Minimální mzda má dvě funkce:

• Ochrannou – chrání zaměstnance před chudobou a umožňuje jim žít na úrovni skromné hmotné potřeby. Zároveň zajišťuje rovné podmínky mzdové konkurence a zabraňuje neúnosnému snižování mezd ze strany zaměstnavatelů jen na základě poptávky.
• Motivační – motivuje občany k vykonávání pracovní činnosti. Měla by tedy zvýhodnit zaměstnané osoby oproti osobám se sociálním příjmem.

Tyto funkce v České republice k 1. lednu 2019 zastává mzda 13 350 Kč. Z povahy funkce minimální mzdy by tedy mělo vyplývat, že čím vyšší bude, tím víc budou obyvatelé motivovaní k práci a nezaměstnanost bude klesat.

Je tomu ale opravdu tak?

Co říká statistika

V České republice se minimální mzda od roku 1993 zvýšila více než šestinásobně. V průběhu let se někdy zvyšovala i dvakrát do roka. Ale například mezi lety 2007 a 2013 se nezvýšila ani o korunu.

Období	Výše v Kč za měsíc	Výše v Kč za hodinu
únor 1991	2 000	10,80
leden 1992	2 200	12,00
leden 1996	2 500	13,60
leden 1998	2 650	14,80
leden 1999	3 250	18,00
červenec 1999	3 600	20,00
leden 2000	4 000	22,30
červenec 2000	4 500	25,00
leden 2001	5 000	30,00
leden 2002	5 700	33,90
leden 2003	6 200	36,90
leden 2004	6 700	39,60
leden 2005	7 185	42,50
leden 2006	7 570	44,70
červenec 2006	7 955	48,10
leden 2007	8 000	48,10
srpen 2013	8 500	50,60
leden 2015	9 200	55,00
leden 2016	9 900	58,70
leden 2017	11 000	66,00
leden 2018	12 200	73,20
leden 2019	13 350	79,80

Vývoj úrovně minimální mzdy v ČR.

Podívejte se, na výši minimální a zaručené mzdy v roce 2022.

Mělo toto dlouhodobé zmrazení minimální mzdy pozitivní vliv na nezaměstnanost? Nevypadá to tak.

Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR.

Na grafu vidíme, že v době, kdy byla minimální mzda zmrazená a nezvyšovala se (2007 – 2013), nezaměstnanost spíše stoupala. Po jejím opětovném zvyšování pak začala klesat.

Na míru nezaměstnanosti má samozřejmě vliv spoustu dalších proměnných. V tomto případě graf silně ovlivňuje krizový rok 2009. Dalšími důležitými faktory jsou zahraniční investice, migrace, zavádění nových technologií nebo vývoj trhu. Z těchto grafů tak nemůžeme odvodit přímou úměru.

Američané tvrdí, že ano, Češi, že ne

V únoru 2014 odhadla servisní organizace amerického Kongresu CBO, (zprůměrováním výsledků mnoha studií), že zvýšení minimální mzdy v USA ze 7,25 dolarů na 10,10 dolarů (tedy navýšení o více než 25 %) za hodinu zvýší zaměstnanost v USA o 0,3 %.

Studie, kterou zveřejnil Úřad vlády v roce 2014 naopak tvrdí, že zvyšování minimální mzdy na růst nezaměstnanosti v České republice vliv nemá. Otázkou v tomto případě je, do jaké míry je relevantní studie vypracovaná na zadání vlády, která na zvýšení minimální mzdy měla svůj zájem.

Článek Marka Vokouna Minimální mzda a míry nezaměstnanosti v České republice v letech 1998 až 2013 totiž dospěl zase k opačnému názoru. Minimální mzda podle něj ovlivňuje situaci dlouhodobě nezaměstnaných. Jedním z vysvětlení může být to, že zavedení technologií je pro zaměstnavatele levnější než náklady na pracovníka s minimální mzdou.

Z výzkumu také vyplývá, že zásadní vliv na nezaměstnanost má růst minimální mzdy u skupin, které jsou v ohrožení vyloučení z trhu práce. Vždy, když se zvýší minimální mzda v poměru k decilové mzdě (průměrná mzda nejhůře placených 10 % obyvatel), dochází ke zvýšení nezaměstnanosti. Hodnota práce nejhůře placených zaměstnanců je v takovém případě pro zaměstnavatele zkrátka příliš nízká.

Je vidět, že vliv minimální mzdy na úroveň nezaměstnanosti je problém, který trápí ekonomy po celém světě, ale nezdá se, že by na něj existovala jasná odpověď.

V nízkopříjmových skupinách rostoucí minimální mzda může vést ke zvýšení nezaměstnanosti, protože se zaměstnavatelům nevyplatí tyto lidi platit a investují raději do strojů. Vliv je nicméně velmi zanedbatelný.