Novela Zákoníku práce zvýšila limit odpracovaných hodin jednoho zaměstnance v rámci dohody o provedení práce na 300 hodin za rok. Zároveň novela stanovila podmínku odvodu sociálního a zdravotního pojištění, pokud výdělek v rámci dohody o provedení práce přesáhne 10 000 Kč za měsíc.

Autor: MVDr. Antonín Kozdera, CSc., daňový poradce č. 1844

Dohoda o provedení práce – zákonné vymezení

Dohoda o provedení práce patří do kategorie prací konaných mimo pracovní poměr spolu s dohodou o pracovní činnosti. Obecná charakteristika těchto prací je uvedena v § 74 ZP.

• Odstavec (1) říká, že k zajištění plnění svých úkolů má zaměstnavatel využívat především zaměstnance v pracovním poměru.
• Odstavec (2) uvádí první z předností, která z dohody o provedení práce dělá nejpružnější pracovněprávní vztah podle zákoníku práce. Zaměstnavatel není povinen:
  • – rozvrhovat pracovní dobu – přiděluje práci podle okamžité potřeby (§ 74 odst.2)Dohoda o provedení práce slouží zaměstnavateli k plnění takových úkolů, jejichž plnění v rámci řádných pracovních poměrů, by nebylo efektivní. Může se jednat o ojedinělé úkoly, úkoly nevyplývající z běžné činnosti zaměstnavatele, termínově limitovanou výpomoc. Výhodou pro zaměstnavatele je, že využívání těchto pracovních poměrů umožňuje zaměstnavateli rychle reagovat na své provozní potřeby.

    § 75 ZP stanovuje povolený rozsah práce, konané na dohodu o provedení práce. Do konce roku 2011 se jedná o dobu 150 hodin ročně. Hodiny jednotlivých dohod se v průběhu roku sčítají.

    § 77 ZP Společné ustanovení – platí pro dohodu o provedení práce i pro dohodu o pracovní činnosti.

    • Odstavec (1) stanovuje důležitou povinnost pro zaměstnavatele. Dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřítpísemně, jinak jsou neplatné; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci. Tato povinnost je v zákoníku práce zakotvena od počátku roku 2011.
    • Odstavec (2) umožňuje, že zaměstnavatel není povinen:
  • poskytovat odstupné
  • poskytovat dovolenou
  • vázat jednostranné zrušení dohody na zákonem stanovené důvody, jako u ostatních pracovních poměrůDalší významnou výhodou dohody o provedení práce je, že zaměstnavatel není povinen:
  • provádět odvody na veřejné zdravotní pojištění, sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti

• Zdanění dohod o provedení práce

  Pokud vyplacená částka za měsíc nepřesáhne 5000 Kč (§ 6 odst. 4, ZDP), podléhá zdanění srážkovou daní 15% (§ 36 odst. 2, písm. p, ZDP).

  V případě, že zaměstnanec podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 nebo 5, srážkové dani příjem nepodléhá. Zaměstnavatel srazí zálohu a přihlédne k měsíční slevě na dani podle § 35ba. Tento postup je možný při dodržení všech zákonných podmínek stanovených § 38k. Výhodně se dá použít např. u studentů.

  Novela zákoníku práce

  Novela zákoníku práce s sebou přinesla změnu v limitu odpracovaných hodin na 300 hodin ročně (§ 75 ZP). Dále přibyla další podmínka a to, že v dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

  Pokud výdělek na dohodu o provedení práce přesáhne 10 000 Kč za měsíc, bude podléhat odvodu sociálního a zdravotního zabezpečení. Tato částka se v případě více dohod u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci sčítá.

  Pojištění vzniká dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody o provedení práce začal zaměstnanec konat sjednanou práci a zaniká dnem uplynutí dohody. Pokud by nebyla předem známa částka, vznikne účast v průběhu zaměstnání, tj. dosažením odměny 10 000 korun v některém z měsíců. Zaměstnavatel přihlásí pracovníka do registru zaměstnavatelů do 8 kalendářních dnů po kalendářním měsíci, v němž tomuto zaměstnanci pojištění vzniklo (§ 7a, ZNP).

  Vysvětlivky

  • ZP – Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
  • ZDP – Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
  • ZNP – Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění