Od 1.1.2010 nabývá účinnosti zákon č. 489/2009 Sb., který vcelku významně mění některá ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“). Jednou z oblastí, která byla novým zákonem ovlivněna, je ustanovení ZDPH řešící problematiku souhrnného hlášení.

Autor: Mgr. Zdeněk Zralý, daňový poradce č. 3177

Do konce roku 2009 jsme byli zvyklí, že souhrnné hlášení podával plátce pouze při plnění týkajících se zboží popř. obchodního majetku, konkrétně se jednalo o:

• dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě („JČS“),
• přemístění obchodního majetku pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností do JČS,
• a pokud je prostřední osobou při zjednodušeném postupu v třístranném obchodu podle § 17 také dodání zboží kupujícímu.

Od 1. 1. 2010 se povinnost podávat souhrnné hlášení týká také plátců, kteří poskytují služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou služeb osvobozených od daně (např. finanční a pojišťovací činnosti), pokud je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby. Poskytnutí služeb se v souhrnném hlášení vykazuje s novým kódem plnění – 3.

Je potřeba zmínit, že osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která poskytuje služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH, pokud povinnost přiznat a zaplatit daň vzniká příjemci služby, se stává plátcem ke dni poskytnutí služby ve smyslu § 94 odst. 11. Na toto ustanovení navazuje ustanovení § 95 odst. 6, dle kterého má plátce registrační povinnost do 15 dnů ode dne, kdy se stane plátcem.

Novinkou je ta skutečnost, že se souhrnné hlášení podává pouze formou datové zprávy, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky (přes datovou schránku není potřeba elektronický podpis), vždy ve formátu, struktuře a s údaji stanovenými správcem daně. Údaje o hodnotě dodaného zboží nebo poskytnuté služby se uvádějí v české měně. Pokud plátce, který podal souhrnné hlášení, zjistí, že uvedl chybné údaje, je povinen do 15 dnů od data zjištění chybných údajů podat následné souhrnné hlášení opět formou datové zprávy.

Dle přechodných ustanovení vyplývá, že plátce při podávání následného souhrnného hlášení za zdaňovací období do 31. prosince 2009 postupuje podle § 102 ZDPH, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti novely ZDPH, tj. podává následné souhrnné hlášení v listinné nebo elektronické podobě. Zde tedy není povinnost podání ve formě datové zprávy.

Další významná změna se týká období, za nějž se souhrnné hlášení podává. Obecná lhůta pro podávání souhrnného hlášení se zkrátila z kalendářního čtvrtletí na kalendářní měsíc.

I. Plátce uskutečňuje pouze dodání zboží

Plátce, který uskutečňuje dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, má povinnost podávat souhrnné hlášení vždy za každý kalendářní měsíc do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce.

II. Plátce poskytuje pouze služby dle § 9 odst. 1 ZDPH

Plátce, který uskutečňuje pouze poskytnutí intrakomunitárních služeb podle § 9 odst. 1 ZDPH, má povinnost podávat souhrnné hlášení shodně jako podává daňové přiznání, tj. do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce nebo kalendářního čtvrtletí.

III. Čtvrtletní plátce poskytující pouze služby v daném čtvrtletí dodá zboží do jiného členského státu

Jedná se o „nejkomplikovanější“ variantu. Pokud plátce, který uskutečňuje z intrakomunitárních transakcí pouze poskytnutí služeb podle § 9 odst. 1 ZDPH a podává souhrnná hlášení čtvrtletně, uskuteční v průběhu kalendářního čtvrtletí rovněž i dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, je povinen začít podávat souhrnná hlášení samostatně za každý kalendářní měsíc. V tomto případě je plátce povinen podat souhrnná hlášení samostatně za každý kalendářní měsíc již za toto kalendářní čtvrtletí, a to od prvního měsíce tohoto čtvrtletí ve lhůtě do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém dodal zboží. Plátce je povinen podávat souhrnná hlášení měsíčně až do konce kalendářního roku, ve kterém uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě. Pokud plátce neuskutečnil v některém měsíci tohoto kalendářního roku žádné plnění do jiného členského státu, souhrnné hlášení za tento měsíc nepodává. Pro názornost si problematiku lhůt podávání souhrnných hlášení ukážeme na příkladu uvedeném na stránkách MF ČR.

Příklad

Čtvrtletní plátce poskytuje pouze služby do jiného členského státu, podává souhrnné hlášení shodně s daňovým přiznáním čtvrtletně a v měsíci červnu r. 2010 dodá zboží do jiného členského státu.

Plátci vzniká povinnost podat samostatně měsíční souhrnná hlášení za duben, květen a červen r. 2010, a to ve lhůtě do 25. 7. 2010. Dále bude podávat souhrnná hlášení měsíčně až do konce kalendářního roku 2010. Pokud v následujícím kalendářním roce bude tento plátce poskytovat pouze služby do jiného členského státu a zdaňovací období pro podávání přiznání k DPH se mu nezmění, bude opět podávat souhrnná hlášení shodně s daňovým přiznáním čtvrtletně. Samozřejmě pokud v některém měsíci neuskuteční žádné plnění do jiného členského státu, tak souhrnné hlášení za tento měsíc nepodává.

Shrnutí lhůt:

• pouze dodání zboží do jiného členského státu (dále jen „JČS“) – podává se měsíčně
• měsíční plátce pouze poskytuje služby do JČS – podává se měsíčně
• čtvrtletní plátce pouze poskytuje služby do JČS – podává se čtvrtletně
• měsíční plátce dodává zboží i poskytuje služby do JČS – podává měsíčně
• čtvrtletní plátce k poskytuje služby a následně dodává také zboží – od čtvrtletí, kdy dodá zboží do JČS se podává měsíčně