Účetnictví / Účetnictví/Jak na účtování oceňování zásob: metody FIFO, cen, A nebo B – 2. díl
Novinky a špeky v účetnictví
Nabídka webinářů

Jak na účtování oceňování zásob: metody FIFO, cen, A nebo B – 2. díl

Jak na účtování oceňování zásob: metody FIFO, cen, A nebo B – 2. díl
‹ Předchozí dílNásledující díl ›
Jaroslav Veselka
16. 08. 2021
Doba čtení21 minut čtení
Líbilo se5
Jak na účtování oceňování zásob: metody FIFO, cen, A nebo B – 2. díl

Obsah

    Řada podnikatelských subjektů využívá při výkonu své hospodářské činnosti zásoby – bez ohledu na to, zda se jedná firmu s obchodní či výrobní činností. Zásoby velmi často představují významnou položku na straně aktiv v bilanci účetní jednotky. Je proto nutné věnovat velkou pozornost jejich vymezení a členění, jakož i oceňovacím technikám při jednotlivých způsobech pořízení a vyřazení. S těmito souvislostmi jsme se seznámili v prvním díle „Jak na zásoby v účetnictví“ a nyní se zaměříme na metody oceňování zásob při jejich vyřazení ze skladu, vysvětlíme účtování zásob tzv. způsobem „A“ a tzv. způsobem „B“ a nakonec si ukážeme a objasníme účtování jednotlivých způsobů pořízení zásob. Pojďme se na tyto souvislosti podívat v následujícím článku.

    Oceňování zásob při vyřazení

    V předchozím článku „Jak na zásoby v účetnictví“ jsme si představili téma „Oceňování zásob při pořízení“. Již víme, že vstupní cena při pořízení zásob může nabývat formu pořizovací ceny, vlastních nákladů nebo reprodukční pořizovací ceny. Správně zvolená a aplikovaná metoda při pořízení zásob je zásadní pro věrné a poctivé vykázání hodnoty zásob v rozvaze účetní jednotky. V případě osoby samostatně výdělečně činné, která není účetní jednotkou, představuje také významný vliv na případné úpravy základu daně dle § 23 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), například při změně uplatnění výdajů, přechodu z vedení daňové evidence na účetnictví, ukončení nebo přerušení samostatné činnosti.

    Neméně důležité je oceňování zásob při skladování a vyřazení zásob. Stejně jako při pořízení zásob, se nám i v případě vyřazení nabízí několik oceňovacích technik. Jedná se o následující:

    1. oceňování v historických cenách,
    2. oceňování metodou FIFO (First-in, First-out),
    3. oceňování v průměrných pořizovacích cenách,
    4. oceňování pevnou skladovou cenou.

    Účetní teorie zná ještě oceňovací techniku metodou LIFO (Last-in, First-out), avšak použití této metody není dle českých účetních předpisů povoleno.

    Pojďme si nyní přiblížit více podrobněji výše uvedené metody oceňování zásob při jejich vyřazení.

    Oceňování v historických cenách

    Tento způsob ocenění zásob se vyznačuje tím, že každá měrná jednotka vyskladňované zásoby je oceněna v ceně, za kterou byla v minulosti naskladněna. To znamená, že je nutné zabezpečit vedení precizní evidence, v rámci které je možné každé konkrétní jednotce vyskladňované zásoby přiřadit skutečnou cenu, za níž ji podnikatelský subjekt v minulosti zařadil na sklad.

    Na nejjednodušší úrovni si lze představit například obchodní činnost s luxusním zbožím, klenotnictví, prodejnu s osobními vozidly. Je možné předpokládat, že u tohoto druhu prodávaného sortimentu nebude příliš náročné zabezpečit průkaznou evidenci s aplikací oceňování zásob v historických cenách. Samozřejmě je možné technicky využít i aplikace čárových kódů na každé té které položce vyřazované zásoby, abychom mohli při vyskladnění přiřadit konkrétnímu kusu skutečnou cenu z minulosti, která byla při naskladnění použita.

