Obecná pravidla při rozdělování zisku u společnosti s ručením omezeným jsou stanovena obchodním zákoníkem (dále jen „OBCHZ“) a pokud to OBCHZ připouští, tak můžou být obecná pravidla modifikována společenskou smlouvou, zakladatelskou listinou či stanovami.

Kdo rozděluje podíl zisku

O výplatě podílů rozhoduje valná hromada. Termín pro konání valné hromady rozhodující o výplatě podílů na zisku není stanoven, na rozdíl od termínu valné hromady schvalující účetní závěrku (do šesti měsíců od posledního dne účetního období). Podíly na zisku jsou splatné do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku, pokud valná hromada nestanovila jinou splatnost. Nelze vyplácet zálohy na podíly na zisku. O rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku nemusí být vyhotoven notářský zápis a ani podpisy nemusejí být úředně ověřeny.

Je důležité si uvědomit, že pokud má být společníkovi vyplacen podíl na zisku, musí být splněny určité podmínky. Pokud by podmínky nebyly naplněny, nelze podíl na zisku vyplatit!

Příděl do zákonného rezervního fondu

První podmínkou pro výplatu podílu na zisku je povinný příděl do zákonného rezervního fondu. OBCHZ stanoví povinnost pro společnost vytvořit zákonný rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé čistý zisk vytvoří, a to ve výši nejméně 10 % z čistého zisku, avšak ne více než 5 % z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ročně doplňuje nejméně ve výši 5 % z čistého zisku, až do dosažení výše rezervního fondu do výše 10 % základního kapitálu. Procenta výše uvedená jsou stanovena OBCHZ, společenská smlouva či stanovy můžou určovat procenta jiná.

Příděl se neprovádí, pokud byl vytvořen již při vzniku společnosti nebo již bylo dosaženo 10 % základního kapitálu povinnými příděly ze zisku minulých let. Rezervní fond do výše 10 % základního kapitálu lze použít pouze k úhradě ztráty společnosti.

Neodepsané zřizovací výdaje

V obecných ustanoveních OBCHZ týkajících se obchodních společností je uvedeno, že jsou-li v aktivech vykazovány zřizovací výdaje jako dlouhodobý majetek, musí být účetně odepsány nejpozději v průběhu pěti let od vzniku společnosti.

Dokud není tento dlouhodobý majetek (=zřizovací výdaje) odepsán, je výplata podílu na zisku limitována: podíl na zisku lze vyplatit pouze za podmínky, že disponibilní zdroje, z nichž lze vyplácet podíly na zisku, a nerozdělený zisk minulých období jsou nejméně rovny neodepsané části zřizovacích výdajů.

Pravidla převzatá od akciových společností

Další dvě pravidla určují podmínky pro výplatu podílů na zisku u akciových společností, nicméně přiměřeně se použijí také pro společnosti s ručením omezeným. Jedná se o tyto omezení:

1. Společnost nesmí rozdělit zisk v případě, kdy by došlo rozdělením zisku k situaci, že výše vlastního kapitálu by klesla pod hodnotu základního kapitálu zvýšeného o zůstatek zákonného rezervního fondu.

2. Částka určená k vyplacení jako podíl na zisku nesmí být vyšší, než je hospodářský výsledek snížený o povinný příděl do rezervního fondu a neuhrazené ztráty minulých let a zvýšený o nerozdělený zisk minulých let a fondy vytvořené ze zisku, které společnost může použít dle svého uvážení.

Srážková daň

Poslední povinností při výplatě podílu na zisku je povinnost daňová. Pokud je společníkem fyzická osoba, podléhá podíl na zisku srážkové dani ve výši 15 %. Tato daň je konečná – tzn. pokud fyzická osoba podává své daňové přiznání, podíly na zisku se do něj samozřejmě neuvádí. Podíl na zisku nepodléhá u společníka ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

Srážkovou daň musí vypořádat vyplácející společnost. Samotné zdanění vyplácených podílů na zisku lze rozdělit do dvou kroků:

• sražení daně – je nutné provést při výplatě podílů na zisku, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada schválila účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty,
• odvod daně – termín pro odvod daně se váže na termín, kdy byla provedena srážka daně. Srážková daň se odvádí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém měla být srážka provedena.

Sražená daň se zaokrouhluje dle pokynu MF D-346 na celé koruny dolů.

Závěrem bych zmínil, že pokud by došlo k výplatě podílu na zisku neoprávněně či v neoprávněné výši, vznikly by problémy jak obchodněprávní tak daňové. Z hlediska obchodněprávního je situace relativně jasná, OZBCH požaduje vrácení takto neoprávněně vyplaceného podílu na zisku. V oblasti daňové však zůstává otázkou, jakým způsobem získat zpět od finančního úřadu sraženou daň z neoprávněně vyplaceného podílu na zisku.