Odpověď na výše položenou otázku musíme hledat v procesním předpise a to v zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“).

I. Vyměřovací řízení

Posláním vyměřovacího řízení je správné stanovení daně. Jde o „první“ stanovení daně. Daň je stanovená rozhodnutím – platebním výměrem. Vyměřovací řízení lze rozdělit podle toho, kdo úkon k zahájení vyměřovacího řízení provedl jako první. Jedná se o tyto možnosti:

1. Daňový subjekt
   V praxi se jedná o převažující situaci, kdy daňový subjekt podá daňové přiznání nebo vyúčtování. V tomto podání je také daň vypočtena.
2. Správce daně
   Pokud daňový subjekt přiznání či vyúčtování nepodá, ačkoliv tuto povinnost měl anebo k podání byl správcem daně vyzván, zahajuje správce daně vyměřovací řízení z moci úřední.

II. Vyměřená daň odpovídá dani uvedené v přiznání

Jestliže vyměřená daň odpovídá dani uvedené v daňovém přiznání, pak platí obecné pravidlo, že daň je splatná v poslední den lhůty pro podání řádného daňového tvrzení. Daňovým tvrzením se rozumí podle DŘ daňové přiznání, hlášení či vyúčtování. Z obecného pravidla má například daň z nemovitých věcí výjimku, která však není pro dnešní pojednání významná.

III. Vyměřená daň je vyšší než daň uvedená v přiznání

Pro tuto situaci DŘ stanovuje tzv. náhradní lhůtu. V náhradní lhůtě, která činí 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru, je rozdíl mezi daní vyměřenou správcem daně a daní tvrzenou daňovým subjektem (dále také jen „rozdíl“) splatný.

Na tomto místě je vhodné se zastavit a vysvětlit si, kdy je platební výměr v právní moci. Rozhodnutí je v právní moci, pokud je účinné (je doručeno) a proti kterému se nelze odvolat. Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

Takže za standardní situace začíná náhradní 15 denní lhůta pro splatnost rozdílu na dani startovat až po marně uplynuté 30 denní lhůtě pro odvolání. Tato konstrukce má za následek, že odvolání má ve své podstatě odkladný účinek a to přesto, že tuto schopnost – posunout vykonatelnost rozhodnutí – standardně odvolání podle DŘ nemá. Pouze zdůrazňuji, že se odkladný účinek týká pouze rozdílu mezi daní vyměřenou a daní tvrzenou daňovým subjektem a nikoliv celé vyměřené daně!

Smyslem odložení splatnosti rozdílu je mimo jiné to, že daňový subjekt nemusí žádat správce daně o posečkání až do doby rozhodnutí o případném odvolání, které může být o rozdílu vedeno.

A jak je to v této souvislosti s výpočtem úroků z prodlení? Na výpočet úroků nemá konstrukce s náhradní lhůtou žádný vliv. Pokud tedy v odvolání daňový subjekt neuspěje, je rozdíl úročen od původního data splatnosti až do dne platby včetně.