    Oceňování metodou FIFO (First-in, First-out)

    V praxi se jedná o velmi populární metodu, která je založena na následujícím principu. První vyskladňovaná zásoba se ocení v ocenění dodávky nejdříve naskladněné. To znamená, že je tato metoda založena na fikci, kdy se chronologicky každá další výdejka konkrétní zásoby ocení v ocenění příjemky historicky nejstarší.

    Tento způsob ocenění zásob vyžaduje nesmírně pečlivou evidenci, aby byl podnikatelský subjekt schopen správně přiřazovat ocenění příslušné měrné jednotce, která je právě vyskladňována. Využití programu pro skladovou evidenci je v tomto případě jistě na místě.

    Oceňování v průměrných pořizovacích cenách

    Další v praxi velmi oblíbenou metodou oceňování zásob při vyřazení je oceňování v průměrných cenách. Dle českých předpisů rozlišujeme dvě podoby této metody:

    • oceňování v proměnlivých pořizovacích cenách,
    • oceňování v periodických pořizovacích cenách.

    Metoda oceňování v proměnlivých pořizovacích cenách je založena na skutečnosti, že se po každém naskladnění příslušné zásoby vypočítá vážený aritmetický průměr, kterým se aktualizuje skladová hodnota zásoby pro ocenění zásob. Tato skladová hodnota zásoby je platná do dalšího naskladnění na příslušné skladové kartě.

    Metoda oceňování v periodických pořizovacích cenách je založena na skutečnosti, že se pro příslušnou zásobu na skladové kartě vypočítá vážený aritmetický průměr, kterým se aktualizuje skladová hodnota zásoby pro ocenění zásob – avšak nikoliv po každém naskladnění, nýbrž pro určité časové období. Dle českých předpisů je možné tento periodický vážený aritmetický průměr stanovovat nejdéle pro období jednoho měsíce.

    Tento způsob ocenění zásob sice není natolik náročný na výpočet jako ocenění zásob metodou FIFO, avšak využití vhodného programu pro skladovou evidenci je i v tomto případě výrazně pohodlnější a eliminuje i riziko chyby ve výpočtu.

    Oceňování pevnou skladovou cenou

    Tato metoda bývá používána při pořizování stejných druhů zásob za různé ceny. Příslušný druh zásoby je oceněn v předem stanovených pevných skladových cenách, přičemž oceňovací odchylky od této pevné skladové ceny jsou účtovány na samostatný analytický účet zásob. Zásoby se při vyskladnění oceňují v pevné skladové ceně a alespoň jednou za měsíc se vypočítá tzv. procento oceňovacích odchylek zásob, pomocí něhož se odúčtuje odpovídající částka oceňovacích odchylek z analytického účtu zásob.

    V tomto případě ocenění zásob je využití programu pro skladovou evidenci de facto nevyhnutelné.

    Účtování zásob způsobem „A“ a způsobem „B“

    Již známe vymezení zásob dle českých účetních předpisů, rovněž jsme si představili jednotlivé formy vstupní ceny při pořízení zásob a konečně i ukázali metody ocenění zásob při vyřazení. Nyní přistoupíme k vlastnímu účtování zásob.

    Dle českých účetních předpisů rozlišujeme dva způsoby účtování zásob, tzv. účtování zásob způsobem „A“ a tzv. účtování zásob způsobem „B“. V praxi se můžeme setkat s tím, že účtování zásob způsobem „A“ bývá označován jako tzv. „průběžný“ způsob účtování zásob, zatímco účtování zásob způsobem „B“ jako tzv. „periodický“ způsob účtování zásob. Dle českých předpisů však v tomto smyslu jako terminus technicus tzv. „průběžný“ nebo tzv. „periodický“ způsob účtování zásob neznáme. Lze však konstatovat, že o zásobách se účtuje průběžně způsobem „A“ nebo periodicky způsobem „B“.

