Vláda a jaře roku 2020 reagovala na důsledky koronakrize návrhem zrušení daně z nemovitých věcí. Původně chtěla se zrušením 4% daně vyloučit možnost odečtu 15 % ze zaplacených úroků z hypotéky od základu daně z příjmů. V červnu ale zareagovala na podněty poslanců, kteří navrhli odpočty z hypoték zachovat se sníženou maximální částkou, kterou si lidé ročně od základu daně odečtou. Přečtěte si, co zrušení daně obnáší.

Novela o zrušení daně z nabytí nemovitých věcí

Poslanci schválená novela o dani z nabytí nemovitých věcí:

• platí zpětně a ti, kteří měli podat přiznání nejpozději k 31. březnu 2020 (s odkladem kvůli pandemii k 31. prosinci 2020) už daň platit vůbec nebudou,
• stanovuje, že lidem, kteří podali návrh na vklad vlastnictví na katastr nemovitostí nejpozději v prosinci 2019 a daň zaplatili, úřady peníze vrátí,
• od ledna 2021 se majitelům prodlužuje tzv. „časový test“ z 5 na 10 let. To znamená, že pokud prodá svou nemovitost, která mu neslouží k vlastnímu bydlení do 10 let od nabytí, musí z utržené částky zaplatit daň z příjmu
• a upravuje maximální částku, kterou si kupující ročně odečtou ze základu daně z příjmů z původních 300 na 150 tisíc korun. (Platí pro hypotéky uzavřené od 1. ledna 2022).

Ti, kteří jsou v předstihu a daň již zaplatili, musí o vrácení přeplatku požádat místní finanční úřad. K žádosti zatím neexistuje oficiální formulář. Jedinou podmínkou jej již zmíněný zápis nemovitosti na katastru – nejpozději v prosinci 2019.

Lidé, kteří již počítají s platností zákona se nemusí obávat sankcí, pokud by v řádném termínu daň z nemovitých věcí nezaplatili. Pomůže jim tzv. liberační balíček III, se kterým bez rizika úroků z prodlení a posečkání daně zaplatí a podají daňové přiznání z nabytí nemovitých věcí do 31. prosince 2020. Do té doby by mělo být jasné, zda nový zákon projde i Senátem a podepíše jej prezident.

Senát projednání naplánoval na první polovinu srpna, zákon by tedy mohl platit už v září.

Jak využít novelu k levnějšímu bydlení

Současná daň zatěžuje rozpočty zájemců o vlastní bydlení. V případě nákupu bytu za 5 milionů korun činí 4% daň 200 tisíc korun, na které ale nelze čerpat peníze z hypotéky. Tuto částku teď kupující ušetří.

Pokud vezmeme v potaz i závazné doporučení ČNB, které stanovuje, že by výše hypotéky neměla přesáhnout 90 % hodnoty nemovitosti, pak kupující ze svého zaplatil dohromady 14 %. U bytu za 5 milionů to dělá 700 tisíc korun, což mohlo mnohé od nákupu odradit.

S novelou se zájemcům o vlastní bydlení nejvíce vyplatí, pokud nemovitost koupí do konce roku 2021. Nezaplatí daň z nabytí nemovitosti a zachovají si možnost odečtu vyšší částky ze základu daně – až 300 tisíc korun ze zaplacených úroků hypotéky.

Úprava daně, které hrozí zrušení

Daň z nabytí nemovitých věcí původně vznikla v roce 2014, kdy nahradila tehdejší daň z převodu nemovitostí. V roce 2016 se změnily pravidla pro její platbu. Dříve se kupující s prodejcem mohli domluvit, kdo daň odvede. Od 1. listopadu 2016 ji vždy platil kupující.

Čtyřprocentní daň z nabytí nemovitých věcí se každopádně nevztahovala na:

• zděděné a darované nemovitosti,
• novostavby do 5 let od kolaudace (pro jejich první majitele)
• a družstevní byty, a to i v případě jejich převodu do osobního vlastnictví.

Jejím předmětem byla vždy nemovitost, kterou nový majitel nabyl za úplatu, a vlastní tedy:

• pozemek, stavbu, nebo bytovou jednotku, která se nachází na území ČR,
• oprávněnou stavbu, která se realizuje na území ČR
• nebo podíl na nemovité věci z předchozích dvou bodů.

Se vznikem vlastnického práva u nemovitosti podával kupující přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a platil daň nejpozději do konce třetího měsíce, který následoval po měsíci, kdy jeho nemovitost úředníci zapsali do katastru nemovitostí.

TIP: Přečtěte si přehledný soupis všech daní v ČR a které musíte platit.