Tak jako tradičně také letos zvláště v březnu si klade mnoho poplatníků daně z příjmů fyzických osob otázku, zda je stíhá povinnost podat daňové přiznání za předešlé zdaňovací období. Letošní březen je však výjimečný v tom, že někteří daňoví poplatníci mají povinnost podat oznámení o osvobozených příjmech.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Povinnost podat oznámení o osvobozených příjmech dosažených ve zdaňovacím období 2015 je novinka. Zcela nepochybně se tato povinnost nebude týkat takového množství poplatníků, kterých se týká povinnost podat daňové přiznání, nicméně sankce za nesplnění povinnosti učinit dané podání je stíháno velmi nepříjemnými sankcemi. Právě touto novinkou se budeme zabývat ve druhé části dnešního článku.

I. Daňové přiznání (dále také „DP“)

• daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Kromě výše uvedeného základního pravidla nám zákon o dani z příjmů (dále jen „ZDP“) dále stanoví povinnost podat DP v těchto případech:

• daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu,
• český nerezident, který uplatňuje slevy na dani (s výjimkou základní slevy na poplatníka a slevy na studenta) nebo daňové zvýhodnění, a nebo nezdanitelnou část základu daně (např. dary, úroky z úvěru na bytové potřeby, životní pojištění),
• pokud byly poplatníkovi vyplaceny příjmy ze závislé činnosti za uplynulá léta,
• pokud poplatník s příjmy ze závislé činnosti uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí (dar),
• povinnost podat DP má poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti,
• poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu správci daně,
• poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.

Naopak ZDP vymezuje situace, kdy poplatníkovi povinnost podat DP nevzniká:

• pokud má poplatník příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho, a nebo postupně od více plátců daně (za podmínky, že má podepsané prohlášení) a vyjma příjmů osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána srážková daň a nemají jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč,
• pokud má pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraniční, které jsou vyjmuty ze zdanění.

Pro úplnost doplňme problematiku optikou daňového řádu, podle kterého musí podat daňové tvrzení každý daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván.

II. Oznámení o osvobozených příjmech (dále jen „Oznámení“)

Když jsme v první části dnešního článku probírali situace, kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání, pozornému čtenáři neuniklo, že pro povinnost podat daňové přiznání nejsou důležité tzv. osvobozené příjmy. Naopak pro účely Oznámení, jsou pojmem rozhodujícím.

Pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob obdrží osvobozený příjem, který je vyšší než 5 000 000 Kč je povinen podat u místně příslušného správce daně Oznámení. Lhůta pro Oznámení je totožná, jako pro podání daňového přiznání.

Pokud se jedná o osvobozené příjmy plynoucí do společného jmění manželů, Oznámení podává jeden z nich.

Někdy je diskutováno, zda limit 5 000 000 Kč se vztahuje k jednotlivému osvobozenému příjmu nebo se jedná o částku pro celé zdaňovací období. Z textu ZDP je zřejmé, že částka se váže k jednotlivému příjmu. Pokud by tedy poplatník obdržel ve zdaňovacím období 2015 dva osvobozené příjmy – jeden ve výši 4 000 000 Kč a druhý ve výši 3 000 000 Kč – nemá povinnost podat Oznámení. Toto je potvrzeno také Generálním finančním ředitelstvím.

Oznámení nemá poplatník povinnost podat, pokud si údaje o osvobozeném příjmu může správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce. Jako příklad je v diskuzích uváděn katastr nemovitých věcí. Problém však činí zákonná podmínka – zveřejnění na úřední desce. Zatím mi není známo, že by tam něco bylo.

V Oznámení poplatník uvede:

• výši příjmu,
• popis okolností nabytí příjmu,
• datum, kdy příjem vznikl.

Pokuty za nepodání Oznámení jsou vcelku vysoké, neboť jsou navázány na částku neoznámeného příjmu a činí:

• 0,1 % z částky neoznámeného příjmu, pokud povinnost splní, aniž by k tomu byl vyzván,
• 10 % z částky neoznámeného příjmu, pokud povinnost splní v náhradní lhůtě poté, co byl k tomu vyzván, nebo
• 15 % z částky neoznámeného příjmu, pokud svoji povinnost nesplnil ani v náhradní lhůtě.

Nejnižší pokuta je tedy 5 000 Kč!

Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu je splatná do 15 dnů od právní moci rozhodnutí o pokutě. Pokutu lze uložit nejpozději do uplynutí prekluzivní lhůty pro stanovení daně.

ZDP stanoví, že správce daně může zcela nebo zčásti prominout pokutu za neoznámení osvobozeného příjmu, pokud k nesplnění povinnosti oznámit osvobozený příjem došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.