Od tvůrců úspěšného účetního programu

Účetnictví / Účetnictví/Je nutné od roku 2021 upravit interní směrnici pro dlouhodobý majetek

Je nutné od roku 2021 upravit interní směrnici pro dlouhodobý majetek

Je nutné od roku 2021 upravit interní směrnici pro dlouhodobý majetek
Je nutné od roku 2021 upravit interní směrnici pro dlouhodobý majetek

Jistě jste zaregistrovali změny zákona o daních z příjmů od 1.1.2021, které se mimo jiné týkají zvýšení limitu vstupní ceny hmotného majetku ze 40 000 Kč na 80 000 Kč nebo vypuštění úpravy nehmotného majetku z tohoto zákona. Vysvětlení daňové novely není cílem dnešního článku. Zamyslíme se, zda by tyto změny měly ovlivnit účetní metodiku týkající se dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

Obsah

    Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek v účetnictví

    Pojďme si připomenout základní pravidla, která upravují problematiku hmotného a nehmotného majetku v účetnictví podnikatelů.

    Postup účtování hmotného a nehmotného majetku se odvíjí od toho, zda je tento majetek považován za dlouhodobý či není. Pro většinu položek dlouhodobého majetku platí, že jejich doba použitelnosti je delší než jeden rok.

    Není to však jediná podmínka, kterou vyhodnocujeme, před zařazením hmotného nebo nehmotného majetku mezi majetek dlouhodobý. Další podmínky se liší v závislosti na druhu majetku, my se zaměříme pouze na jednu z nich, konkrétně na limit ocenění tohoto majetku. Některé položky se totiž stávají dlouhodobým majetkem bez ohledu na výši ocenění, jiné pouze překročí-li jejich ocenění limit stanovený účetní jednotkou ve vnitřní směrnici.

    Limit ocenění u dlouhodobého hmotného majetku

    Položky, které považujeme za dlouhodobý hmotný majetek pouze v případě, že jejich ocenění překročí limit stanovený účetní jednotkou:

    • hmotné movité věci a jejich soubory se samostatným technicko-ekonomickým určením,
    • dospělá zvířata a jejich skupiny,
    • technické zhodnocení ve specifických případech.

    Nejvýznamnější položky, které jsou považovány za dlouhodobý hmotný majetek bez ohledu na výši ocenění:

    • pozemky,
    • stavby.

    Podrobné informace najdeme v § 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

    Limit ocenění u dlouhodobého nehmotného majetku

    Položky, které považujeme za dlouhodobý nehmotný majetek pouze v případě, že jejich ocenění překročí limit stanovený účetní jednotkou:

    • software,
    • ocenitelná práva,
    • nehmotné výsledky vývoje,
    • technické zhodnocení ve specifických případech.

    Nejvýznamnější položky, které jsou považovány za dlouhodobý nehmotný majetek bez ohledu na výši ocenění:

    • povolenky na emise,
    • preferenční limity.

    Podrobné informace najdeme v § 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

    blank

    Účetní směrnice

    V minulosti si mnoho účetních jednotek ve svých vnitřních směrnicích stanovilo limit pro ocenění dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ve stejné výši, jako byl daňový limit pro vstupní cenu hmotného majetku (40 000 Kč) a nehmotného majetku (60 000 Kč).

    Důvody není třeba dlouze vysvětlovat, povinnost vést rozdílnou evidenci hmotného a nehmotného majetku pro účetní a daňové účely je značně nepohodlná a jakékoliv zjednodušení je vítáno. Se zvýšením limitu pro vstupní cenu hmotného majetku v zákoně o daních z příjmů na 80 000 Kč některé účetní jednotky dospěly k závěru, že by měly na stejnou částku zvýšit i limit ve své vnitřní účetní směrnici. Je však tento postup správný?

    Stálost použitých účetních metod

    Jedna ze základních zásad pro vedení účetnictví je zásada stálosti použitých metod zakotvená v § 7 odst. 4 zákona o účetnictví. Účetní jednotky mohou měnit své účetní metody pouze mezi jednotlivými účetními obdobími, dochází-li ke změně předmětu podnikání nebo jiné činnosti, případně z důvodu zpřesnění věrného zobrazení či zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky. Informace o změně metody včetně jejího zdůvodnění musí být uvedena v příloze k účetní závěrce. Z výše uvedeného vyplývá, že samotná změna v zákoně o daních z příjmů není důvodem pro změnu účetní metodiky.

