Normativní vzdělávání

Jak už sám nadpis naznačuje, zaměstnance je mimo jiných důvodů třeba vzdělávat proto, že nám to ukládá nějaký zákon či jiný právní předpis. Takovým asi nejznámějším vzděláváním je vzdělávání v oblastech bezpečnosti práce.

Školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)

Povinnost školení vyplývá ze Zákoníku práce § 103, odst. 2 a zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance. Školení se obvykle opakuje jednou za dva roky, pokud zaměstnavatel ve svém vnitřním předpise a v souladu se Zákoníkem práce § 103, odst. 3, neurčí jinou lhůtu pro opakované školení.

Školení BOZP je standardně rozděleno na 2 samostatná školení – pro zaměstnance a pro vedoucí pracovníky. Jedno z výše uvedených školení BOZP musí absolvovat všichni zaměstnanci bez ohledu na pracovní pozici nebo odbornost, tedy pouze s přihlédnutím, zda se jedná či nejedná o vedoucího pracovníka.

V případě nedostatku času nebo nemožnosti osobní účasti je také možnost absolvovat školení BOZP prostřednictvím online kurzu.

Školení požární ochrany (PO)

Povinnost tohoto školení vyplývá opět ze Zákoníku práce § 103, odst. 2 a dále ze zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně. Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance. Školení se obvykle opakuje jednou za dva roky, pokud zaměstnavatel ve svém vnitřním předpise a v souladu se Zákoníkem práce § 103, odst. 3, neurčí jinou lhůtu pro opakované školení.

Školení PO je rozděleno ve stejném duchu jako školení BOZP na 2 samostatná školení – pro zaměstnance a pro vedoucí pracovníky.

Školení řidičů

V naší republice je více než polovina populace držiteli řidičského oprávnění, z nichž významná část využívá své řidičské kvalifikace k výkonu svého povolání a také mnozí další řidiči používají silniční vozidla ve svém zaměstnání a při svých pracovních aktivitách jako řidiči tzv. „referenti“.

Školení řidičů tzv. „referentů“ je realizováno v souladu ustanovením § 103, odst. 2 a dále v § 349, odst. 1 zákona č. 262/2006., Zákoníku práce. Povinnost absolvovat toto školení mají všichni řidiči, kteří řídí motorové vozidlo při pracovní (služební) cestě nebo při výkonu povolání, ať se jedná o „služební automobil“, vozidlo pronajaté nebo soukromé firmou použité ke služební (pracovní) cestě.

Školení pro řidiče je rozděleno podle řízených dopravních prostředků:

• Školení řidičů tzv. „referentů“ (Ref-M) vozidel kategorií M1, N1 a L;
• Školení řidičů tzv. „referentů“ (Ref-N) vozidel kategorií N2 a N3, T, speciálních a zvláštních vozidel.

S ohledem na danou problematiku je doporučená frekvence pro opakování školení jeden rok, není však výjimkou, že řada firem školí své řidiče referenty jen jednou za dva i tři roky.

Školení poskytování první pomoci

Školení o poskytování první pomoci je určeno pro všechny zaměstnance v zaměstnaneckém poměru podle zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce. Doporučená frekvence opakování školení je jednou za 2 roky. Úspěšným absolvováním tohoto školení je splněna povinnost zaměstnavatele vyplývající ze Zákoníku práce § 103, odst. 2.

Školení nakládání s chemickými látkami a chemickými přípravky

Toto školení osvětluje pojmy o chemických látkách a chemických přípravcích, nakládání s těmito přípravky a dodržování zásad vedení dokumentace tzv. bezpečnostních listů. Školení je určeno pro všechny zaměstnance v zaměstnaneckém poměru podle zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Školení zaměstnanců se provádí při nástupu do zaměstnání a při každé změně pracoviště nebo pracovního zařazení zaměstnance. Doporučená frekvence opakování školení je 1x ročně. Možná Vás překvapí, že podle značení na některých druzích mycích prostředků by toto školení měly absolvovat např. sekretářky či asistentky, které obsluhují myčku a přijdou do styku s mycími kapslemi.

Školení nakládání s odpady, včetně odpadů nebezpečných a biologických

Školení naučí zaměstnance, jak nakládat s odpady, přičemž je kladen zvláštní důraz na odpady nebezpečné a biologické. Toto školení je vhodné zejména pro nemocnice a lékařská pracoviště, kde se vyskytují biologické odpady, které s sebou nesou riziko infekce. Doporučená frekvence opakování školení je 1x ročně.

Školení zaměstnanců o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

Školení je určeno pro všechny zaměstnance v zaměstnaneckém poměru podle zákona č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce a zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kteří pracují na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky. Školení zaměstnanců se provádí před prováděním prací na pracovištích, kde hrozí při výkonu pracovní činnosti nebezpečí pádu z výšky nebo do hloubky. Školení se opakuje nejméně jednou za dva roky, pokud zaměstnavatel ve svém vnitřním předpise a v souladu se Zákoníkem práce § 103, odst. 3 neurčí jinou lhůtu pro opakované školení. Školení musí absolvovat všichni zaměstnanci bez ohledu na pracovní pozici, kteří budou provádět, řídit nebo kontrolovat provádění prací ve výškách nebo nad volnými hloubkami.

