Co je to vlastně zaměstnanecký benefit?

Je to určitá výhoda poskytnutá zaměstnanci, která ale není odměnou za vykonanou práci. Ve společnostech bývají zpracovány rozsáhlé sociální programy s řadou různých benefitů. Zdrojem krytí těchto benefitů bývá u podnikatelských subjektů sociální fond.

Státní podniky, organizační složky státu a příspěvkové organizace mají také zpracovány sociální programy a poskytují zaměstnancům různé benefity. Pro jejich krytí slouží Fond kulturních a sociálních potřeb (dále jen FKSP).  Pro tyto účetní jednotky upravuje tvorbu a čerpání FKSP Vyhláška Ministerstva financí č.114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb.

Podnikatelské subjekty vyčleňují část svých finančních prostředků na poskytnutí benefitů a ostatních sociálních programů pro zaměstnance a za tímto účelem vytvářejí sociální fond. Pojem sociální fond není v žádném právním předpise přesně vymezen. Sociální fond je účelově vytvořený fond určený ke krytí kulturních, sociálních a dalších benefitů pro zaměstnance v podnikatelské sféře.

Některé společnosti mají tvorbu sociálního fondu upravenu přímo ve statutárních dokumentech jako je společenská smlouva nebo stanovy.

Tvorbu a čerpání prostředků ze sociálního fondu neupravuje pro podnikatelské subjekty žádný právní předpis. Nakládání s prostředky ze sociálního fondu musí mít účetní jednotka upraveno interní směrnicí, která popisuje celou oblast sociálního programu a metody poskytování benefitů zaměstnancům.  Pokud ve společnosti působí odborová organizace, je čerpání fondu projednáváno rovněž s představiteli této organizace.

O přídělu prostředků do sociálního fondu zpravidla rozhodne valná hromada, která schvaluje rozdělení zisku po schválení účetní závěrky.

Jak správně zaúčtovat tvorbu a čerpání sociálního fondu?

Aby byla tvorba a čerpání fondu správně vykázána v účetní závěrce společnosti, byla vydána interpretace NÚR I-8, která popisuje metodiku účtování sociálního fondu.

V případě, že nemá společnost příslib poskytnutí prostředků na sociální program zaměstnanců upraven statutárními dokumenty tzn. stanovami nebo společenskou smlouvou, je tento příslib podmíněným závazkem společnosti vůči zaměstnancům. Poskytnutí tohoto benefitu se stává osobním nákladem, který je vykázán ve výsledovce. V případě, že není ke konci účetního období tento podmíněný závazek vypořádán, vytvoří společnost v rámci závěrkových operací rezervu nebo dohadnou položku pasivní ve výši tohoto podmíněného závazku.  Pokud společnost poskytne návratnou půjčku zaměstnanci, účtuje tuto půjčku do rozvahy jako pohledávku za zaměstnancem.

Pokud má společnost tvorbu a čerpání prostředků ze sociálního fondu definovánu ve svých statutárních dokumentech, je tvořen sociální fond v souladu se zákonem o obchodních korporacích. V tomto případě je tvorba sociálního fondu je závislá na zisku společnosti. Sociální fond se tak stává součástí vlastního kapitálu. Čerpání prostředků ze sociálního fondu je v plně v rozhodnutí společnosti a třetí osoby tzn. zaměstnanci se nemohou domáhat výplaty.

Pro zachycení sociálního fondu v účetnictví použije účetní jednotka v souladu se směrnou účtovou osnovou účetní skupinu 42 – kapitálové fondy. Nejčastěji je pro tento účel používán syntetický účet 423.

Příklad účtování o tvorbě sociálního fondu
	MD	DAL
Příděl ze zisku minulých let	428	423
Příděl z disponibilního zisku běžného období	431	423
Převod z kapitálových fondů	413	423

Na základě schválené Interpretace Národní účetní rady I-8 může účetní jednotka použít pro zaúčtování čerpání prostředků ze sociálního fondu jeden ze dvou způsobů:

Výsledkové účtování

Účetní jednotka účtuje v průběhu roku všechny náklady vynaložené na sociální zaměstnanecký program na vrub osobních nákladů. Na konci účetního období pak provede tzv. zúčtování sociálního fondu a zaúčtuje čerpání sociálního fondu a souvztažně jako snížení osobních nákladů. Pokud bylo vynaloženo více prostředků než činí hodnota sociálního fondu, pak toto „přečerpání“ snižuje výsledek hospodaření běžného roku. Součástí schvalování výsledku hospodaření by měla valná hromada rozhodnout o úhradě „nekrytého čerpání sociálního fondu“ z jiných složek vlastního kapitálu např. přesunem prostředků z ostatních kapitálových fondů tak, aby byl sociální fond vyrovnán a nevykazoval negativní zůstatek.

Příklad účtování čerpání sociálního fondu – výsledkový způsob
	MD	DAL
Benefit související se sociálním programem	527	321
Zúčtování sociálního fondu	423	527

Bilanční účtování

v průběhu roku jsou všechny transakce týkající se čerpání sociálního fondu účtovány rozvahově na vrub sociálního fondu. Tyto transakce se tak nepromítnou v nákladech společnosti. Tzn. prostředky poskytnuté zaměstnancům nejsou vůbec promítnuty do výsledovky, což může způsobovat nepřehlednost v řízení společnosti. Pokud jsou ze sociálního fondu poskytovány zaměstnancům návratné půjčky, vykazuje společnost aktuální stav těchto půjček v podrozvahové evidenci.

Příklad účtování čerpání sociálního fondu – bilanční způsob účtování
	MD	DAL
Benefit související se sociálním programem	423	321

Shrnutí

V příloze účetní závěrky by měla účetní jednotka uvést, zda byl pro účtování čerpání sociálního fondu použit výsledkový nebo bilanční způsob účtování. Rovněž je nutné zveřejnit přehled o vývoji vlastního kapitálu a uživatelům účetní závěrky vyčíslit přírůstky a úbytky vlastního kapitálu. Pro správnou prezentaci účetní závěrky je vhodné popsat použitý způsob účtování sociálního fondu.

Čerpání prostředků je plně v kompetenci vedení společnosti, ale musí být respektováno ustanovení Zákona 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. které v §40 omezuje výplatu zisku nebo jiných vlastních zdrojů. Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek. Tzn. že pokud by to vedlo k úpadku společnosti nesmí čerpat ani prostředky ze sociálního fondu, který je součástí vlastního kapitálu společnosti.