1. Legislativní rámec

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP)

2. Překážky v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce

• důležité osobní překážky (§191- §194 ZP)
• mateřská a rodičovská dovolená (§195 – §197 ZP)
• jiné důležité osobní překážky v práci (§199 ZP)
• překážky v práci z důvodů obecného zájmu (§200 ZP)
• výkon veřejné funkce (§201 ZP)
• výkon občanské povinnosti (§202 ZP)
• jiné úkony v obecném zájmu (§203 ZP)
• pracovní volno související s akcí pro děti a mládež (nový §203a ZP)
• pracovní volno související s brannou povinností (§204 ZP)
• překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia (§205 ZP)

3. Překážky v práci na straně zaměstnance dle nařízení vlády (§199 odst. 2 ZP)

Vláda nařízením č. 590/2006 Sb., stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance. Přehledný výčet je uveden v tabulce. Tento výčet je taxativní.

JINÉ DŮLEŽITÉ OSOBNÍ PŘEKÁŽKY V PRÁCI	DOBA PRACOVNÍHO VOLNA S NÁHRADOU MZDY (PLATU)	DOBA PRACOVNÍHO VOLNA BEZ NÁHRADY MZDY (PLATU)
vyšetření nebo ošetřeni ve zdravotnickém zařízení (další nezbytnou podmínkou je, že zdravotnické zařízení musí být nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance)	nezbytně nutná doba – pokud nebylo možné vyšetření nebo ošetření provést mimo pracovní dobu
pracovně lékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce, rehabilitace po pracovním úrazu	vždy nezbytně nutná doba
rehabilitace z jiných zdravotních důvodů, než po pracovním úrazu	nezbytně nutná doba (musí být provedena ve zdravotnickém zařízení)
přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků		nezbytně nutnou dobu
znemožnění cesty do zaměstnání		nezbytně nutnou dobu
svatba zaměstnance – 2 dny	1 den (na svatební obřad, připadne-li obřad na směnu)	1 den
rodiči na svatbu dítěte	1 den (musí se jednat o den totožný se svatebním obřadem)
dítěti při svatbě rodiče		1 den (na svatební obřad, připadne-li na směnu)
narození dítěte	na nezbytně nutnou dobu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět	k účasti při porodu manželky (družky)
úmrtí – manžela, druha, dítěte, registrovaného partnera	2 dny + 1 další den na účast na pohřbu (připadne-li na směnu)
úmrtí – rodiče, sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance	1 den + 1 další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb
úmrtí – prarodiče, vnuka, nebo prarodiče manžela zaměstnance nebo jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí (ve společné domácnosti)	nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 den + 1 další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob
doprovod – manžela, druha, dítěte, rodiče, prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela do zdravotnického zařízení	nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 den
doprovod – ostatních rodinných příslušníků do zdravotnického zařízení		nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 den
doprovod – zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy (jednomu z rodinných příslušníků)	nezbytně nutnou dobu, nejvýše 6 dnů v kalendářním roce
doprovod – dítěte do školského poradenského zařízení (jednomu z rodinných příslušníků)		nezbytně nutnou dobu
pohřeb spoluzaměstnance	nezbytně nutnou dobu
přestěhování	2 dny (i více) – pokud je stěhování v zájmu zaměstnavatele	2 dny – pokud je stěhování v zájmu zaměstnance do jeho vlastního bydlení
vyhledání nového zaměstnání	nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 půlden v týdnu (při výpovědi danou zaměstnavatelem §52 písm. a) až e)) ZP	nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 půlden v týdnu (po dobu výpovědní doby)

4. Dělení překážek v práci na straně zaměstnance pro účely výpočtu nároku na dovolenou

Překážky v práci lze rozdělit do tří kategorií:

1. nepovažují se pro účely dovolené za výkon práce

• doba, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy (§348/1 ZP)
• doba pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování (§348/1 ZP)

2. považují se pro účely dovolené za výkon práce, ale pouze za předpokladu odpracování alespoň 12násobku TPD (limitní překážky)

• dočasná pracovní neschopnost zaměstnance
• nařízená karanténa
• rodičovská dovolená
• jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 ZP

3. považují se pro účely dovolené za výkon práce vždy a v plném rozsahu

• dočasná pracovní neschopnost zaměstnance vzniklá v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání
• mateřská dovolená
• rodičovská dovolená po dobu, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (začíná běžet až od data narození dítěte)
• ošetřování dítěte nebo člena rodiny a péče o dítě podle § 191 ZP
• dlouhodobá péče podle § 191a ZP
• vlastní čerpání dovolené
• svátek, z jehož důvodu zaměstnanec nepracoval
• doba, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas a za práci ve svátek
• jiné důležité osobní překážky v práci podle Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (viz. Tabulka překážek v práci podle §199 odst. 2 ZP)
• překážky v práci z důvodu obecného zájmu
• překážky v práci na straně zaměstnavatele (kromě doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy)

PŘÍKLAD č. 1

Pan Hrášek pracoval u firmy KUKU, s.r.o. po celý kalendářní rok 2021. Jeho stanovená TPD činila 40 hodin týdně. V roce 2021 byl ale často nemocný, a takto zameškal celkem 41 týdnů. Výměra dovolené u firmy byla stanovena na 4 týdny za kalendářní rok. Jaký nárok na dovolenou za rok 2021 vznikne tomuto zaměstnanci?