    Významnost informace pro uživatele účetní závěrky

    Jistě se však najdou účetní jednotky, které budou argumentovat tím, že kromě zásady stálosti použitých metod je v účetnictví respektován také princip významnosti, a že u jejich účetní jednotky nebude mít tato změna metodiky významný dopad na informace zveřejněné v účetní závěrce. Připomeňme si, jak je princip významnosti definován v § 19 odst. 7 zákona o účetnictví.

    Informace v účetní závěrce musí být spolehlivé, srovnatelné, srozumitelné a posuzují se z hlediska významnosti. Informace se považuje za významnou, jestliže je o ní možné předpokládat, že by její neuvedení nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek uživatele, přičemž významnost jednotlivých informací se posuzuje v souvislosti s jinými obdobnými informacemi.

    Tato definice je bohužel velice obecná a pro většinu účetních jednotek nenajdeme v účetních předpisech přesnější návod, jak určit, které informace by měly být považovány za významné. Pouze pro vybrané účetní jednotky, např. organizační složky státu, územní samosprávné celky a další, je v §19 odst. 7 zákona o účetnictví uvedeno toto konkrétnější vodítko.

    U vybraných účetních jednotek podle § 1 odst. 3, s výjimkou zdravotních pojišťoven, se považuje za významnou též informace o ocenění nehmotného majetku ve výši nad 60000 Kč a u samostatných hmotných movitých věcí nebo souboru hmotných movitých věcí ve výši nad 40000 Kč. 

    Zjednodušení práce i bez změny účetní směrnice

    S ohledem na výše uvedené je nutné změnu směrnice pečlivě zvážit. Je dobré si uvědomit, že už samotné změny zákona o daních z příjmů spočívající ve zvýšení limitu pro vstupní cenu hmotného majetku a vypuštění úpravy nehmotného majetku povedou k částečnému zjednodušení práce účetních.

    V § 24 odst. 2 písmeno v) zákona o daních z příjmů je totiž uvedeno, u kterého majetku lze účetní odpisy uplatnit jako daňový náklad. Tato skupina majetku se v důsledku výše uvedených změn rozšiřuje. Zjednodušeně vyjádřeno, pro majetek pořízený od 1.1.2021 (případně i pro majetek pořízený od 1.1.2020, pokud se tak účetní jednotka dobrovolně rozhodne) platí:

    • u nehmotného majetku jsou účetní odpisy považovány za daňový náklad,
    • u hmotného majetku, který nesplní definici hmotného majetku uvedenou v § 26 odst. 2 a 3 zákona o daních z příjmů (zejména hmotné movité věci se vstupní cenou nepřevyšující 80 000 Kč), jsou účetní odpisy považovány za daňový náklad.

    I z těchto pravidel samozřejmě existují výjimky, jak je v českých daňových zákonech zvykem. Výjimky se týkají se např. majetku nabytého vkladem, přeměnou nebo goodwillu. Podrobné informace najdeme v § 24 odst. 2 písmeno v) zákona o daních z příjmů.

    Účetní jednotky jistě ocení i toto částečné zjednodušení práce, to však nic nemění na skutečnosti, že stále bude existovat řada položek majetku, u kterých bude nutné vést dvojí evidenci – jednu pro účely účetnictví, druhou pro účely daně z příjmů. Významným pomocníkem tak zůstává kvalitní účetní program, který je na tuto situaci připraven.

    Odebírejte účetní a daňové novinky srozumitelně a včas

    Zadejte váš e-mail a naše účetní a daňové tipy vám budou chodit přímo do e-mailu. info

    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

    Závěr

    Změna v zákoně o daních z příjmů není důvodem pro změnu účetní směrnice. Účetní jednotky mohou měnit své účetní metody pouze, dochází-li ke změně předmětu podnikání nebo jiné činnosti, případně z důvodu zpřesnění věrného zobrazení či zkvalitnění vypovídací schopnosti účetní závěrky. Argumentovat principem významnosti považuji za problematické, vzhledem k definici významnosti informace obsažené v zákoně o účetnictví. U auditovaných účetních jednotek doporučuji prodiskutovat jakoukoliv změnu účetních metod předem s auditorem.

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    blank Ano
    blank Ne
    blank

    Sledujte podobné články na naší

    Facebookové stránce
    Banner na svobodnaucetni.cz