Rozsudek NSS

Rozsudkem Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 14. března 2023 pod číslem 3 Ads 321/2021 – 31 bylo stvrzeno, že není možné zaměstnat na dohodu o provedení práce (DPP) cizince s místem bydliště mimo EU, i přes to, že mu bylo vydáno povolení k zaměstnání.

Dle § 91 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je nutno k žádosti o povolení k zaměstnání přiložit pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, v níž se strany zavazují v ujednané lhůtě uzavřít pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti.

Dle § 89 odst. 2 zákona o zaměstnanosti může být cizinec přijat do zaměstnání a zaměstnáván, má-li platné povolení k zaměstnání vydané krajskou pobočkou Úřadu práce a platné oprávnění k pobytu na území České republiky.

Krajský soud tedy dospěl k závěru, že nemůže-li být povolení k zaměstnání vydáno po předložení dohody o provedení práce, a je-li zároveň povolení k zaměstnání nezbytnou podmínkou pro zaměstnání cizince, neumožňuje zákon o zaměstnanosti zaměstnávat cizince na základě dohody o provedení práce.

Pokud tedy stěžovatelka ve výše zmíněném rozsudku NSS cizince zaměstnávala na základě dohody o provedení práce (namísto k žádosti o vydání povolení k zaměstnání přiložené pracovní smlouvy), postupovala v rozporu se zákonem o zaměstnanosti.

Výjimky pro vybrané cizince

Bez zaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance a povolení k zaměstnání spolu s platným oprávněním k pobytu mohou být zaměstnány pouze tyto osoby:

1. občan členského státu EU a občan Norska, Islandu, Lichtenštejnska, Švýcarska
2. rodinný příslušník občana ČR nebo občana uvedeného v bodě 1
3. cizinec, na kterého se vztahují další výjimky, například azylanti

Cizinci s dočasnou ochranou se pro účely zákona o zaměstnanosti považují za cizince s trvalým pobytem na území ČR.

Dopady a sankce za nelegální práci

Dle výše zmíněného rozsudku NSS dostala firma LT Agency v roce 2018 pokutu ve výši 4,1 milionu korun za to, že umožnila výkon nelegální práce 58 zaměstnancům, a to „na základě dohod o provedení práce a bez povolení k zaměstnání“. K žádosti o vydání povolení k zaměstnání cizinci ze třetích zemí sice přiložili návrh pracovní smlouvy, nicméně po vydání povolení k zaměstnání uzavřeli s firmou (namísto k žádosti přiložené pracovní smlouvy) dohodu o provedení práce!

Rozsudek dále rozvíjí dosavadní judikaturu v tom smyslu, že pokud by cizinci bylo uděleno povolení k zaměstnání na základě předložené pracovní smlouvy, avšak následně by byl fakticky zaměstnán na dohodu o provedení práce, půjde o výkon nelegální práce. Cizinec z třetí země (mimo EU) tedy nemůže práci vykonávat v rozporu s vydaným povolením, které mu lze udělit pouze na konkrétní místo.