Oprávněný příjemce

Oprávněný příjemce je osoba (právnická nebo fyzická osoba), která na základě povolení přijímá vybrané výrobky z jiného členského státu EU v režimu podmíněného osvobození od daně. Tato osoba nemůže vybrané výrobky skladovat v tomto režimu a ani je odesílat. Oprávněný příjemce není provozovatelem daňového skladu. V rámci podnikatelské činnosti na základě povolení jednorázově nebo opakovaně přijímá vybrané výrobky v režimu podmíněného osvobození od daně z jiného členského státu. Povolení je tedy možné získat na jednorázový nákup vybraných výrobků z jiného členského státu nebo na opakovaný odběr vybraných výrobků. Tento statut lze použít pouze u přijímání vybraných výrobků, neplatí to pro odeslání. Jinak řečeno, pokud budeme mít statut oprávněného příjemce a nakoupíme vybrané výrobky z jiného členského státu, bude doprava v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. Vybrané výrobky nebudou tedy zatíženy tamní spotřební daní. Okamžikem skladování vybraných výrobků, vznikne povinnost daň přiznat a zaplatit dle české legislativy, a tak bude na vybrané výrobky uvalena pouze česká spotřební daň (pokud se nejedná o vybrané výrobky osvobozené od spotřební daně). Nebude se tedy muset řešit vracení zahraniční spotřební daně.

Držitel povolení k prodeji za ceny bez daně

Dále se ve spotřebních daních objevuje držitel povolení k prodeji za ceny bez daně. Jedná se o osobu disponující povolením, která může prodávat vybrané výrobky bez daně, a to na palubě letadel během letu po ověření, že cílová země je třetí zemí nebo v části tranzitního prostoru mezinárodního letiště. Z daného vyplývá, že příjem vybraných výrobků a jejich skladování na palubě letadla či v tranzitním prostoru je v režimu podmíněného osvobození od daně. Následný prodej je bez daně, pokud se jedná o třetí zemi, v případě prodeje na palubě letadla, kde je konečná stanice na území EU, bude prodej zatížen daní.

Uživatel

Uživatel je osoba disponující povolením na přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od daně. V některých ustanoveních zákona o spotřebních daních pro osvobození je třeba mít k dispozici patřičné povolení. Nejčastěji se o daném povolení dočteme v zákoně č. 61/1997 Sb. o lihu. Příjem a užívání vybraných výrobků na základě povolení je osvobozen od daně. Uživatelem může být jak právnická, tak i fyzická osoba. Uživatelé mají postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat jako plátce. Příkladem uživatele může být výrobce léků, který přijme od daňového skladu líh, který se osvobodí na základě povolení, kterým disponuje uživatel. Uživatel dané povolení musí předložit daňovému skladu, aby nezatěžoval vybraný výrobek spotřební daní a uvedl tak vybraný výrobek do režimu podmíněného osvobození.

Plátce spotřební daně

Plátce spotřební daně je provozovatel daňového skladu a výrobce či oprávněný příjemce. U těchto subjektů vzniká povinnost se registrovat ke spotřebním daním při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu nebo při ztrátě nebo zničení anebo znehodnocení vybraných výrobků dopravovaných v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně. Dále vzniká povinnost se registrovat ke spotřebním daním osobě, která použije vybrané výrobky osvobozené od daně pro jiné účely, než na které se osvobození vztahuje, dále osobě, která uplatňuje nárok na vracení spotřební daně (mimo výrobu tepla a zemědělce), a na závěr osobě, která poruší režim podmíněného osvobození od daně během dopravy vybraných výrobků.

Plátce je povinen se registrovat ke každé dani samostatně. Plátcem daně není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní společně hospodařící domácnost vyrobí v zařízení pro domácí výrobu piva, pro vlastní spotřebu, pro spotřebu členů její společně hospodařící domácnosti, osob jí blízkých nebo jejich hostů, pivo v celkovém množství nepřesahující 2 000 l za kalendářní rok a dále plátcem daně není fyzická osoba, která na daňovém území České republiky vyrábí výhradně tiché víno, za podmínky, že celkové množství vyrobeného tichého vína za kalendářní rok nepřesáhne 2 000 l. Pokud fyzická osoba poruší podmínky (množstevní limity uvedené výše), je povinna se zaregistrovat jako plátce daně nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne porušení těchto podmínek.

Spotřební daně v daňovém přiznání

Plátcům, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, jsou povinni předložit daňové přiznání samostatně za každou daň, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém vznikla tato povinnost, pokud zákon nestanoví jinak. Z daného vyplývá, že ke každé dani se registrují plátci zvlášť. V případě, že je daňový subjekt již plátcem určité spotřební daně, ale v daném zdaňovacím období mu nevznikla žádná povinnost daň přiznat a zaplatit, musí tuto informaci sdělit celnímu úřadu, netřeba podat daňové přiznání, bude stačit prosté sdělení bez předepsaného formuláře.

Dodatečné daňové přiznání na snížení daně nebo na zvýšení uplatněného nároku na vrácení daně může plátce uplatnit nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy uplynula lhůta pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, jehož se dodatečné daňové přiznání týká, nebo ode dne, kdy nárok na vrácení daně mohl být naposledy uplatněn, pokud zákon nestanoví jinak. Zde je uveden další názorný příklad, který jde v rozporu s DŘ, který definuje dodatečné daňové přiznání jako „zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání“, viz § 141 DŘ. Opět má přednost ZSD.

Níže je uvedena přehledná tabulka pro daňové přiznání a splatnost daně.

