Obsah
V dnešním 4. dílu Vás blíže seznámíme s výpočtem nároku na dovolenou u zaměstnanců, u nichž v průběhu téhož kalendářního roku nastaly překážky na straně zaměstnance, například z důvodu nemoci, mateřské či rodičovské dovolené. V tomto článku naleznete také přehlednou tabulku jiných důležitých překážek na straně zaměstnance.
1. Legislativní rámec
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP)
2. Překážky v práci na straně zaměstnance podle zákoníku práce
- důležité osobní překážky (§191- §194 ZP)
- mateřská a rodičovská dovolená (§195 – §197 ZP)
- jiné důležité osobní překážky v práci (§199 ZP)
- překážky v práci z důvodů obecného zájmu (§200 ZP)
- výkon veřejné funkce (§201 ZP)
- výkon občanské povinnosti (§202 ZP)
- jiné úkony v obecném zájmu (§203 ZP)
- pracovní volno související s akcí pro děti a mládež (nový §203a ZP)
- pracovní volno související s brannou povinností (§204 ZP)
- překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia (§205 ZP)
3. Překážky v práci na straně zaměstnance dle nařízení vlády (§199 odst. 2 ZP)
Vláda nařízením č. 590/2006 Sb., stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci na straně zaměstnance. Přehledný výčet je uveden v tabulce. Tento výčet je taxativní.
| JINÉ DŮLEŽITÉ OSOBNÍ PŘEKÁŽKY V PRÁCI | DOBA PRACOVNÍHO VOLNA S NÁHRADOU MZDY (PLATU) | DOBA PRACOVNÍHO VOLNA BEZ NÁHRADY MZDY (PLATU) |
| vyšetření nebo ošetřeni ve zdravotnickém zařízení (další nezbytnou podmínkou je, že zdravotnické zařízení musí být nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance) | nezbytně nutná doba – pokud nebylo možné vyšetření nebo ošetření provést mimo pracovní dobu | |
| pracovně lékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce, rehabilitace po pracovním úrazu | vždy nezbytně nutná doba | |
| rehabilitace z jiných zdravotních důvodů, než po pracovním úrazu | nezbytně nutná doba (musí být provedena ve zdravotnickém zařízení) | |
| přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků | nezbytně nutnou dobu | |
| znemožnění cesty do zaměstnání | nezbytně nutnou dobu | |
| svatba zaměstnance – 2 dny | 1 den (na svatební obřad, připadne-li obřad na směnu) | 1 den |
| rodiči na svatbu dítěte | 1 den (musí se jednat o den totožný se svatebním obřadem) | |
| dítěti při svatbě rodiče | 1 den (na svatební obřad, připadne-li na směnu) | |
| narození dítěte | na nezbytně nutnou dobu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět | k účasti při porodu manželky (družky) |
| úmrtí – manžela, druha, dítěte, registrovaného partnera | 2 dny + 1 další den na účast na pohřbu (připadne-li na směnu) | |
| úmrtí – rodiče, sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance | 1 den + 1 další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb | |
| úmrtí – prarodiče, vnuka, nebo prarodiče manžela zaměstnance nebo jiné osoby, která žila se zaměstnancem v době úmrtí (ve společné domácnosti) | nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 den + 1 další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob | |
| doprovod – manžela, druha, dítěte, rodiče, prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela do zdravotnického zařízení | nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 den | |
| doprovod – ostatních rodinných příslušníků do zdravotnického zařízení | nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 den | |
| doprovod – zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy (jednomu z rodinných příslušníků) | nezbytně nutnou dobu, nejvýše 6 dnů v kalendářním roce | |
| doprovod – dítěte do školského poradenského zařízení (jednomu z rodinných příslušníků) | nezbytně nutnou dobu | |
| pohřeb spoluzaměstnance | nezbytně nutnou dobu | |
| přestěhování | 2 dny (i více) – pokud je stěhování v zájmu zaměstnavatele | 2 dny – pokud je stěhování v zájmu zaměstnance do jeho vlastního bydlení |
| vyhledání nového zaměstnání | nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 půlden v týdnu (při výpovědi danou zaměstnavatelem §52 písm. a) až e)) ZP | nezbytně nutnou dobu, nejvýše 1 půlden v týdnu (po dobu výpovědní doby) |
4. Dělení překážek v práci na straně zaměstnance pro účely výpočtu nároku na dovolenou
Překážky v práci lze rozdělit do tří kategorií:
1. nepovažují se pro účely dovolené za výkon práce
- doba, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy (§348/1 ZP)
- doba pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování (§348/1 ZP)
2. považují se pro účely dovolené za výkon práce, ale pouze za předpokladu odpracování alespoň 12násobku TPD (limitní překážky)
- dočasná pracovní neschopnost zaměstnance
- nařízená karanténa
- rodičovská dovolená
- jiné důležité osobní překážky v práci podle § 199 ZP
3. považují se pro účely dovolené za výkon práce vždy a v plném rozsahu
- dočasná pracovní neschopnost zaměstnance vzniklá v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání
- mateřská dovolená
- rodičovská dovolená po dobu, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (začíná běžet až od data narození dítěte)
- ošetřování dítěte nebo člena rodiny a péče o dítě podle § 191 ZP
- dlouhodobá péče podle § 191a ZP
- vlastní čerpání dovolené
- svátek, z jehož důvodu zaměstnanec nepracoval
- doba, kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas a za práci ve svátek
- jiné důležité osobní překážky v práci podle Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. (viz. Tabulka překážek v práci podle §199 odst. 2 ZP)
- překážky v práci z důvodu obecného zájmu
- překážky v práci na straně zaměstnavatele (kromě doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy)
PŘÍKLAD č. 1
Pan Hrášek pracoval u firmy KUKU, s.r.o. po celý kalendářní rok 2021. Jeho stanovená TPD činila 40 hodin týdně. V roce 2021 byl ale často nemocný, a takto zameškal celkem 41 týdnů. Výměra dovolené u firmy byla stanovena na 4 týdny za kalendářní rok. Jaký nárok na dovolenou za rok 2021 vznikne tomuto zaměstnanci?
Dovolená i nárok na dovolenou musí být posuzovány za celý kalendářní rok. Nejprve je nutno zjistit počet skutečně odpracovaných a zameškaných hodin v daném kalendářním roce:
- fond pracovní doby za rok 2021 činí 2088 hodin
- celkem zameškal 41 týdnů, tj. 1640 hodin
- celkem zaměstnanec v roce 2021 skutečně odpracoval 448 hodin.
Zaměstnanec v kalendářním roce 2021 odpracoval pouze 448 hodin = 11,2 týdnů. Potřebný limit 12násobku činí 480 hodin, nelze mu tedy uznat z dočasné pracovní neschopnosti žádnou část jako dobu odpracovanou. Zaměstnanci tak vznikne pouze právo na poměrnou část dovolené v délce odpovídající příslušnému násobku jedné dvaapadesátiny průměrné TPD za každou celou odpracovanou TPD.
Výpočet nároku na dovolenou: TPD zaměstnance (40 hodin) × výměra dovolené za kalendářní rok (4 týdny) : 52 týdnů × počet celých odpracovaných týdnů (11) = 33,846 hodin. Za kalendářní rok 2021 vzniklo zaměstnanci právo na dovolenou v délce 34 hodin.
PŘÍKLAD č. 2
Pokud by byl pan Hrášek v roce 2021 nemocný pouze 28 týdnů, jaký by byl nárok na dovolenou v tomto případě?
Počet skutečně odpracovaných a zameškaných hodin v daném kalendářním roce:
- fond pracovní doby za rok 2021 činí 2088 hodin
- celkem zameškal 28 týdnů, tj. 1120 hodin
- celkem zaměstnanec v roce 2021 skutečně odpracoval 968 hodin.
Vzhledem ke skutečnosti, že zaměstnanec odpracoval potřebný limit 12násobku své TPD (968 hodin: 40 TPD = 24,2 týdnů), lze mu v tomto případě uznat pro účely dovolené jako dobu odpracovanou až 20tinásobek takto zmeškané doby (20 × 40 TPD = 800 hodin). Pro účely výpočtu nároku na dovolenou se mu tak bude započítávat jako doba odpracovaná 1 768 hodin (968 + 800) = 44,2 týdnů.
V tomto případě bude nárok na dovolenou následující: 40 × 4 : 52 × 44 (počet celých odpracovaných týdnů) = 135,385 hodin. Za kalendářní rok 2021 vzniklo zaměstnanci právo na dovolenou v délce 136 hodin.
PŘÍKLAD č. 3
Paní Jasmína je zaměstnána u firmy RAZDVA, s.r.o. se stanovenou TPD v délce 40 hodin. Od roku 2018 až do roku 2021 čerpala rodičovskou dovolenou. Firma poskytuje svým zaměstnancům 5 týdnů dovolená za rok. Jaký bude mít nárok na dovolenou za rok 2021 paní Jasmína za předpokladu, že:
- a) ukončila rodičovskou dovolenou 6. 12. 2021?
- b) ukončila rodičovskou dovolenou 30. 11. 2021?
- c) ukončila rodičovskou dovolenou 30. 9. 2021?
Varianta a)
V roce 2021 paní Jasmína odpracovala včetně svátků 152 hodin (19 dnů x 8 hodin).
Vzhledem ke skutečnosti, že zaměstnankyně neodpracovala alespoň 4násobek její TPD, tj. 160 hodin (4 týdny × 40 hodin), právo na dovolenou jí za kalendářní rok 2021 vůbec nevznikne.
Varianta b)
Pokud by byla rodičovská dovolená ukončena už dne 30. 11. 2021, tak by v tomto případě v roce 2021 odpracovala včetně svátků 184 hodin = 4,6 týdnů, čímž by splnila podmínku odpracování alespoň 4násobku její TPD, tj. 160 hodin, a vzniklo by jí právo na dovolenou za poměrnou část kalendářního roku.
Paní Jasmína však neodpracovala alespoň 12násobek její TPD. Z tohoto důvodu se jí doba rodičovské dovolené pro účely vzniku práva na dovolenou vůbec nezapočítává jako doba odpracovaná.
Výpočet nároku na dovolenou: 40 × 5 týdnů : 52 týdnů × 4 (celé odpracované týdny) = 15,385 hodiny. Za kalendářní rok 2021 tak vzniklo zaměstnankyni právo na dovolenou v délce 16 hodin.
Varianta c)
Pokud by byla rodičovská dovolená ukončena 30. 9. 2021, odpracovala by tak včetně svátků 528 hodin = 13,2 týdnů.
Zaměstnankyně odpracovala alespoň 12násobek její TPD, a proto se jí doba rodičovské dovolené pro účely vzniku práva na dovolenou započítává jako doba odpracovaná, a to v maximálním rozsahu 20násobku její TPD, což činí 800 hodin.
Pro vznik práva na dovolenou budeme jako dobu odpracovanou počítat 528 + 800 = 1 328 hodin = 33,2 týdnů.
Výpočet nároku na dovolenou: 40 × 5 : 52 × 33 (celých odpracovaných týdnů) = 126,923 hodiny. Za kalendářní rok 2021 vzniklo zaměstnankyni právo na dovolenou v délce 127 hodin.
Byly informace v článku užitečné?
Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.
Ano
Ne
