Mzdy jako daňově účinný výdaj

V zákoně o daních z příjmů bychom asi těžko hledali, zda konkrétně „mzdy“ jsou daňově účinným výdajem podnikatele. Nicméně tak lze dovozovat z ustanovení § 24 odst. 1 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP), ve kterém je výslovně uvedeno „Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy“. Za zvláštní předpis lze v tomto případě považovat Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP).

Zákonné odvody na pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem naopak nalezneme 24 odst. 2 písm. f) ZDP. Tudíž se bude jednat o daňově účinný výdaj OSVČ.

Sražená daň z příjmů se sráží zaměstnanci z jeho hrubé mzdy, jedná se tedy opět o daňově účinný náklad v souladu s § 24 odst. 1 ZDP.

Příklad – výpočet čisté mzdy

Pan Jan Novák pracuje na HPP jako skladník. Hrubá mzda činí 30 000 Kč, u firmy podepsal prohlášení k dani. Vypočtěte čistou mzdu a všechny odvody za měsíc září 2022.

Výpočet čisté mzdy provedeme standardním způsobem, bez ohledu na to, zda vede poplatník podvojné účetnictví, nebo daňovou evidenci.

Položka	Částka
Hrubá mzda	30 000 Kč
Pojistné na sociální zabezpečení (6,5 %)	1 950 Kč
Zdravotní pojištění (4,5 %)	1 350 Kč
Základ daně = hrubá mzda	30 000 Kč
Zaokrouhlený základ daně (na celé stokoruny nahoru)	30 000 Kč
Záloha na DPFO (15 %, jelikož základ daně nepřevýšil 155 644 Kč)	4 500 Kč
Sleva na dani na poplatníka	2 570 Kč
Daň po slevě	1 930 Kč
Čistá mzda	24 770 Kč

TIP: S výpočet mezd vám pomůže mzdový program v rámci účetního programu Money S3. Vyzkoušet si ho můžete i zdarma. Přečtěte si, jaké získáte výhody s vedením mezd v účetním programu. 

Daňová evidence

Podle §7b ZDP se daňovou evidencí pro účely daní z příjmů rozumí evidence pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů. Tato evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně a údaje o majetku a dluzích. Musí tedy obsahovat minimálně 4 sloupce. Příjem pro základ daně a mimo základ daně a výdaje pro základ daně a mimo základ daně.

V daňové evidenci se promítnou veškeré výdaje až v okamžiku zaplacení (nikoliv jako v podvojném účetnictví v rámci daného kalendářního měsíce).

Příklad – mzda a odvody v daňové evidenci

Kolik budou činit měsíční zákonné pojistné odvody z hrubé mzdy pana Nováka 30 000 Kč? Jak a kdy se tyto částky projeví v daňové evidenci (v peněžním deníku)?

Nejdříve je třeba vypočítat zákonné odvody a to jak za zaměstnance, tak za zaměstnavatele.

Položka	Pojistné na soc. zabezpečení	Zdravotní pojištění	Celkem
Pan Jan Novák 6,5 % + 4,5 %	1 950 Kč	1 350 Kč	3 300 Kč
Odvody firma 24,8 % + 9 %	7 440 Kč	2 700 Kč	10 140 Kč
Celkem	9 390 Kč	4 050 Kč	13 440 Kč

Pokud bychom zpracovávali mzdy za měsíc září 2022, máme povinnost uhradit pojistné odvody a zálohu na daň z příjmů nejpozději do 20. dne následujícího měsíce, tj. nejpozději do 20. 10. 2022. Pokud by takový den připadl na sobotu, neděli nebo svátek, připadá poslední den této lhůty na první pracovní den (§ 33 daňového řádu). Pokud bude podnikatel vše platit v termínu, pak se výdaje na mzdy projeví v daňové evidenci v měsíci říjnu 2022.

Text	Částka	Výdaj
		Daňový	Nedaňový
1. Hrubá mzda	30 000 Kč	X	X
2. Pojistné na sociální (důchodové) zabezpečení – celkem	9 390 Kč	datum platby	X
3. Zdravotní pojištění – celkem	4 050 Kč	datum platby	X
4. Záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na FÚ	1 930 Kč	datum platby	X
5. Výplata mzdy (bankovním převodem na účet zaměstnance)	24 770 Kč	datum platby	X

Kontrolní mechanismy v daňové evidenci

Poté co máte zpracovaný bankovní výpis za říjen 2022, můžete si provést křížovou kontrolu, že máte v deníku vše správně zavedeno.

Text	Pojistné na soc. zabezpečení	Zdravotní pojištění	Celkem
Hrubá mzda 30 000 Kč + odvody zaměstnavatele	7 440 Kč	2 700 Kč	40 140 Kč
Náklady v DE = čistá mzda 24 770 + daň 1 930 + všechny odvody	9 390 Kč	4 050 Kč	40 140 Kč

Celý tahák s výše uvedenými příklady ke stažení ZDE.

Výdaje na zaměstnanecké benefity

Zdanění z pohledu zaměstnance nalezneme především v § 6 odst. 9 ZDP. Zda se bude jednat o daňově účinný náklad/výdaj zaměstnavatele bychom museli hledat především v § 24 ZDP. Nedaňové benefity nalezneme v § 25 ZDP.

