V současné době je v Poslanecké sněmovně projednáván návrh novely zákona o dani z přidané hodnoty, který mimo jiné obsahuje nový institut – kontrolní hlášení.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Abychom porozuměli podstatě, proč dochází k zavedení kontrolního hlášení, nebude na škodu, nahlédnout do důvodové zprávy:

„Na základě výše uvedené Koaliční smlouvy a Programového prohlášení vlády z důvodů boje s daňovými úniky na DPH se navrhuje zavedení kontrolního hlášení…Toto opatření se zavádí z důvodu zlepšení výběru daní, s cílem zavedení účinného a flexibilního nástroje v boji proti daňovým podvodům. Obdobný model kontrolního hlášení mají i jiné státy Evropské unie, např. Slovensko.“

Z citovaných vět je zřejmé, že novela zákona o dani z přidané hodnoty bude přijata neboť „jede na vlně boje proti daňovým únikům“. V tomto „duchu“ jsou taktéž koncipované sankce za nesplnění povinností spojených s kontrolním hlášením.

Plánovaná účinnost zavedení kontrolního hlášení je 1. leden 2016.

V dalším textu je komentován vládní návrh, nelze vyloučit, že v průběhu legislativního procesu dojde k nějakým změnám.

Kontrolní hlášení je povinen podat plátce, pokud:

• uskutečnil zdanitelné plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
• přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
• přijal nebo uskutečnil plnění ve zvláštním režimu pro investiční zlato.

Z výše uvedeného vyplývá, že povinnost podat kontrolní hlášení nestíhá plátce, pokud:

• uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51 ZDPH, nebo
• uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně podle § 63 ZDPH, nebo
• neuskutečnil žádná zdanitelná plnění v tuzemsku a nepořídil zboží z jiného členského státu.

Dále se povinnost netýká identifikovaných osob a samozřejmě taktéž neplátců DPH.

Plátce je povinen při podání kontrolního hlášení:

• uvést v něm předepsané údaje potřebné pro správu daně,
• podat jej za kalendářní měsíc (a to i kvartální plátci) do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce,
• podat jej elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Současně se zavedením kontrolního hlášení, aby se nevedly paralelně dvě evidence, dochází ke zrušení povinnost plátců vést evidence v souvislosti se zvláštním režimem pro investiční zlato a pro účely režimu přenesené daňové povinnosti (např. u stavebních a montážních prací).

Další změnou je to, že fyzickým osobám s obratem do 6 mil. Kč za 12 kalendářních měsíců končí výjimka z povinnosti podávat daňové přiznání pouze elektronicky.

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:

1. 1 000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
2. 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
3. 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
4. 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.

Správce daně uloží pokutu do 50 000 Kč plátci, který na základě výzvy správce daně k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje anebo nepotvrdí údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení.

Tomu, kdo nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daní, může být správcem daně uložena pokuta do 500 000 Kč.