Vybraný výrobek	Termín podání daňového přiznání	Splatnost daně	Ustanovení
Minerální oleje	do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém daňová povinnost vznikla	Ve lhůtě 40 dnů po skončení daného zdaňovacího období	§ 57a ZSD
Líh	do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém daňová povinnost vznikla	Ve lhůtě 55 dnů po skončení daného zdaňovacího období	§ 76 ZSD
Vína a meziprodukty	do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém daňová povinnost vznikla	Ve lhůtě 40 dnů po skončení daného zdaňovacího období	§ 98a
Pivo	do 25 dnů po skončení zdaňovacího období, ve kterém daňová povinnost vznikla	Ve lhůtě 40 dnů po skončení daného zdaňovacího období	§ 18 odst. 5 ZSD
Tabákové výrobky	Funkce daňového přiznání je splněna objednávkou tabákových nálepek[1]	Daň je splatná zaplacením tabákové nálepky[2]. Hodnotu tabákových nálepek je odběratel povinen uhradit do 60 dní ode dne jejich odebrání od pověřeného správce daně.	§ 116 + § 119 odst. 2 ZSD
Výjimky ve lhůtách pro podání daňového přiznání toto daňové přiznání se podává následující den po vzniku dané povinnosti			§ 18 odst. 6-8, § 29 odst. 3, § 43p odst. 3 ZSD
pokud nebyly vybrané výrobky uvedeny do režimu podmíněného osvobození (platí i pro zasílání vybraných výrobků, pokud správce daně nepovolí podávat jedno daňové přiznání po skončení zdaňovacího období); zjištění ztráty nebo znehodnocení u dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození; okamžikem porušení režimu podmíněného osvobození u dopravy; ke dni provedení inventury v případě zániku povolení k přijímání a užívání vybraných výrobků osvobozených od spotřební daně; ke dni provedení inventury v případě zániku povolení k provozování daňového skladu; následující pracovní den po přijetí zdaněných vybraných výrobků z jiného členského státu, pokud není příjemce registrován jako plátce již před odebráním vybraných výrobků z jiného členského státu

Doklady spotřebních daní

Daňový doklad vystavuje plátce spotřební daně, který na dokladu uvede firmu nebo jméno, sídlo (místo pobytu) a DIČ (bylo-li přiděleno). Dále výstavce dokladu uvede u nabyvatele obchodní firmu nebo jméno, sídlo nebo místo pobytu a DIČ (bylo-li přiděleno). Množství (prodaných, dopravovaných) vybraných výrobků uvedených do volného daňového oběhu, u nichž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit. Dále je třeba uvést název, případně označení vybraných výrobků, kdy u minerálních olejů i kód nomenklatury a informaci o značkování a obarvení a u lihu i objemové procento lihu ve výrobku, u piva je třeba uvést sazby a příslušné koncentrace. Nakonec by daňový doklad měl obsahovat informaci o výši spotřební daně celkem (u cigaret cenu pro konečného spotřebitele), datum vystavení dokladu a číslo dokladu.

Doklad o prodeji se použije v případě dalšího přeprodeje. Tento doklad má stejné náležitost jako daňový doklad.

Doklad o dopravě se použije v případě, že se vybrané výrobky již uvedly do volného oběhu a budou využity pro dopravu. V dokladu o dopravě lze u minerálních olejů namísto výše spotřební daně celkem uvést příslušnou sazbu spotřební daně, viz § 51 ZSD.

Doklad o osvobození vystavuje plátce nebo uživatel, který se vystavuje při vydání vybraného výrobku. Náležitosti jsou uvedené v příslušném ustanovení zákona.

Elektronický průvodní doklad se použije v rámci dopravy vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně. Provozovatel odesílajícího daňového skladu vyhotoví návrh elektronického průvodního dokladu, celní úřad prověří údaje a zajištění daně a přidělí návrhu referenční kód ARC a sdělí jej odesílateli. Celní úřad poté může stanovit lhůtu pro dopravu a trasu dopravy. Poté vybrané výrobky doputují do jiného daňového skladu, kdy je třeba učinit oznámení o přijetí. Elektronický průvodní doklad se použije v případě dopravy z daňového skladu do daňového skladu nebo, pokud je na druhé straně oprávněný příjemce, respektive v případě, kdy se bude jednat o režim podmíněného osvobození od spotřební daně.

Zjednodušený průvodní doklad se použije, pokud se vybrané výrobky uvedou do volného daňového oběhu v jiném členském státě a jsou dopravovány na území České republiky.

Závěr

Ve spotřebních daních figuruje dost osob, u každé je třeba zkoumat, zda je třeba nějaké povolení nebo zda nevzniká nějaká povinnost. K vybraným výrobků je zařazeno několik komodit. Ne všechny vybrané výrobky mají stejnou lhůtu pro podání daňového přiznání a stejnou splatnost. Je třeba se ke každé dani registrovat zvlášť. V rámci spotřebních daních se objevuje i dost dokladů, které jsou opět typické pouze pro tento zákon.

[1] S výjimkou tabákových výrobků, u kterých vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit podle § 9 odst. 3 písm. e), f) ZSD (držení nezdaněných tabákových výrobků či jejich neoprávněné vynětí z režimu podmíněného osvobození od daně) nebo § 101 ZSD (prodej cigaret za cenu vyšší, než je uvedena na tabákové nálepce.

[2] Tabákové nálepky musí být použity v okamžiku, kdy vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit. Použitím tabákové nálepky se rozumí umístění tabákové nálepky na jednotkovém balení.