Od tvůrců úspěšného účetního programu

Účetnictví / Účetnictví/Oceňování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku při pořízení v účetnictví – jaké problémy mohou nastat?

Oceňování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku při pořízení v účetnictví – jaké problémy mohou nastat?

Oceňování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku při pořízení v účetnictví – jaké problémy mohou nastat?
Oceňování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku při pořízení v účetnictví – jaké problémy mohou nastat?

Obsah

    Správné ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku je základem nejen pro věrné vykázání majetku v rozvaze, ale i pro správné vykázání zisku v roce pořízení a v následujících letech. Co je nutné zahrnout do ceny majetku při pořízení, a co tam naopak nepatří? Jak se liší ocenění podle účetní legislativy a zákona o daních z příjmů?

    Způsoby ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetek při pořízení

    Existují tři způsoby, kterými můžeme dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek ocenit. Způsob, který zvolíme, závisí na tom, jak byl majetek pořízen.

    • Majetek nabytý za úplatu
      Oceňujeme pořizovací cenou.
    • Majetek nabytý bezúplatně a nově zjištěný majetek
      Oceňujeme reprodukční pořizovací cenou. Jedná se např. o ocenění darů nebo inventarizačních přebytků.
    • Majetek vytvořený vlastní činnosti
      Oceňujeme vlastními náklady nebo reprodukční pořizovací cenou, není-li možné vlastní náklady zjistit.
    • Majetek nabytý vkladem
      Oceňujeme reprodukční pořizovací cenou, není-li ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině uvedeno jinak.

    Podrobné informace k výše uvedenému najdete v § 25 zákona o účetnictví a ČUS č. 013.

    Problémy při ocenění majetku pořizovací cenou

    Pořizovací cena zahrnuje cenu, za kterou byl majetek pořízen a náklady související s pořízením (např. dopravu, instalaci, clo atd.) vynaložené do doby, než byl majetek uveden do stavu způsobilého k užívání (tzn. splnění všech technických a zákonných podmínek pro používání majetku).

    V praxi je někdy problém určit, které náklady souvisí s pořízením. Uděláme-li v tomto kroku chybu, ovlivníme výši zisku nejen v období, kdy jsou související pořizovací náklady vynaloženy, ale i v následujících letech (prostřednictvím odpisů z pořizovací ceny majetku).

    Při rozhodování musíme vycházet z § 47 vyhlášky 500/2002 Sb. Ve vyhlášce je přímo uvedeno, které náklady do pořizovací ceny vstupují, a které nikoliv. Tento výčet však není konečný. V praxi se můžeme setkat s položkami, které ve vyhlášce uvedeny nejsou. V takovém případě se budeme rozhodovat individuálně podle toho, zda se položka svou podstatou více blíží nákladům, které dle vyhlášky do pořizovací ceny vstupují, nebo naopak nákladům, které do pořizovací ceny nepatří.

    Potěší nás alespoň to, že pořizovací cena pro daňové účely je v zákoně o daních z příjmů definována až na výjimky stejně jako v účetnictví, podrobnosti najdete v § 29 zákona o daních z příjmů.

    Náklady, které vstupují do pořizovací ceny dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

    Do pořizovací ceny se zahrnují například tyto položky:

    • dopravné, montáž, clo,
    • odměny za poradenské služby a zprostředkování,
    • úroky z úvěrů, pokud tak účetní jednotka rozhodne (zde je možnost volby)
    • průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, předprojektové přípravné práce,
    • zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy,
    • vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby,
    • náklady související s připojením k inženýrským sítím,
    • zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání
    • zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování.

    Náklady, které nevstupují do pořizovací ceny dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

    Do pořizovací ceny se nezahrnují například tyto položky:

    • opravy a údržba,
    • kursové rozdíly,
    • smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,
    • náklady na zaškolení pracovníků,
    • náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami.

    Příklad – účtování dlouhodobém hmotném majetku pořízeného koupí

    X s.r.o. koupila stroj, který splňoval podmínky pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku. V souvislosti s koupí stroje byly vynaloženy i další náklady.

    Datum Částka Popis MD D
    2.1.2021 50 000 Přijatá faktura za stroj 042 321
    2.1.2021 2 000 Přijatá faktura za přepravu stroje 042 321
    3.1.2021 1 000 Přijatá faktura za komponenty pro připojení stroje 042 321
    5.1.2021 3 000 Stroj poškozen při manipulaci. Přijatá faktura za opravu. 511 321
    6.1.2021 53 000 Stroj zařazen do užívání 022 042

    Použité účty z praktického příkladu při ocenění majetku pořizovací cenou

    022 Hmotné movité věci
    042 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku
    321 Závazky z obchodních vztahů
    511 Opravy a udržování

    Problémy při ocenění majetku reprodukční pořizovací cenou

    Dle účetní legislativy je reprodukční pořizovací cena hodnota, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Pro určení této ceny postačí odborný odhad.