    Dle Českého účetního standardu pro podnikatele č. 015 – Zásoby (dále jen ČÚS č. 015) může účetní jednotka zaúčtovat zásoby způsobem „A“ i způsobem „B“. Při účtování podle míst uskladnění (odpovědných osob) však může být uplatněn pouze jeden z uvedených způsobů.

    Účtování zásob způsobem „A“

    Dle ČÚS č. 015 se nákupy od jiných subjektů a aktivace materiálu, služeb a zboží při uplatnění způsobu „A“ účtují následujícím způsobem.

    V průběhu účetního období se složky pořizovací ceny nakupovaných zásob zaúčtují na vrub příslušného účtu pořízení materiálu účtové skupiny 11 – Materiál nebo na vrub příslušného účtu pořízení zboží účtové skupiny 13 – Zboží se souvztažným zápisem ve prospěch příslušného účtu účtové třídy 2 nebo 3.

    Vnitropodnikové služby, které souvisí s přepravou dodávek zásob, se aktivují. Aktivace materiálu, služeb a zboží se účtuje na vrub příslušných účtů zásob a souvztažně ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace.

    Převzetí materiálu a zboží na sklad se zaúčtuje ve vstupní ceně na vrub účtu určeného ke sledování materiálu na skladě účtové skupiny 11 – Materiál nebo na vrub účtu určeného ke sledování zboží na skladě a v prodejnách účtové skupiny 13 – Zboží a ve prospěch příslušného účtu pořízení materiálu nebo ve prospěch příslušného účtu pořízení zboží.

    Spotřeba materiálu a prodej zboží se účtují běžně na vrub příslušných účtů účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy a u prodeje materiálu na vrub příslušného účtu určeného ke sledování prodaného materiálu účtové skupiny 54 – Jiné provozní náklady.

    Při uplatnění způsobu „A“ u zásob vlastní činnosti se účtuje dle ČÚS č. 015 následujícím způsobem.

    V průběhu účetního období se přírůstky zásob oceněné vlastními náklady zaúčtují na vrub příslušného účtu účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní činnosti se souvztažným zápisem ve prospěch příslušných účtů účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Při vyskladnění zásob se účtuje na vrub příslušných účtů účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace a ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní činnosti.

    Nákupy materiálu lze účtovat přímo na účet určený ke sledování materiálu na skladě účtové skupiny 11 – Materiál, nákupy zvířat na příslušný účet účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní činnosti a nákupy zboží na příslušný účet určený ke sledování zboží na skladě a v prodejnách účtové skupiny 13 – Zboží.

    Účtování zásob způsobem „A“ tedy představuje takový systém účtování zásob, kdy účetní zápisy v reálném čase odpovídají pohybu zásob v účetní jednotce. Například v případě zásob nakupovaných je v okamžiku pořízení zásob materiálu nebo zboží účtováno na vrub příslušného účtu pořízení zásob a ve prospěch účtu, který koresponduje se způsobem pořízení. Jakmile je příslušná zásoba naskladněna skladníkem na sklad a je vyhotoven příslušný doklad (příjemka na sklad), je zásoba odúčtována z účtu pořízení zásob na vrub účtu skladu zásob materiálu nebo zboží. V okamžiku vyskladnění zásob je vyhotovena výdejka ze skladu a účtováno ve prospěch skladových zásob a na vrub účtu, který koresponduje s důvodem vyřazení zásob ze skladu.

    Účtování zásob způsobem „B“

    Dle ČÚS č. 015 se nákupy od jiných subjektů a aktivace materiálu, služeb a zboží při uplatnění způsobu „B“ účtují následujícím způsobem.

    V průběhu účetního období se složky pořizovací ceny nakupovaných zásob účtují na vrub příslušných účtů účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy se souvztažným zápisem na příslušných účtech účtové třídy 2 nebo 3.