Tabulka – přehled nejčastěji poskytovaných benefitů

V tabulkách níže uvádíme nejčastěji poskytované zaměstnanecké benefity v členění, zda se bude jednat o daňově účinný výdaj zaměstnavatele nebo o daňově neúčinný výdaj.

Nejčastěji poskytované zaměstnanecké benefity – daňové	Částka	§ ZDP
Odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti	bez omezení	§ 24/2/j
Příspěvek na životní či penzijní připojištění *	bez omezení	§ 24/2/j
Příspěvek na přechodné ubytování *	bez omezení	§ 24/2/j
Stravenkový paušál *	bez omezení	§ 24/2/j
Stravenky, příspěvek na stravování poskytované dodavatelsky	max. 55% + max. 70% stravného 5-12 hod	§ 24/2/j
* Na straně zaměstnavatele jsou daňovým výdajem do výše limitu stanoveného vnitřním předpisem zaměstnavatele či v individuálně stanovené smlouvě se zaměstnancem (pouze na straně zaměstnance jsou stanoveny limity).

Nejčastěji poskytované zaměstnanecké benefity – nedaňové	Částka	§ ZDP
Příspěvek na rekreaci, zájezdy, sportovní a kulturní akce	celá hodnota	§ 25/1/h
Kurzy a kroužky nesouvisející s předmětem činnosti zaměstnavatele	celá hodnota	§ 25/1/h
Občerstvení na pracovišti (káva, čaj, chlebíčky atd.)	celá hodnota	§ 25/1/t
Dary a dárky pro zaměstnance	celá hodnota	§ 25/1/t
Stravenky, příspěvek na stravování poskytované dodavatelsky	min. 45% hodnoty	§ 25/1/j

Příklad – příspěvek na dovolenou v daňové evidenci

Pan Novák z předchozího příkladu dostal v měsíci říjnu mimo svou základní mzdu 30 000 Kč také příspěvek na dovolenou ve výši 30 000 Kč. Jak se projeví tento benefit v daňové evidenci?

V souladu s ustanovením § 25 odst. 1 písm. h) ZDP se bude u zaměstnavatele jednat o daňově neúčinný výdaj. Úhradu faktury, kterou obdržel od cestovní kanceláře, zaúčtuje v daňové evidenci ve sloupci výdaj neovlivňující základ daně. Odvody ve výši 33,8 %, které musí zaměstnavatel odvést z částky převyšující zákonný limit 20 000 Kč, budou daňově účinným nákladem (neboť je tak povinen ze zákona).

Příklad – stravenkový paušál v daňové evidenci

Zaměstnavatel, OSVČ, vyplácí svým zaměstnancům mimo jiné také peněžitý příspěvek na stravování. Ve své vnitropodnikové směrnici má uvedeno, že v roce 2022 bude poskytovat za jednu celou odpracovanou směnu příspěvek ve výši 100 Kč. Jak se projeví tento benefit v daňové evidenci?

Vzhledem ke skutečnosti, že podnikatel zakotvil výši tohoto příspěvku ve své vnitropodnikové směrnici, bude celá hodnota stravenkového paušálu u zaměstnavatele daňovým výdajem. Tuto hodnotu krát počet odpracovaných směn vyplatí zaměstnanci společně s jeho mzdou a zaeviduje ve sloupci výdaje pro základ daně. Pro zaměstnance se bude v roce 2022 jednat o osvobozený příjem jen do denního limitu 82,60 Kč a od 20. 8. 2022 do denního limitu 99,40 Kč.   

Výdaje na cestovní náhrady zaměstnanců a výdaje na BOZP

V souladu s § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP jsou daňově účinným nákladem náhrady cestovních výdajů do výše stanovené zvláštním právním předpisem, tedy zákoníkem práce.

Cestovní náhrady	Výdaj	§ ZDP
Cestovní náhrady do limitů v zákoníku práce + vyhlášky MPSV a MF – zaměstnanci	daňový	§ 24/2/zh
Cestovní náhrady nad zákonné limity + uvedeno ve směrnici zaměstnavatele	daňový	§ 24/2/j
Cestovní náhrady nad zákonné limity – bez zakotvení ve směrnici zaměstnavatele	nedaňový	§ 25/1/j

V souladu s § 24 odst. 2 písm. j) ZDP jsou daňově účinným nákladem zejména výdaje na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců.

Výdaje na BOZP – daňové	Částka	§ ZDP
Ochranné nápoje a pitná voda	bez omezení	§ 24/2/j
Povinné pracovnělékařské prohlídky a lékařská vyšetření	bez omezení	§ 24/2/j
Pracovní oděv, pracovní boty, pracovní stejnokroje	bez omezení	§ 24/2/j
Čistící a hygienické pracovní pomůcky, hygienické vybavení pracovišť	bez omezení	§ 24/2/j
Příspěvky na udržování pracovních oděvů, obuvi a stejnokrojů	kalkulace ve směrnici	§ 24/2/j