Dovolená i nárok na dovolenou musí být posuzovány za celý kalendářní rok. Nejprve je nutno zjistit počet skutečně odpracovaných a zameškaných hodin v daném kalendářním roce:

• fond pracovní doby za rok 2021 činí 2088 hodin
• celkem zameškal 41 týdnů, tj. 1640 hodin
• celkem zaměstnanec v roce 2021 skutečně odpracoval 448 hodin.

Zaměstnanec v kalendářním roce 2021 odpracoval pouze 448 hodin = 11,2 týdnů. Potřebný limit 12násobku činí 480 hodin, nelze mu tedy uznat z dočasné pracovní neschopnosti žádnou část jako dobu odpracovanou. Zaměstnanci tak vznikne pouze právo na poměrnou část dovolené v délce odpovídající příslušnému násobku jedné dvaapadesátiny průměrné TPD za každou celou odpracovanou TPD.

Výpočet nároku na dovolenou: TPD zaměstnance (40 hodin) × výměra dovolené za kalendářní rok (4 týdny) : 52 týdnů × počet celých odpracovaných týdnů (11) = 33,846 hodin. Za kalendářní rok 2021 vzniklo zaměstnanci právo na dovolenou v délce 34 hodin.

PŘÍKLAD č. 2

Pokud by byl pan Hrášek v roce 2021 nemocný pouze 28 týdnů, jaký by byl nárok na dovolenou v tomto případě?

Počet skutečně odpracovaných a zameškaných hodin v daném kalendářním roce:

• fond pracovní doby za rok 2021 činí 2088 hodin
• celkem zameškal 28 týdnů, tj. 1120 hodin
• celkem zaměstnanec v roce 2021 skutečně odpracoval 968 hodin.

Vzhledem ke skutečnosti, že zaměstnanec odpracoval potřebný limit 12násobku své TPD (968 hodin: 40 TPD = 24,2 týdnů), lze mu v tomto případě uznat pro účely dovolené jako dobu odpracovanou až 20tinásobek takto zmeškané doby (20 × 40 TPD = 800 hodin). Pro účely výpočtu nároku na dovolenou se mu tak bude započítávat jako doba odpracovaná 1 768 hodin (968 + 800) = 44,2 týdnů.

V tomto případě bude nárok na dovolenou následující: 40 × 4 : 52 × 44 (počet celých odpracovaných týdnů) = 135,385 hodin. Za kalendářní rok 2021 vzniklo zaměstnanci právo na dovolenou v délce 136 hodin.

PŘÍKLAD č. 3

Paní Jasmína je zaměstnána u firmy RAZDVA, s.r.o. se stanovenou TPD v délce 40 hodin. Od roku 2018 až do roku 2021 čerpala rodičovskou dovolenou. Firma poskytuje svým zaměstnancům 5 týdnů dovolená za rok. Jaký bude mít nárok na dovolenou za rok 2021 paní Jasmína za předpokladu, že:

• a) ukončila rodičovskou dovolenou 6. 12. 2021?
• b) ukončila rodičovskou dovolenou 30. 11. 2021?
• c) ukončila rodičovskou dovolenou 30. 9. 2021?

Varianta a)

V roce 2021 paní Jasmína odpracovala včetně svátků 152 hodin (19 dnů x 8 hodin).

Vzhledem ke skutečnosti, že zaměstnankyně neodpracovala alespoň 4násobek její TPD, tj. 160 hodin (4 týdny × 40 hodin), právo na dovolenou jí za kalendářní rok 2021 vůbec nevznikne.

Varianta b)

Pokud by byla rodičovská dovolená ukončena už dne 30. 11. 2021, tak by v tomto případě v roce 2021 odpracovala včetně svátků 184 hodin = 4,6 týdnů, čímž by splnila podmínku odpracování alespoň 4násobku její TPD, tj. 160 hodin, a vzniklo by jí právo na dovolenou za poměrnou část kalendářního roku.

Paní Jasmína však neodpracovala alespoň 12násobek její TPD. Z tohoto důvodu se jí doba rodičovské dovolené pro účely vzniku práva na dovolenou vůbec nezapočítává jako doba odpracovaná.

Výpočet nároku na dovolenou: 40 × 5 týdnů : 52 týdnů × 4 (celé odpracované týdny) = 15,385 hodiny. Za kalendářní rok 2021 tak vzniklo zaměstnankyni právo na dovolenou v délce 16 hodin.

Varianta c)

Pokud by byla rodičovská dovolená ukončena 30. 9. 2021, odpracovala by tak včetně svátků 528 hodin = 13,2 týdnů.

Zaměstnankyně odpracovala alespoň 12násobek její TPD, a proto se jí doba rodičovské dovolené pro účely vzniku práva na dovolenou započítává jako doba odpracovaná, a to v maximálním rozsahu 20násobku její TPD, což činí 800 hodin.

Pro vznik práva na dovolenou budeme jako dobu odpracovanou počítat 528 + 800 = 1 328 hodin = 33,2 týdnů.

Výpočet nároku na dovolenou: 40 × 5 : 52 × 33 (celých odpracovaných týdnů) = 126,923 hodiny. Za kalendářní rok 2021 vzniklo zaměstnankyni právo na dovolenou v délce 127 hodin.