    Vnitropodnikové služby, které souvisejí s přepravou dodávek zásob, se aktivují. Aktivace materiálu, služeb a zboží se účtuje na vrub příslušných účtů účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace.

    Při uzavírání účetních knih se počáteční stavy příslušných účtů účtových skupin 11 – Materiál a 13 – Zboží převedou na vrub příslušných účtů spotřeby materiálu a prodaného zboží účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy. Stav zásob k rozvahovému dni se podle evidence o zásobách zaúčtuje na vrub příslušného účtu určeného ke sledování materiálu na skladě účtové skupiny 11 – Materiál nebo na vrub příslušného účtu určeného ke sledování zboží na skladě a v prodejnách účtové skupiny 13 – Zboží souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 50 – Spotřebované nákupy.

    Při uplatnění způsobu „B“ u zásob vlastní činnosti se účtuje dle ČÚS č. 015 následujícím způsobem.

    V průběhu účetního období se v účtové skupině 12 – Zásoby vlastní činnosti neprovádí žádné účetní zápisy a vynaložené náklady na výrobu či jinou činnost se běžně účtují na příslušných účtech účtové třídy 5.

    Při uzavírání účetních knih se počáteční stavy zásob zaúčtované na příslušných účtech účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní činnosti převedou na vrub příslušných účtů účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Stav zásob k rozvahovému dni se dle skladové evidence zaúčtuje na vrub příslušných účtů účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní činnosti souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace.

    Účtování zásob způsobem „B“ tedy představuje takový systém účtování zásob, kdy účetní zápisy v reálném čase v průběhu účetního období neodpovídají skutečnému pohybu zásob v účetní jednotce. Například v případě zásob nakupovaných je v okamžiku pořízení zásob materiálu nebo zboží účtováno na vrub příslušného výsledkového účtu nákladů a ve prospěch účtu, který koresponduje se způsobem pořízení. Jakmile je příslušná zásoba naskladněna skladníkem na sklad a je vyhotoven příslušný doklad (příjemka na sklad), o tomto reálném pohybu zásob se v účetnictví neúčtuje. V okamžiku vyskladnění zásob je vyhotovena výdejka ze skladu a o tomto reálném pohybu zásob se v účetnictví opět neúčtuje. K rozvahovému dni se tedy při účtování zásob způsobem „B“ musí provést další účtování. Zpravidla se účtuje o následujících dvou účetních případech:

    • Nejprve se zúčtuje počáteční stav zásob do nákladů, tj. účtujeme ve prospěch příslušného účtu zásob a souvztažně na vrub příslušného výsledkového účtu nákladů.
    • Následně odúčtujeme konečný stav zásob, zjištěný dle skladové evidence, z nákladů na sklad zásob, tj. účtujeme ve prospěch příslušného výsledkového účtu nákladů a souvztažně na vrub příslušného účtu zásob. Následně provádíme inventarizaci zásob a proúčtujeme případné inventarizační rozdíly (manko, přebytek).

    Pro účtování zásob způsobem „A“ i B“

    V souladu s ČÚS č. 015 se u obou způsobů účtování zásob při uzavírání účetních knih účtuje o zásobách na cestě na vrub příslušného účtu účtových skupin 11 – Materiál nebo 13 – Zboží. Zásobami na cestě se rozumí vyúčtování (například faktury) za dodání zásob, které účetní jednotka ještě nepřevzala. Nevyfakturované dodávky se účtují ve prospěch dohadných účtů pasivních účtové skupiny 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv.

    Účetní jednotka může stanovit svým interním předpisem vždy pro příslušné účetní období normy přirozených úbytků zásob a též rozhodne o druzích materiálu, o kterých účtuje přímo do spotřeby, tj. bez zaúčtování na sklad, vždy však se zřetelem k tomu, že spotřeba materiálu vykázaná v účetní závěrce musí odpovídat skutečné spotřebě materiálu.

