V praxi jsou velmi časté případy, kdy společník společnosti či jednatel společnosti podniká jako fyzická osoba, a přitom se nezávisle podílí na vedení s.r.o., která podniká buď v obdobném oboru nebo úplně jiném. Zároveň se v praxi setkáváme s tím, že tyto osoby společnosti fakturují a svůj příjem zdaňují jako příjem z podnikání v souladu s § 7 zákona o daních z příjmů („ZDP“).

V takovém případě společnost uplatní náklady jako daňově uznatelné, a naopak jednatel společnosti obdržený příjem zdaní jako příjem ze samostatně výdělečné činnosti (dle § 7 ZDP). Pokud by se jednalo o osobu samostatně výdělečnou činnost („OSVČ“), která uplatňuje výdaje paušální částkou např. 40 % z příjmů, pak by zdanění podléhalo pouze 60 % z inkasovaného příjmu což se z pohledu daňového zatížení jeví jako velice příznivé. Nicméně situace není tak jednoduchá, jak se může zdát naopak skrývá určitá rizika.

Uplatnění příjmů jednatele v praxi

V praxi často v souvislosti s výše uvedeným dochází k překvalifikaci samostatně výdělečné činnosti na závislou činnosti a s tím i k předepsání daně z příjmů samotné společnosti. Nejčastější argument, který je správcem daně předkládán, je skutečnost, že ZDP jednoznačně uvádí, že příjmy za práci společníka společnosti s ručením omezeným jsou považovány za příjmy ze závislé činnosti (tj. § 6 odst. 1 písm. b) ZDP).

Pro posouzení situace, zda se jedná o příjem ze závislé činnosti anebo příjem ze samostatné činnosti je nutné vycházet z obecných pravidel. Výdělečná činnost tedy je:

• vykonávána samostatně na vlastní účet a odpovědnost;
• vykonávána na základě živnostenského nebo jiného oprávnění;
• vykonávána za účel dosažení zisku.

V případě, kdy se jedná o jednatele společnosti se navíc ještě zkoumá skutečnost, zda je či není činnost kterou jednatel vykonává shodná s činností vykonávanou společností.

V případě, že dochází k překrývání činnosti, pak se považuje odměna za příjem ze závislé činnosti.

Praktický příklad faktury od jednatele společnosti – č. 1

Pan Novák je vyučeným zedníkem. Jelikož v poslední době eviduje významný růst poptávky po jeho službách rozhodl se, že si založí stavební firmu, ve které bude zaměstnávat zaměstnance vyučené v různých oborech (podlaháře, topenáře a další). Pan Novák je zároveň společníkem a jednatelem společnosti. Za administrativní úkony jako vyřizování poptávek a samotné řízení společnosti dostává pan Novák mzdu na základě smlouvy o výkonu funkce ve výši 5 000 Kč. Odvedené zednické práce společnosti pak fakturuje.

Jelikož dochází k překrývání činnosti, pak by v praxi byla odměna za odvedené zednické práce správcem daně překlasifikovaná na příjem ze závislé činnosti.

Je třeba si uvědomit, že pokud společník či jednatel vykonává práci pro společnost osobně a povaha jeho činnosti naplňuje předmět činnosti společnosti, je třeba jeho příjmy z této činnosti posuzovat jako příjmy ze závislé činnosti.

Hranice mezi příjmem ze závislé činnosti a příjmem ze samostatné činnosti není někde konkrétně upravena. V současné době lze však vycházet z několika rozsudků Nejvyššího správního soudu, který se touto otázkou zabýval v mnoha případech. Dle soudů je například nutné se zabývat i tím, zda daný subjekt vykonává samostatnou činnosti i vůči jiným subjektům, zda si hradí veškeré náklady související s výkonem této ekonomické činnosti a také zda k výkonu používá svůj obchodní majetek.

Praktický příklad faktury od jednatele společnosti – č. 2

Společník společnosti – účetní, vykonával pro svoji společnost práce, které jí fakturoval. Nicméně práce byly vykonávány v prostorách společnosti s použitím jejich prostředků (telefon, tiskárna, počítač apod.).

I v tomto případě se jedná o případ, který naplňuje znaky spíše závislé činnosti než té samostatné.

Praktický příklad faktury od jednatele společnosti – č. 3

Společník společnosti – účetní, vykonává pro svoji účetní společnost práci na základě smlouvy o výkonu funkce. Nicméně jelikož je velice zručný ve svém volném čase se věnuje truhlařině. Společnosti vyfakturoval práci za zhotovení knihovny na míru (knihovna byla vyrobena za běžnou cenu, kterou fakturuje i ostatním zákazníkům).

V takovém případě nedochází k překrývání činnosti společnosti a samostatně výdělečné činnosti. K výkonu činnosti využívá osoba svůj obchodní majetek a činnost je zároveň vykonávána vůči jiným subjektům. V takovém případě lze souhlasit s tím, že se jedná o výdělečnou činnost, která je vykonávána na vlastní účet, zodpovědnost a na základě živnostenského oprávnění za účelem dosažení zisku. Příjem by měl být zdaněn jako příjem OSVČ.

Problémy při fakturaci jednatele společnosti

Pojďme si shrnout případy, kdy by mohl nastat problém při fakturaci jednatele do společnosti:

• dochází k fakturaci činnosti související s činností společnosti;
• nedochází k žádné jiné fakturaci, tj. nemá žádné další zákazníky;
• činnost je vykonávána v prostorách společnosti s použitím jejich prostředků;
• jiným klientům je fakturováno za jiných podmínek.

Závěrem je nutné uvést, že i rozsudky soudů stanovují hranici mezi příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti v obecné rovině, a proto doporučujeme, aby byl každý případ vždy řádně zanalyzován na základě konkrétních okolností a na předložení důkazních prostředků.