Paušální výdaje u finančních poradců

Poměrně frekventovaným dotazem, se kterým se setkávám ve své praxi, je dotaz na výši paušálních výdajů u tzv. finančních poradců. Pro určení výše paušálních výdajů finančního poradce jako osoby samostatně výdělečně činné je naprosto zásadní odpovědět si na otázku – podle jakých právních předpisů tato osoba podniká. Vykovává činnost na základě živnostenského oprávnění nebo na základě jiných právních předpisů?

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Zákon o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) rozlišuje výši paušálních výdajů podle typu příjmů. U finančních poradců připadají v úvahu v podstatě dva typy činností:

 

1. Příjmy ze živnosti

Pokud by činnost finančního poradce spočívala např. pouze ve zprostředkování stavebního spoření nebo penzijního připojištění se státním příspěvkem (do konce roku 2012), lze konstatovat, že zprostředkování těchto produktů nemá svoji vlastní speciální úpravu. Z absence speciální právní úpravy vyplývá, že tuto činnost lze provozovat na základě živnostenského oprávnění – zprostředkování obchodu a služeb (volná živnost). V tomto případě by výše paušálních výdajů činila 60 % z dosažených příjmů.

 

2. Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů

Naopak pokud by se aktivity finančního poradce týkaly pojišťovnictví, jednalo by se o činnost pojišťovacího zprostředkovatele. Co se rozumí pojišťovacím zprostředkovatelem, jaké jsou typy pojišťovacích zprostředkovatelů, jaké činnosti mohou jednotliví pojišťovací zprostředkovatelé vykonávat, určuje od roku 2018 zákon č. 170/2018 Sb., zákon o distribuci pojištění a zajištění, který nahradil zákon č. 38/2004 Sb. (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí).

Pojišťovací zprostředkovatel tedy nevykonává činnost podle živnostenského zákona, ale činnost je vykonávána podle zvláštního právního předpisu a výši jeho paušálních výdajů stanoví ZDP na 40 % z dosažených příjmů.

V praxi bude zřejmě nejčastější varianta, kdy dosažené příjmy plynou jak z činnosti vykonávané na základě živnostenského oprávnění, tak z činnosti vykonávané podle zvláštních předpisů. Poplatníkovi nezbude jiná možnost, než příjmy členit dle jednotlivých činností a k nim uplatňovat správnou výši paušálních výdajů.

Nejnovější články

Novinky ve verzi 25.200: Kompletní legislativní podpora a rozšíření API pro banky

Kompletní legislativní podpora pro rok 2025 Verze 25.200 obsahuje poslední chybějící legislativní tiskové sestavy nutné…

17 února, 2025

Změny a novinky Money S3 verze 25.200

Money Možnosti a nastavení Pro Raiffeisenbank byla přidána nová služba pod názvem Raiffeisenbank (API), která…

17 února, 2025

Příloha účetní závěrky: jak na ni krok za krokem?

Proč je nezbytné sestavit přílohu účetní závěrky V předchozích článcích jsme se zabývali rozvahou účetní závěrky…

12 února, 2025

Účetní závěrka: co to je, jaké jsou druhy a co je obsahem?

Obsah: Účetní uzávěrka Účetní závěrka Rozsah účetní závěrky Druhy účetní závěrky Obsah účetní závěrky Hned…

12 února, 2025

Účetní a daňové doklady: rozdíly, druhy a náležitosti

Rozdíl mezi účetním a daňovým dokladem Účetní doklady jsou záznamy o obchodní aktivitě, které slouží…

12 února, 2025

Jak účetní program usnadní zpracování výpisu z účtu a vedení pokladny

Při vedení pokladny evidujete všechny peníze, které přijímáte a vydáváte pomocí pokladních dokladů. Pokladní doklad…

12 února, 2025

Užíváme cookies, abychom vám zajistili co možná nejjednodušší použití našich webových stránek. Pokud budete nadále prohlížet naše stránky předpokládáme, že s použitím cookies souhlasíte.

Cookie policy