V minulosti jste si pořídili hmotný majetek a nyní v běžném roce Vám dodavatel poskytl dodatečně slevu na tento majetek a vrátil Vám část ze zaplacené ceny majetku. Tento majetek už byl zařazen do užívání a v účetnictví je odepisován.

Dodavatel poskytl slevu v závislosti na splnění podmínek stanovených dodavatelem ve smlouvě. Podmínky byly splněny až nyní a proto byla sleva dodavatelem poskytnuta.

Má být tedy zpětně upravena pořizovací cena majetku a opraveny dosud zaúčtované odpisy a oprávky?  V květnu 2013 schválila a v dubnu 2019 aktualizovala Národní účetní rada k této otázce  interpretaci I-26. V této interpretaci je však řešena pouze sleva z ceny majetku, jejíž přiznání bylo v době pořízení dlouhodobého majetku velmi pravděpodobné.

Jakou slevu Vám vlastně dodavatel poskytl?

Sleva by měla být samozřejmě v účetnictví zohledněna oproti položce se kterou věcně souvisí. Pokud tedy sleva souvisí s pořízeným majetkem, měla by být také sleva účtována proti pořizovací ceně majetku.  Většinou se jedná o slevu za to, že dodavatel zavinil svou pozdní nebo špatnou montáží zpoždění termínu uvedení majetku do provozu. V tomto případě bude sleva zaúčtována jako snížení pořizovací ceny majetku.

Ale často se stává, že je odběrateli poskytnuta sleva poskytnuta z ceny majetku, která se prokazatelně váže k vzniklým nákladům, které byly v minulosti účtovány do výsledovky. Jedná se zpravidla o slevu, která kompenzuje nějakou ztrátu způsobenou instalací nebo tím, že zařízení nebylo možné nějakou dobu používat zaviněním dodavatele.

Účetní jednotce tím vznikla ztráta, protože musela vynaložit související fixní náklady avšak nemohla generovat výnosy, protože zařízení nebylo v provozu. Tato „sleva“ od dodavatele je vlastně kompenzací vzniklé ztráty a ne „sleva“, která se vztahuje k pořizovací ceně majetku.

Jak slevu promítnout do účetnictví?

Pokud účetní jednotka vyhodnotí, že poskytnutá sleva se opravdu váže k těmto vzniklým ztrátám, je potřeba tuto slevu promítnout z hlediska věrného a poctivého obrazu účetnictví hned v běžném účetním období do výsledovky.

Pokud se jedná o slevu, která souvisí s pořízením majetku, musí být zaúčtována jako snížení pořizovací ceny majetku. V žádném případě nemůže být tato „sleva“ zaúčtována jako výnos v aktuálním účetním období. V tomto případě by byl uměle navyšován zisk běžného účetního období.

Tato sleva z pořizovací ceny majetku bude účtována úpravou ceny majetku.

Existují tři možné způsoby zaúčtování slevy související se snížením hodnoty majetku:

Retrospektivní úprava tzn. oprávky účetní jednotka upraví tak, jaké by byly, kdyby byla sleva zohledněna už při zařazování majetku do užívání. Oprávky tedy účetní jednotka přepočítá ze snížené ceny. O tento rozdíl pak upraví v rozvaze nerozdělené zisky minulých let. Tento postup účetní jednotka použije tehdy, pokud měla prokazatelně na slevu nárok už v minulých letech, jen ji nezaúčtovala. Na toto může být nahlíženo jako na chybu při účtování v minulých letech.

b) Úprava oprávek, tak jak by bývaly byly, pokud by sleva byla zohledněna od data zařazení majetku do užívání, ale celý dopad rozdílu oprávek proúčtuje účetní do výsledovky v běžném účetním období. Tento způsob použije účetní jednotka v případě, pokud podmínky nároku na slevu byly splněny až v aktuálním období.

c) Prospektivní úprava tzn. oprávky účetní jednotka nijak neupravuje, ale přepočítá odpisy budoucích účetních období s dopadem změněné pořizovací ceny. Pokud je ale sleva z ceny majetku vyšší než současná zůstatková cena majetku, pak se rozdíl zaúčtuje přímo do výsledovky v běžném účetním období.

Pokud se nejedná chybu v účtování v minulých obdobích, je potřeba  rozhodnout, jestli dopad do oprávek řešit  retrospektivně nebo prospektivně. Dle interpretace I – 26 je spíše doporučován postup prospektivní opravy viz bod c), tzn. účetní jednotka hodnotu dosavadních zaúčtovaných oprávek nemění, ale přepočte budoucí odpisy.

Je důležité, aby účetní jednotka popsala v Příloze k účetní závěrce metodu, kterou použila při zohlednění slevy z ceny majetku.