimo jiné vyplývá, že pokud poplatník uplatňuje výdaje paušálem, nemá obchodní majetek.

Pokud je vlastní automobil zařazen do obchodního majetku, tak veškeré výdaje s jeho provozem se uplatňují v prokázané výši. Je tedy nutné, aby měl poplatník ke všem výdajům doklady, které mu budou v případě kontroly sloužit jako důkazní prostředek při prokazování, že výdaje spojené s automobilem byly vynaloženy za účelem dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.

II. Vlastní automobil – není v obchodním majetku

V situaci, kdy vlastní automobil není zahrnut v obchodním majetku, může poplatník uplatnit výdaje ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Sazba základní náhrady a ceny pohonných hmot pro rok 2022 byly stanoveny vyhláškou č. 463/2017 Sb. a činily:

• sazby základní náhrady pro osobní automobil – 4,70 Kč,
• benzin 95 oktanů – 37,10 Kč,
• benzin 98 oktanů – 40,50 Kč,
• nafta motorová – 36,10 Kč.

Pokud by poplatník chtěl použít vyšší ceny, než výše uvedené, musel by tyto doložit doklady o nákupu pohonných hmot.

Příklad (s využitím historických sazeb)

Poplatník používá ke svému podnikání vlastní osobní automobil nezahrnutý do obchodního majetku. Automobil nebyl v minulosti předmětem finančního leasingu. V roce 2018 najezdil pro své podnikání 45 783 km. Automobil jezdí na naftu a dle technického průkazu činí průměrná spotřeba 6,5 l na 100 km. Pro další výpočet je použita vyhlášková cena nafty 29,80 Kč.

Celková částka výdajů s tímto automobilem se vypočte: 45 783 x (4 + 1,94) = 271 951 Kč.

Pokud sice automobil v obchodním majetku není, ale byl anebo byl předmětem finančního leasingu a nájemné uplatňoval daňově, může u takového automobilu uplatnit pouze náhradu výdajů za pohonné hmoty, sazbu základní náhrady uplatnit nemůže.

Příklad (s využitím historických sazeb)

Zadání je stejné jako v předešlém příkladu, pouze s tím rozdílem, že automobil byl pořízen formou finančního leasingu a nájemné si poplatník v minulosti uplatnil do daňově uznatelných nákladů.

Poplatník si může uplatnit pouze tuto částku: 45 783 x 1,94 = 88 819 Kč.

III. Cizí automobil

1. Nájem

Pokud je automobil využíván na základě nájemní smlouvy, výdaje se uplatňují v prokázané výši. Totéž platí také u automobilu pořizovaného formou finančního leasingu.

2.Výpůjčka

Nejprve si řekněme, co je to výpůjčka. Na rozdíl od nájmu, který je úplatný, se výpůjčka vyznačuje tím, že se cizí věc používá bezúplatně.

U automobilu, který je využíván na základě smlouvy o výpůjčce, může poplatník uplatnit výdaje ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Sazbu základní náhrady nelze uplatnit.

Příklad (s využitím historických sazeb)

Poplatník si vypůjčil od příbuzného automobil na pracovní cestu, na které ujel 689 km. Vypůjčený automobil jezdil na motorovou naftu a dle technického průkazu měl průměrnou spotřebu 5,9 l na 100 km. Vyhlášková cena nafty je 29,80 Kč.

Poplatník si může uplatnit pouze částku: 689 x 1,76 = 1 213 Kč.

Pokud se však jedná o výpůjčku uzavřenou s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva k tomuto automobilu (jedná se o klasickou situaci, kdy je automobil pořizován formou úvěru), uplatní se výdaje v prokázané výši.

IV. Paušální výdaje

Poslední alternativou je uplatnění tzv. paušálních výdajů na dopravu. Paušální výdaj na dopravu činí 5 000 Kč na jedno vozidlo za jeden celý kalendářní měsíc, a to za podmínky, že je automobil používán pouze pro podnikání. Další důležitou podmínkou pro uplatnění paušálních výdajů na dopravu je to, že automobil nesmí být používán jinou osobou než OSVČ (výjimku z tohoto omezení však tvoří spolupracující osoby a zaměstnanci). Když už se poplatník rozhodne pro paušální výdaje na dopravu, nelze způsob uplatnění měnit.

V měsíci pořízení a v měsíci vyřazení vozidla se uplatní poměrná výše paušálního výdaje na dopravu.

Paušální výdaje na dopravu lze uplatnit maximálně u 3 vozidel a to:

• vlastních zahrnutých v obchodním majetku nebo
• vlastních nezahrnutých v obchodním majetku nebo
• u najatých vozidel.

Pokud poplatník používá automobil i k jiným než podnikatelským účelům, je oprávněn použít pouze krácený paušální výdaj na dopravu ve výši 4 000 Kč měsíčně. Pokud se u jednoho vozidla použije krácený paušál na dopravu, tak podle ZDP platí, že u ostatních vozidel se nic nekrátí.

Pokud jsou uplatněny paušální výdaje na dopravu, tak výdaje (náklady) na pohonné hmoty a parkovné nejsou daňově uznatelné. Dále pak platí, že při použití krácených paušálních výdajů na dopravu jsou další výdaje (náklady) daňově uznatelné pouze ve výši 80 % a to včetně odpisů.