Mzda a odvody

Každá tisícovka ze zaměstnancovy čisté mzdy aktuálně stojí zaměstnavatele zhruba 1 800 Kč. Je to kvůli tomu, že za každého zaměstnance odvádíte sociální a zdravotní pojištění.

K hrubé mzdě zaměstnance musíte přičíst sociální pojištění, které se rovná 24,8 % hrubé mzdy, a zdravotní pojištění, které se rovná 9 % hrubé mzdy. Celkově tak kromě hrubé mzdy zaplatíte na pojistném ještě 33,8 % navíc. Tato celková částka se nazývá superhrubá mzda.

Pokud má například váš zaměstnanec hrubou mzdu 20 000 Kč, reálně za něj zaplatíte 26 760 Kč.

TIP: Podívejte se, jaká je výše minimální a zaručené mzdy pro rok 2023.

Pojistné ale neplatí pouze zaměstnavatel. Část platí také zaměstnanec ze své hrubé mzdy spolu s daněmi. Na zdravotní pojištění z hrubé mzdy odvede 4,5 %, na sociální 6,5 % a na daň z příjmů 15 % (je ale nutné zohlednit slevy na dani a daňová zvýhodnění).

TIP: Zjistěte, jakým způsobem může vzniknout pracovní poměr a jaké jsou náležitosti pracovní smlouvy.

Jednorázové náklady před příchodem zaměstnance

Aby mohl zaměstnanec práci vykonávat, musíte mu přizpůsobit pracovní místo. To zní jako samozřejmost, ale vyžaduje to spoustu na první pohled skrytých nákladů, na které někteří zaměstnavatelé zapomínají.

Tyto náklady závisí na typu práce, ale například u kancelářských pozic se pohybují v desítkách tisíc korun. Náklady zahrnují například:

• nákup počítače, kancelářského stolu a další výbavy nezbytné k výkonu práce,
• licence na používaný software,
• školení
• nebo ochranné pomůcky.

S příchodem prvních zaměstnanců je také dobré investovat do pracovního zázemí. Například pořízením věšáků, botníku, kávovaru a dalšího vybavení pro každodenní použití. Výhodou je, že všechny tyto náklady si můžete odečíst z daně.

Časové náklady

Počítejte s tím, že pokud přijmete nového zaměstnance, jeho výkonnost nebude od prvního dne 100%, a to platí pro absolventy i pro matadory. Zaměstnanec se potřebuje sžít s novým prostředím a s nastavenými procesy. V prvním týdnu nikdy neodvede stejné množství práce jako po měsíci. A na 100% výkon se podle výzkumů dostane až po půl roce.

Zároveň se připravte na to, že zejména ze začátku první zaměstnanec sebere hodiny práce také vám (při větším počtu zaměstnanců svému nadřízenému nebo zaučujícím kolegům). Čas vám pochopitelně sebere i samotný nábor zaměstnance, tedy výběr vhodného uchazeče, administrativa a pohovory.

Při počítání nákladů na zaměstnance nezapomeňte také na povinných 20 dnů dovolené za rok, které musíte zaměstnanci proplatit, i když během nich neodvede žádnou práci. To platí i pro prvních 14 dní neschopenky nebo státní svátky.

Podpora z úřadu práce

Chcete-li při náboru ušetřit počáteční náklady, můžete vytvořit novou pracovní pozici v evidenci Úřadu práce. Pokud přijmete zájemce o práci z evidovaných nezaměstnaných, dostanete od státu podporu na část jeho mzdy. Přesná výše se liší podle typu pozice a účelu práce. Bližší informace najdete na stránkách Úřadu práce.

Pozor na nepovedený nábor

Největším nákladem, kterému se chcete za každou cenu vyvarovat, je výběr nevhodného uchazeče – tedy zaměstnance, který od vás odejde během zkušební doby. Takový člověk vás stojí:

• náklady spojené s náborem (inzerce, administrativa, pohovory apod.),
• náklady na mzdu, která většinou neodpovídá odvedené práci,
• náklady na propuštění (například opotřebení majetku, administrativa apod.)
• náklady na nábor a zaučení jeho nástupce.

Proto věnujte do výběru vhodného kandidáta maximum úsilí. Potřebujete-li výpomoc pouze na krátkou dobu, místo zaměstnance raději najměte brigádníka na DPP nebo DPČ či externistu na živnostenský list.

S přijetím prvního zaměstnance přichází spousta nových povinností. Hoďte část z nich na ekonomický systém Money S3, který vám pomůže s personální agendou.