Všechna výše uvedená školení jsou příkladem normativního vzdělávání. Je však nutné podotknout, že nejde o úplný seznam všech školení, ale pouze o výčet těch nejčastějších. Existuje řada profesí, které vyžadují pravidelné přezkušování či školení v individuálních oblastech (např. strojvůdci, policisté, hasiči, vojáci, záchranáři, elektrikáři dle Vyhlášky č. 50/1978 Sb. a další).

V rámci normativního vzdělávání je nezbytné klást důraz nejen na sledování intervalu přeškolování, ale i na sledování novinek v zákonech a předpisech. I z tohoto důvodu se menším firmám, které nemají vlastního bezpečnostního školitele/technika, doporučuje spolupráce se specializovanými firmami, které toto všechno ohlídají za Vás.

Cyklus systematického podnikového vzdělávání

Podnikové vzdělávání (vč. toho normativního) má smysl ve chvíli, kdy nejde o nahodilá rozhodnutí managementu či zodpovědných osob, ale naopak jde o ucelený, promyšlený a systematický prvek, který odpovídá níže uvedenému cyklu.

Identifikace vzdělávacích potřeb může být realizována na základě analýzy. V případě normativního vzdělávání jde o analýzu právních předpisů souvisejících s problematikou zaměstnávání osob, bezpečností práce a výkonem určité podnikatelské činnosti. V případě dalšího podnikového vzdělávání pak jde např. o analýzy výkonu zaměstnanců, jazykové testy, hodnocení zaměstnanců apod. Cílem fáze „identifikace vzdělávacích potřeb“ je jednoznačně určit, kdo a v čem má být vzděláván, čeho má být v rámci vzdělávání dosaženo.

V rámci plánování vzdělávání je důležité naplánovat nejen termín, místo a dobu vzdělávání, ale i finance (na vzdělávání lze totiž pohlížet jako na investici), vzdělávací metody (zda bude vzdělávání probíhat na pracovišti – tzv. on the job, nebo mimo pracoviště – tzv. off the job), školitele (raději praktika, než teoretika), případný zástup za zaměstnance, který odjede na školení a další nezbytnosti.

Fázi „realizace vzdělávání“ není třeba nikterak složitě popisovat. Jedná se fázi, kdy je zaměstnanec školen. Současně sem ale optimálně spadá i určitá doba výkonu práce, kdy zaměstnanec již pracuje s nabytými dovednostmi a znalostmi, tzn. začíná je využívat v praxi.

Následuje poslední fáze, tzv. vyhodnocování vzdělávání, kdy se porovnává, zda po absolvovaném školení zaměstnanec dosahuje požadovaných cílů (např. chová se požadovaným způsobem, dosahuje stanovených norem atd.). Jedná se o velice důležitou a poměrně složitou fázi, jelikož jde o určitý druh zpětné vazby. Na základě vyhodnocení vzdělávání bývá rozhodnuto, zda bylo dosaženo stanovených cílů, případně zda je třeba člověka ještě doškolit, popř. jej proškolit ještě na něco jiného. Opět se tedy dostanete do bodu nové analýzy a identifikace nových vzdělávacích potřeb.

Manažerské vzdělávání

Manažerské vzdělávání je samostatnou kapitolou podnikového vzdělávání, které představuje v řadě firem velmi diskutované téma. V posledních letech se v rámci manažerského vzdělávání, kam běžně patřila školení na měkké dovednosti (timemanagement, leadership apod.), čím dál častěji objevují studia BPA, MBA, MPA, DBA, LL.M. apod. Zde je třeba ale rozlišit 2 typy studia. Prvním typem je vystudování některé z univerzit v zahraničí, tzn. že absolvent vystudoval např. 5 letý obor, přičemž studium završil zkouškou, jakou jsou v prostředí českých univerzit magisterské „státnice“. Druhým typem studia je tzv. profesní (manažerské) studium, jehož podmínkou je již dříve získaný vysokoškolský titul, případně několikaletá manažerská praxe v daném oboru. Toto profesní studium trvá 1 – 3 roky, je zaměřeno na řešení praktických příkladů a konkrétních problémů, což mohou studenti využít bezprostředně ve své vlastní praxi.

Určitým paradoxem je, že český vzdělávací systém zatím neumí s tímto profesním studiem pracovat a jednoznačně jej zařadit do vzdělávací soustavy. Při plánování tohoto typu studia je tak důležité být obezřetný, aby Vám studium přineslo žádoucí výsledek a nikoliv jen draze zaplacený profesní titul v rámci nějakého rychlokurzu. Při výběru vzdělávací instituce nespoléhejte jen na její online líbivou prezentaci, ale i na složení lektorského týmu a skutečné reference reálných absolventů.

Závěrem

Pomineme-li povinnost bezpečnostních školení, je největším problémem řady firem, že neškolí zaměstnance vůbec. Ukončením studia ve škole totiž vzdělání člověka zdaleka nekončí, spíše začíná. Zaměstnance můžete vzdělávat od výkonu své práce přes profesní kurzy až k motivačním seminářům o mezilidských vztazích, prodejních dovednostech, asertivitě atd.

Ano, někdy je náročné určit, do kterého zaměstnance investovat finance prostřednictvím školení, ale zároveň je nezbytné si uvědomit, že správnou kvalifikací se zlepší či zrychlí produkce ve firmě, a tím i příjem do firmy. Zaměstnance je prostě třeba neustále vzdělávat a rozvíjet tak, abyste splnili nejen povinnosti stanovené řadou předpisů, ale abyste zároveň v ideálním případě získali i konkurenční výhodu vůči svému okolí.