V článku uváděné hodnoty platí pro zdaňovací období 2015.

1. Způsob uplatnění výdajů

Většina z nás určitě ví, že poplatník podnikající na základě živnostenského oprávnění má – pokud pomineme vedení účetnictví – dvě možnosti, jak uplatňovat výdaje oproti dosaženým příjmům. První možností je uplatnění výdajů v prokázané výši (vedení daňové evidence) a druhou možností je uplatnění výdajů procentem z dosažených příjmů tzv. paušálních výdajů.

Paušální výdaje lze u živnostníka uplatnit ve výši:

• 80 % z dosažených příjmů pokud se jedná o řemeslné živnosti,
• 60 % z dosažených příjmů u ostatních živností.

Paušální výdaje ve výši 80 % lze však uplatnit pouze do výše 1 600 000 Kč, u 60 % paušálu je horní limit 1 200 000 Kč. Jinými slovy to znamená, že paušální výdaje jsou „zastropovány“ maximální výší příjmů ve výši 2 000 000 Kč. Lze tedy uzavřít, že pro poplatníka s příjmy přesahujícími částku 2 000 000 Kč již paušální výdaje začínají ztrácet na „atraktivitě“. Nicméně je samozřejmě nutné zkoumat každého poplatníka individuálně.

Obecně lze říci, že paušální výdaje jsou zajímavé pro poplatníky s velkou přidanou hodnotou, kdy dosahují s malými náklady relativně vysoké příjmy. Dalším důvodem, který vede poplatníky ke zvolení uplatňování výdajů paušálem je skutečnost, že jim odpadá povinnost podrobovat každý výdaj daňovému testu, zda se jedná o daňově uznatelný výdaj či nikoliv.

2. Sleva na manželku

Pokud má poplatník manželku na „mateřské“ dovolené, se kterou žije ve společně hospodařící domácnosti, může na ni uplatnit slevu na dani ve výši 24 840 Kč (u držitelky průkazu ZTP/P by se jednalo o 49 680 Kč), za podmínky, že manželka nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč. Částka 24 840 Kč je roční sleva, pokud by podmínky pro uplatnění slevy netrvaly celý rok, částka se uplatní za každý měsíc ve výši jedné dvanáctiny, pokud na jeho počátku byly splněny zákonem stanovené podmínky.

Pro správné uplatnění slevy na manželku je důležité si uvědomit, jaké příjmy se do vlastního příjmu manželky nezapočítávají:

• dávky státní sociální podpory,
• dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna,
• dávky osobám se zdravotním postižením,
• dávky pomoci v hmotné nouzi,
• příspěvek na péči,
• sociální služby,
• státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem,
• státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření,
• státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření,
• stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání,
• příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu podle zákona o sociálních službách,
• příjem plynoucí druhému z manželů z majetku ve společném jmění manželů.

Dovoluji si upozornit v kontextu výše uvedeného, že peněžitá pomoc v mateřství se do příjmů manžely započítává a naopak příjmy ve formě rodičovského příspěvku nikoliv, neboť rodičovský příspěvek spadá pod dávky státní sociální podpory.

Aby uplatnění slevy na manželku nebylo tak jednoduché, je potřeba zkoumat, jakým způsobem manžel (v našem případě živnostník) uplatňuje výdaje. Pokud by manžel uplatnil u příjmů ze živnosti paušální výdaje a tento typ příjmů by byl jediným příjmem resp. výše dílčího základu daně ze samostatné činnosti (ze živnosti) by přesáhla 50 % celkového základu daně, nemá nárok na slevu na manželku.

Pro úplnost je potřeba zmínit, že výše uvedená blokace na uplatnění slevy na manželku je rozšířena také na příjmy z nájmu, kde lze taktéž uplatnit paušální výdaje a to ve výši 30 % z dosažených příjmů.

3. Daňové zvýhodnění

Na vyživované dítě si může poplatník uplatnit daňové zvýhodnění. V principu se jedná o slevu na dani, která má tu vlastnost, že se může „překlopit“ do záporné daně – bonusu.

Roční výše daňového zvýhodnění:

• 13 404 Kč na jedno dítě,
• 15 804 Kč na druhé dítě,
• 17 004 Kč na třetí a každé další dítě.

Stejně jako u slevy na manželku platí, že pokud by živnostník uplatnil u příjmů ze živnosti paušální výdaje a tento typ příjmů by byl jediným příjmem resp. výše dílčího základu daně ze samostatné činnosti (ze živnosti) by přesáhla 50 % celkového základu daně, nemá nárok na daňové zvýhodnění na děti.

4. Pojistné

Posledním úhlem pohledu, a rozhodně ne nevýznamným, který nám významně ovlivňuje způsob uplatňování výdajů, je problematika zdravotního a sociálního pojištění. Názorně nám to ukáže následující vzorový příklad.

Příklad (vše uvedeno v tis. Kč)

Poplatník (neřemeslná živnost) dosáhl za zdaňovací období příjmy ve výši 500 Kč, prokázané výdaje činily 100 Kč. Má jedno dítě a manželku bez zdanitelných příjmů (celých 12 měsíců).

1. Prokázané výdaje – odvody
   

   Daň	-3 Kč (daňový bonus)
   Sociální pojištění	58 Kč
   Zdravotní pojištění	27 Kč
   Odvody celkem	82 Kč

2. Paušální výdaje (60 %) – odvody
   

   Daň	5 Kč
   Sociální pojištění	29 Kč
   Zdravotní pojištění	22 Kč
   Odvody celkem	56 Kč

Z příkladu je patrné, že přestože nebylo možné ve variantě b) uplatnit slevu na dani na manželku a daňové zvýhodnění na dítě, je tato varianta pro poplatníka výhodnější a to vlivem zvláště pojistného na sociální zabezpečení. Alternativa b) má pro poplatníka ještě jeden dopad a to jsou výrazně nižší měsíční zálohy na pojistné:

Varianta a)	záloha na sociální 4,9 Kč	záloha na zdravotní 2,3 Kč
Varianta b)	záloha na sociální 2,4 Kč	záloha na zdravotní 1,8 Kč