Daňový řád rozděluje sankce do několika skupin:

• přestupky,
• pokuty a penále a
• úroky.

Přestupky

DŘ hovoří pouze o jediném přestupku a ten se týká porušení mlčenlivosti fyzických osob. Za porušení mlčenlivosti lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Horní hranici tedy nelze považovat za nevýznamnou částku.

Jak všichni víme, daňové řízení je neveřejné a všechny osoby na něm zúčastněné jsou povinny zachovávat mlčenlivost. Je důležité si uvědomit, že mlčenlivost se týká jak osob zúčastněných na správě daní (daňových subjektů, zástupců), ale také zaměstnanců správce daně.

Na tomto místě je vhodné zmínit, že k porušení mlčenlivosti u zástupců daňových subjektů může dojít v situaci, kdy dojde k ukončení spolupráce daňového subjektu se svým zplnomocněným zástupcem. Poté je zástupce kontaktován pracovníkem správce daně klienta, aby učinil nějaké podání či podal vysvětlení za bývalého klienta, se zdůvodněním, že pro něj „přece dělal dlouhé roky“. Zástupce po skončení právního vztahu s klientem již nesmí činit za bývalého klienta žádné úkony, právě z důvodu porušení mlčenlivosti.

Pokuty a penále

Pořádková pokuta

Pořádkovou pokutu do 50 000 Kč při správě daní lze uložit:

• za rušení pořádku,
• za neuposlechnutí pokynu úřední osoby, nebo
• za urážlivé chování k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní.

Pořádkovou pokutu do 500 000 Kč může správce daně uložit za závažné ztěžování nebo maření správy daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy.

Pořádkovou pokutu lze ukládat i opakovaně.

Pokuta za nesplnění nepeněžité povinnosti

Za nesplnění registrační, ohlašovací či jiné oznamovací povinnosti nebo za nesplnění vedení záznamní či jiné povinnosti může být daňovému subjektu uložena pokuta až do výše 500 000 Kč.

Pokud nejsou na výzvu správce daně odstraněny vady podání – podání nebylo učiněno správným způsobem či ve správném formátu – vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 1 000 Kč. Pokud vady nebyly odstraněny a tím dochází k závažnému ztěžování správy daní, může být pokuta zvýšena až na 50 000 Kč.

Pokutu lze uložit nejpozději do 3 let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.

Pokuta za opožděné tvrzení daně

Pokud daňový subjekt nepodá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání ve stanové lhůtě a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši:

• 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však do výše 5 % stanovené daně,
• 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však do výše 5 % stanoveného odpočtu nebo
• 0,01 % stanové daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % daňové ztráty.

Pokud plátce nepodá hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování ve stanovené lhůtě a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 0,05 % z celkové částky daně, která má být v hlášení nebo ve vyúčtování uvedena, za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, která má být v hlášení či vyúčtování uvedena.

Pokud daňový subjekt daňové tvrzení nepodá ani dodatečně, použije se horní hranice pokuty, nejméně však vždy činí její výše 500 Kč.

Poloviční výše pokuty je za situace, že je tvrzení podáno do 30 dnů po marném uplynutí lhůty pro jeho podání a ke dni vydání platebního výměru nebylo v kalendářním roce zjištěno jiné prodlení u daňového subjektu.

Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč a naopak pokud výše pokuty je menší než 1 000 Kč, pokuta se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnosti ji uhradit.

Penále

Penále je jiný typ sankce než pokuta. Podstata penále spočívá v tom, že je aplikováno za situace, kdy dochází k doměření daně. Pojem doměření znamená, že se jedná o stanovení daně ve výši odlišné, než byla původně vyměřena na základě řádného daňového tvrzení.

Penále činí:

• 20 %, je-li daň zvyšována,
• 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo
• 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

V této souvislosti je dobré vědět, že za určitých situací nevzniká povinnosti uhradit penále z doměřené daně. Jedná se o tyto situace:

• daň je doměřená na základě dodatečného daňového tvrzení, které učinil daňový subjekt, nebo
• když správce daně doměří daň na základě daňové kontroly, kterou zahájil i přesto, že měl indicie k tomu, aby vyzval daňový subjekt k podání dodatečného daňového přiznání (viz § 87 odst. 4 DŘ).

Úroky

Úroky v obecné rovině vyjadřují hodnotu odměny za zapůjčení nějaké věci druhově určené. Nejčastěji se jedná o odměnu za zapůjčené peníze, které věřitel na určitou dobu zapůjčil dlužníkovi. Po skončení kontraktu dlužník vrací kromě jistiny také sjednaný úrok.

V oblasti daňového řádu se jedná ve své podstatě o sankci za pozdní úhradu povinné platby. Osobou povinnou uhradit úroky může být jak daňový subjekt, tak také správce daně.

Nově platí, že se úrok nepředepíše a neplatí se, pokud nepřesáhne částku 1 000 Kč.

Úroky hrazené daňovým subjektem

a) Úroky z prodlení

Základem pro výpočet úroku z prodlení je buď splatná daň uhrazená později nebo vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně.

Úrok vzniká až od 4. dne následujícího po dni původní splatnosti do dne její platby. Zde bych upozornil, že na rozdíl u pokuty za pozdní podání daňového tvrzení – zde vzniká pokuta až od 5. pracovního dne po termínu pro podání. V praxi se to ne vždy rozlišuje.

Výše úroku z prodlení činí nově 8 % + repo sazba ČNB. V současné době je repo sazba ČNB ve výši 6,25 %. Pro první pololetí roku 2024 je však rozhodující repo sazba k 1. lednu 2024, která činila 6,75 %.

b) Úrok z posečkané částky

Po dobu posečkání vzniká úrok z posečkané částky ve výši poloviny úroku z prodlení.

Úroky hrazené správcem daně

a) Úrok z vratitelného přeplatku

Úrok vzniká ode dne, který následuje po dni, kdy mělo dojít k jeho vrácení až do dne jeho vrácení. Výše úroku z vratitelného přeplatku činí 8 % + repo sazba ČNB.

b) Úrok z nesprávně stanovené daně

Jedná se o situaci, kdy byla daň stanovena v nesprávné výši. Za to náleží daňovému subjektu úrok ve výši 8 % + repo sazba ČNB. Pokud je vedeno exekuční řízení, tak se úrok z nesprávně stanovené daně zvyšuje na dvojnásobek.

c) Úrok z daňového odpočtu

Úrok z daňového odpočtu vzniká ode dne následujícího po uplynutí doby 4 měsíců od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového tvrzení, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet, nebo ode dne, kdy bylo toto daňové tvrzení podáno, pokud bylo podáno po lhůtě stanovené pro jeho podání, do dne vrácení, převedení nebo použití daňového odpočtu, nejpozději však do uplynutí lhůty pro jeho vrácení

Výše úroku odpovídá polovině úroku z prodlení.