    V praxi však vzniká problém tím, že reprodukční pořizovací cena pro účely daně z příjmu je definována jinak, a to s odkazem na zákon o oceňování majetku. V důsledku toho mohou vzniknout rozdíly mezi účetní a daňovou reprodukční pořizovací cenou.

    Zákon o oceňování majetku

    Zákon o oceňování majetku definuje cenu obvyklou, tržní hodnotu nebo tzv. cenu zjištěnou. Problém je v tom, že cenu obvyklou, případně tržní hodnotu, lze použít pouze v případě, kdy není u konkrétního druhu majetku v zákoně o oceňování vyžadováno ocenění cenou zjištěnou. Toto ocenění cenou zjištěnou je vyžadováno např. u staveb, kdy je také přesně definováno, jak tuto cenu určit. Budete-li reprodukční pořizovací cenu používat, je nutné na toto rozdílné pojetí účetní a daňové legislativy pamatovat.

    Ministerstvo financí si je vědomo, že použití reprodukční pořizovací ceny může v praxi způsobovat problémy, proto Odbor cenové politiky Ministerstva financí vydal stanovisko č. 06/2022, ve kterém celou problematiku blíže vysvětluje.

    Problémy při oceňování majetku vlastními náklady

    Vlastní náklady budeme počítat, vytvoříme-li dlouhodobý hmotný nebo nehmotným majetek vlastními silami. Může jít například o výstavbu budovy, sestrojení přístroje atd. Vlastní náklady zahrnují:

    • přímé náklady
      • materiál,
      • náklady na opracování materiálů,
      • náklady na zaměstnance atd.
    • případně i část souvisejících nepřímých nákladů
      • spotřeba energií,
      • nájem prostor atd.

    V praxi je problematické nastavit systém, pomocí kterého se evidují náklady, které do hodnoty majetku vstupují. Stejně důležité je stanovit, jakým způsobem budou na výrobu majetku rozpočítané nepřímé náklady. Neexistuje bohužel jeden konkrétní návod, jelikož podmínky jednotlivých účetních jednotek se liší. Účetní jednotka musí stanovit vlastní systém a popsat jej ve vnitřní směrnici.

    Práci nám usnadní alespoň to, že vlastní náklady jsou pro daňové účely v zákoně o daních z příjmů definovány až na výjimky stejně jako v účetnictví, podrobnosti najdete v § 29 zákona o daních z příjmů.

    Při účtování o majetku vytvořeném vlastní činností jsou používány účty skupiny 58 např. 588 aktivace dlouhodobého hmotného majetku. U dlouhodobých projektů se aktivace provádí průběžně, nejpozději k rozvahovému dni.

    Příklad – účtování dlouhodobém hmotném majetku vytvořeného vlastní činností

    Zaměstnanci X s.r.o. vyrobili přístroj, který splňoval podmínky pro zařazení do dlouhodobého majetku. Výroba přístroje proběhla od 3.1.2021 do 28.1.2021. Nepřímé náklady nebyly na výrobu rozpočítány vzhledem k nevýznamnému podílu výroby na jejich výši.

    Datum Částka Kč Popis MD D
    03.01.2021 10 000 Vyskladněn materiál na výrobu 501 112
    31.01.2021 80 000 Náklady na mzdy zaměstnanců 521 331
    31.01.2021 27 040 Náklady na pojistné zaměstnanců 524 336
    28.01.2021 117 040 Aktivace celkových nákladů na výrobu 042 588
    29.01.2021 117 040 Přístroj zařazen do užívání 022 042

    Použité účty z praktického příkladu při ocenění majetku vlastními náklady

    022 Hmotné movité věci
    042 Pořízení dlouhodobého hmotného majetku
    112 Materiál na skladě
    331 Závazky k zaměstnancům
    336 Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění
    501 Spotřeba materiálu
    521 Mzdové náklady
    524 Zákonné sociální a zdravotní pojištění
    588 Aktivace dlouhodobého hmotného majetku

    Odebírejte účetní a daňové novinky srozumitelně a včas

    Zadejte váš e-mail a naše účetní a daňové tipy vám budou chodit přímo do e-mailu. info

    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

    Závěr

    Metoda ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku při jeho pořízení závisí na způsobu, jakým byl pořízen. Při ocenění majetku pořizovací cenou je nutné zahrnout do hodnoty majetku i související pořizovací náklady. Použijeme-li reprodukční pořizovací cenu, musíme pamatovat na to, že její výše stanovená podle účetní a daňové legislativy se může lišit. Budeme-li oceňovat majetek vlastními náklady, je nutné, aby k aktivaci nákladů došlo nejpozději k rozvahovému dni.

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    Ano
    Ne

    Sledujte podobné články na naší

    Facebookové stránce
    Banner na svobodnaucetni.cz