    Nezapomeňme, že nutnou pozornost v oblasti zásob je nutné věnovat i analytickým a podrozvahovým účtům. Účty analytické více podrobně rozvádějí zápisy na účtech syntetických. Vzájemná vazba účtů syntetických a účtů analytických se k rozvahovému dni kontroluje v rámci inventarizace pomocí tzv. kontrolních soupisek. Účty podrozvahové se používají pro účetní případy, které se týkají majetku a závazků, které nejsou vykázány v rozvaze (bilanci). Neúčtuje se tedy o nich na účtech rozvahových. Jedná se například o zásoby přijaté ke zpracování, majetek přijatý k opravě, majetek najatý.

    Účty v účtových skupinách 11 – Materiál, 12 – Zásoby vlastní činnosti, 13 – Zboží, 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby a 19 – Opravné položky k zásobám se dle ČÚS č. 015 stanoví tak, aby účetní jednotka byla schopna sestavit rozvahu v příslušném členění předepsaném Vyhláškou č. 500/2002 Sb.

    Analytické účty se vedou se zohledněním předmětu činnosti účetní jednotky podle druhů či skupin zásob v evidenci o zásobách (u zásob zboží v maloobchodní činnosti alespoň podle hmotně odpovědných osob či podle míst uložení).

    Analytické účty jednotlivých druhů či skupin zásob slouží k jejich identifikaci. Obsahují zejména označení, datum pořízení, datum vyskladnění, ocenění, údaje o množství.

    O zásobách předaných ke zpracování nebo skladování jiné účetní jednotce či zapůjčených mimo účetní jednotku musí být účtováno na analytických účtech s uvedením místa uložení.

    O zásobách předaných účetní jednotce ke zpracování nebo skladování, vypůjčených a došlých do účetní jednotky omylem se účtuje na podrozvahových účtech s uvedením druhu zásob a jejich ocenění.

    Odebírejte účetní a daňové novinky srozumitelně a včas

    Zadejte váš e-mail a naše účetní a daňové tipy vám budou chodit přímo do e-mailu. info

    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

    Účtování jednotlivých způsobů pořízení zásob

    Nyní můžeme přejít k zachycení účetních transakcí, které souvisejí s jednotlivými způsoby pořízení zásob, které lze v základním pojetí (nikoliv ve vyčerpávající formě) rozdělit následujícím způsobem:

    • pořízení koupí,
    • pořízení vlastní činností,
    • pořízení darem,
    • pořízení vkladem,
    • pořízení z důvodu inventarizačního přebytku.

    Pořízení koupí

    Nejčastějším způsobem pořízení zásob je koupě. Je nutné rozlišovat pojem „pořízení“ a „naskladnění“ zásob. V okamžiku pořízení, kdy ještě nejsou zásoby přijaty na sklad, účtujeme na vrub příslušného syntetického, resp. analytického účtu pořízení zásob účtové skupiny 11 – Materiál, resp. 13 – Zboží. Souvztažně na stranu dal (ve prospěch) účtujeme nejčastěji závazkový účet dodavatelů účtové skupiny 32 – Závazky (krátkodobé). Pokud by byly realizovány hotovostní či výjimečně bezhotovostní výdaje, které v souladu s českými účetními předpisy navyšují vstupní cenu zásob, bude o nich účtováno na vrub účtové skupiny 11, resp. 13 a souvztažně ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 21 – Peněžní prostředky v pokladně, resp. 22 – Peněžní prostředky na účtech.

    Pořízení vlastní činností

    V případě pořízení zásob vlastní činností účtujeme na vrub příslušného syntetického, resp. analytického účtu pořízení zásob účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní činnosti. Souvztažně na stranu dal (ve prospěch) účtujeme adekvátní účet účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace. Účtování ve prospěch příslušného výsledkového účtu účtové skupiny 58 je dáno tím, že je nutné „aktivovat“ vynaložené náklady na výrobu zásob vlastní činnosti do hodnoty těchto zásob. Analogicky účtujeme i vnitropodnikové náklady, které byly vynaloženy pro pořízení externě pořizovaných zásob (například vnitropodnikové přepravné).

