Ministerstvo financí zveřejnilo na svých stránkách sdělení k poskytnutí a uplatnění darů souvisejících s povodněmi. Za povšimnutí stojí, že Ministerstvo financí nevyžaduje potvrzení vystavené příjemcem daru, ale stačí např. bankovní výpis, ze kterého je patrné, že peníze byly poslány na povodňový účet.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Ministerstvo financí zveřejnilo na svých stránkách sdělení k poskytnutí a uplatnění darů souvisejících s povodněmi. Za povšimnutí stojí, že Ministerstvo financí nevyžaduje potvrzení vystavené příjemcem daru, ale stačí např. bankovní výpis, ze kterého je patrné, že peníze byly poslány na povodňový účet.

Vzhledem k množícím se dotazům poplatníků daně z příjmů Ministerstvo financí informuje daňové subjekty, které poskytnou nebo poskytly dary ve prospěch subjektů postižených katastrofálními povodněmi v některých oblastech České republiky v roce 2010 o možnosti uplatnění hodnoty těchto darů jako nezdanitelné části základu daně z příjmů.

Podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) lze od základu daně odečíst hodnotu darů poskytnutých

• obcím,
• krajům,
• organizačním složkám státu,
• právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,

a to na taxativně stanovené účely, které zahrnují též účely humanitární a charitativní, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období

• podle § 15 odst. 1 zákona u poplatníků, kteří jsou fyzickými osobami, přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně.
• podle § 20 odst. 8 zákona u poplatníků, kteří jsou právnickými osobami, činí alespoň 2 000 Kč. U darovaného majetku je hodnotou daru nejvýše zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) nebo hodnota zachycená v účetnictví podle zákona o účetnictví u ostatního majetku. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle § 34 zákona. Odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

Poskytnuté dary prokáže poplatník tj. dárce dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel a předmět, na který byl dar poskytnut a datum darování. I bez potvrzení konečného příjemce mohou finanční úřady uznat poskytnutí peněžního daru, pokud poplatník doloží (např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem apod.), že finanční prostředky byly poukázány na povodňový bankovní účet, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je zaevidována v centrální evidenci veřejných sbírek vedené Ministerstvem vnitra podle § 26 odst. 2 a 3 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Informace z centrální evidence veřejných sbírek zveřejňuje Ministerstvo vnitra na své internetové stránce.

Obdobný postup lze uplatnit i u zaměstnavatele při ročním zúčtování záloh t.j. nevyžadovat podle § 38l odst. 1 písm. a) zákona předepsaný doklad – potvrzení příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o výši a účelu daru. Toto potvrzení může být nahrazeno např. příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní poukázky, příjmovým dokladem, apod. Z předložených dokladů musí být vždy patrno, že finanční prostředky byly poukázány na povodňové bankovní účty zřízené v souladu se zákonem č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách (http://www.mvcr.cz/). Akceptace tohoto postupu v dané situaci byla doporučena i územním finančním orgánům v rámci daňových řízení.