Oceňování dlouhodobého hmotného majetku při pořízení

Při oceňování dlouhodobého hmotného majetku při pořízení se můžeme nejčastěji setkat s následujícími problémy.

• Při koupi majetku nejsou do pořizovací ceny zahrnuty veškeré náklady související s pořízením (např. doprava, clo, instalace atd.) nebo jsou tam naopak chybně zahrnuty náklady, které do pořizovací ceny podle 47 vyhlášky 500/2002 Sb. nepatří (např. náklady na zaškolení pracovníku, kurzové rozdíly).
• Při vytvoření majetku vlastní činností nejsou do ceny majetku zahrnuty veškeré relevantní přímé a případně i nepřímé náklady.
• Při vytvoření majetku vlastní činností nejsou náklady nejpozději k rozvahovému dni aktivovány, tím dochází k nadhodnocení nákladů a podhodnocení hodnoty majetku v účetní závěrce.
• Při ocenění majetku reprodukční pořizovací cenou nejsou doloženy věrohodné podklady, na jejichž základě byla cena stanovena.
• Při stanovení reprodukční pořizovací ceny se zapomíná na to, že může vzniknout rozdíl mezi reprodukční cenou stanovenou podle účetních a daňových předpisů.

Podrobně jsme se této problematice věnovali v jednom z předchozích článků.

Oceňování dlouhodobého hmotného majetku k rozvahovému dni

Správnost ocenění majetku ověřujeme při inventarizaci, kdy bychom měli zjistit nejen to, zda majetek existuje, ale také nesmíme zapomenout zkontrolovat, zda účetní hodnota majetku odpovídá jeho skutečnému stavu. Zjistíme-li, že je majetek v účetnictví nadhodnocen, je to potřeba napravit jedním z níže uvedených způsobů.

a) Proúčtujeme opravnou položku, jedná-li se o dočasné snížení hodnoty majetku. Tvorba i rozpuštění opravné položky se účtuje na stejný účet ve skupině 55, souvztažně s účtem majetku. Tvorba opravné položky je nedaňovým nákladem, její rozpuštění nedaňovým výnosem. V rozvaze se opravná položka promítne do sloupce „korekce“.

Příklad – opravná položka k budově

Tvorba opravné položky (s cílem dočasně snížit hodnotu budovy v účetnictví)
MD 559 Tvorba opravné položky
D 092 Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku

Zrušení opravné položky (pominul důvod pro snížení hodnoty budovy v účetnitctví)
MD 092 Opravná položka k dlouhodobému hmotnému majetku
D 559 Zrušení opravné položky

b) Proúčtujeme odpis, jedná-li se o trvalé snížení hodnoty majetku. Za této situace je potřeba aktualizovat odpisový plán.

Zjistíme-li při inventarizaci dlouhodobého hmotného majetku přebytek, nebudeme jej účtovat do výnosů. Účtování bude záviset na tom, zda se jedná o odpisovaný nebo neodpisovaný majetek:

• odpisovaný majetek
  MD účet majetku např. 022
  D účet oprávek např. 082
• neodpisovaný majetek
  MD účet majetku např. 031
  D ostatní kapitálové fondy např. 413

Odpisování dlouhodobého hmotného majetku

Mnoho účetních si usnadňuje náročnou práci tím, že si účetní odpisy proúčtuje ve stejné výši jako daňové. Při nastavení účetních odpisů bychom se však neměli daňovými odpisy vůbec řídit. Cílem účetních odpisů je věrně zobrazit postupné snižování hodnoty majetku s ohledem na jeho životnost. Důvodů proč by neměly mít účetní a daňové odpisy stejnou hodnotu je mnoho, níže jsou uvedeny jen ty základní.

• Dlouhodobý hmotný majetek je rozdělen dle zákona o daních z příjmů do 6 odpisových skupin, pro každou odpisovou skupinu stanovena minimální doba odpisování. V účetních předpisech nejsou odpisové skupiny ani minimální doba odpisování stanoveny, měli bychom se řídit reálnou životností majetku.
• Účetní odpisy bychom měli účtovat měsíčně, daňové odpisy se účtují ročně.
• Dle zákoně o daních z příjmů lze odpisování za určitých podmínek přerušit, podle účetních zásad by se odpisování přerušovat nemělo.
• V zákoně o daních z příjmů je v specifických případech (např. v době složité ekonomické situace) umožněno použít mimořádné odpisy s cílem podpořit investice určitého typu, účetnictví takovéto opatření nezná.

Podrobně jsme se problematice účetních odpisů věnovali v tomto článku.

Opravy a technické zhodnocení

Vlastníme-li dlouhodobý hmotný majetek, musíme jej udržovat, opravovat, případně se jej rozhodneme zhodnotit, aby lépe sloužil svému účelu. Z účetního hlediska se jedná o oblast, kde dochází k chybám zejména z níže uvedených důvodů.

• Chybně se vyhodnotí charakter zásahu do majetku. Zákon o účetnictví definuje, co je oprava, údržba i technické zhodnocení, a je potřeba to respektovat. Rozhodující je skutečná podstata zásahu, ne to, co je uvedeno na faktuře dodavatele.
  • Oprava slouží k odstranění opotřebení majetku, uvedení majetku do původního nebo provozuschopného stavu, za předpokladu, že tím nedoje k technickému zhodnocení. Opravy se účtují přímo do nákladů např. na účet 511.
  • Údržba z zpomaluje opotřebení majetku, v důsledku údržby se předchází poruchám. Údržba se účtuje stejným způsobme jako opravy.
  • Technické zhodnocení vede k „vylepšení“ používaného majetku, má za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti, včetně nástaveb, přístaveb. Technické zhodnocení do limitu stanoveného účetní jednotkou se účtuje do nákladů např. na účet 548, technické zhodnocení nad limit nelze naúčtovat přímo do nákladů, zvyšuje hodnotu dlouhodobého majetku.
• Chybně se vyhodnotí, zda se jedná o technické zhodnocení „do limitu nebo nad limit“. Jak bychom měli správně postupovat? Je nutné sečíst náklady vynaložené na všechna dokončená technická zhodnocení konkrétního majetku v daném účetním období, a porovnat je s tzv. limitem. Co je limit? V případě hmotných movitých věcí najdeme limit ve vnitřní směrnici účetní jednotky. Jedná se o hodnotovou hranici, kterou si účetní jednotka určila pro vykazování dlouhodobého hmotného movitého majetku. U staveb takovou hodnotovou hranici ve vnitřní směrnici nenajdeme, musíme proto vyhodnotit, zda technické zhodnocení představuje významnou hodnotu vzhledem k ocenění stavby.
• Nepřehodnotí se odpisový plán. V důsledku technického zhodnocení může dojít k prodloužení životnosti majetku. V takovém případě je potřeba adekvátně upravit odpisový plán.

Podrobně jsme se problematice oprav a technického zhodnocení věnovali v tomto článku.