    Pořízení darem

    Pokud jsou zásoby pořízeny darováním, účtujeme na vrub příslušného syntetického, resp. analytického účtu pořízení zásob účtové skupiny 11 – Materiál, resp. 13 – Zboží. Souvztažně na stranu dal (ve prospěch) účtujeme příslušný výnosový účet účtové skupiny 64 – Jiné provozní výnosy.

    Pořízení z důvodu inventarizačního přebytku

    Jestliže jsou zásoby pořízeny z důvodu inventarizačního přebytku, účtujeme na vrub příslušného syntetického, resp. analytického účtu pořízení zásob účtové skupiny 11- Materiál, resp. 13 – Zboží a ve prospěch účtové skupiny 64 – Jiné provozní výnosy. U zásob vlastní výroby bychom účtovali na vrub účtů účtové skupiny 12 – Zásoby vlastní činnosti a ve prospěch účtové skupiny 58 – Změna stavu zásob vlastní činnosti a aktivace.

    Závěr

    Stejně jako je důležité mít v souladu s českými účetními předpisy správně oceněny zásoby při pořízení, resp. naskladnění některou z forem tzv. vstupní ceny, je nezbytné věnovat zásadní pozornost jednotlivým metodám ocenění zásob při vyskladnění. Ocenění zásob na skladě ovlivňuje bilanční sumu, při vyskladnění zásob navíc velmi často dochází, ve vazbě na jednotlivé způsoby vyskladnění, k ovlivnění výše účetních nákladů. Ty velmi často (nikoliv vždy) jsou v souladu se ZDP daňově uznatelnými náklady a tím ovlivňují i základ daně z příjmů. Mezi metody ocenění zásob při vyskladnění patří a) oceňování v historických cenách, b) oceňování metodou FIFO (First-in, First-out), c) oceňování v průměrných pořizovacích cenách, d) oceňování pevnou skladovou cenou. Oceňování metodou LIFO (Last-in, First-out) není v České republice povolena.

    Při účtování zásob rozlišujeme účtování zásob způsobem „A“ a způsobem „B“. Účtování zásob způsobem „A“ představuje systém, kdy účetní transakce korespondují s reálným pohybem zásob uvnitř účetní jednotky, a to v průběhu účetního období. Při účtování se v průběhu účetního období tedy používají standardně účty pořízení zásob. Účtování zásob způsobem „B“ představuje systém, kdy se v průběhu účetního období účtují pořízení zásob přímo na vrub výsledkových účtů nákladů a k rozvahovému dni se provádí zaúčtování dodatečných účetních případů. Nejprve se počáteční stav zúčtuje na vrub výsledkových účtů nákladů a následně se konečný stav, zjištěný dle skladové evidence, odúčtuje z nákladů (ve prospěch výsledkových účtů nákladů) na sklad zásob.

    Z hlediska způsobu pořízení zásob rozlišujeme jako základní formy pořízení koupí, vlastní činností, darem a pořízení z důvodu inventarizačního přebytku. Jednotlivým způsobům pořízení zásob odpovídají dle ČÚS i účtovací předpisy v účetnictví.

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    Ano
    Ne
    Vyzkoušejte si účetní program Money S3

    Vyzkoušejte si účetní program
    Money S3

    Zdarma a se všemi funkcemi

    Aktuální webináře
    Dlouhodobý majetek v účetnictví a dani z příjmů
    záznam
    Roční zúčtování záloh za rok 2022 a novinky 2023
    záznam
    Účetní uzávěrka/závěrka a inventarizace účtů
    záznam
    Všechny webináře
    Zavřít reklamu
    Novinky a špeky v účetnictví