Nový daňový řád (dále jen „DŘ“), který nabyl účinnosti 1.1. 2011 a nahradil nám letitý zákon o správě daní a poplatků (dále jen „ZSDP“), stanoví jiným způsobem sankci za pozdní podání daňového tvrzení.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

V úvodu je třeba zmínit, že DŘ používá nové pojmy – řádné daňové tvrzení a dodatečné daňové tvrzení. Pod pojmem řádné daňové tvrzení se rozumí daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování a pod pojmem dodatečné daňové tvrzení dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování.

Za účinnosti ZSDP – tedy do 31. 12. 2010 – platila sankce za pozdní podání přiznání, která se nazývala zvýšení daně, kdy správce daně mohl podle okolností navýšit daň až o 10 %. Podle DŘ se sankce za opožděné tvrzení daně nazývá pokuta. Pokuta je jinak konstruovaná u pozdního podání přiznání a jinak u pozdního podání hlášení a vyúčtování.

I. Pokuta při pozdním podání přiznání

Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu za pozdní podání daňového přiznání či dodatečného daňového přiznání, pokud je toto zpoždění delší než 5 pracovních dnů, ve výši:

a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo

c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nevýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

II. Pokuta při pozdním podání hlášení či vyúčtování

Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nevýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.

V obou případech, tedy jak u pozdě podaného přiznání či u pozdě podaného hlášení nebo vyúčtování, platí, že pokud by vypočtená částka byla nižší než 500 Kč, činí výše pokuty 500 Kč. Maximální výše pokuty nesmí překročit 300.000 Kč.

O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru. Opravným prostředkem proti pokutě za opožděné tvrzení daně je odvolání, jehož podání nemá odkladný účinek.

Vzniká otázka, zda pokutou může být postiženo pozdní podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší. Vzhledem k tomu, že při podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší nevzniká povinnost jej podat, ale toliko možnost učinit podání, domnívám se, že zde pokuta nepřipadá v úvahu. Jsem si však vědom toho, že existuje i názor opačný.

Ze zákonné dikce týkající se pokut za pozdní podání např. souhrnného hlášení nedokážu dovodit způsob výpočtu pokuty, neboť v souhrnném hlášení není uvedena daň, ze které se potom počítá samotná pokuta. Zde nezbývá, než si počkat na vývoj praxe správců daně v této oblasti.