Od tvůrců úspěšného účetního programu

Mzdy a personalistika / Odměňování/Výpočet délky dovolené při překážkách v práci na straně zaměstnavatele v příkladech – 3. díl

Výpočet délky dovolené při překážkách v práci na straně zaměstnavatele v příkladech – 3. díl

Výpočet délky dovolené při překážkách v práci na straně zaměstnavatele v příkladech – 3. díl
Výpočet délky dovolené při překážkách v práci na straně zaměstnavatele v příkladech – 3. díl

Obsah

    1. Legislativní rámec

    Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP).

    2. Překážky v práci podle zákoníku práce

    Překážky v práci dělíme na překážky:

    • překážky v práci na straně zaměstnance (§ 191 až § 199 ZP)
    • překážky v práci z důvodu obecného zájmu (§ 200 až § 206 ZP)
    • překážky v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až § 210 ZP).  

    Pro účely výpočtu nároku na dovolenou můžeme překážky v práci rozdělit do tří kategorií.

    1. nepovažují se pro účely dovolené za výkon práce
    2. považuje pro účely dovolené za výkon práce, ale podmíněně a v omezeném rozsahu
    3. považují se pro účely dovolené za výkon práce vždy a v plném rozsahu.

    Všechny překážky v práci na straně zaměstnavatele, kromě doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy, se považují v souladu s § 348 odst. 1 písmene a) zákoníku práce za výkon práce v plném rozsahu.

    Překážky pro nepříznivé povětrnostní vlivy se nemusí nutně týkat celého zaměstnavatele.

    Z příručky MPSV: „Například zatopení jedné budovy v areálu zaměstnavatele při povodni znamená, že v tomto oddělení je práce přerušena kvůli živelní události, ale zbývající oddělení zaměstnavatele mohou nadále fungovat. Není ani vyloučeno, aby u některých zaměstnanců nastal prostoj, u jiných přerušení práce způsobené živelní událostí a jiní nadále docházeli na pracoviště.“

    Více na: https://ppropo.mpsv.cz/IX22Prerusenipracezpusobenenepri

    blank

    3. Dělení překážek v práci na straně zaměstnavatele

    V případě překážek na straně zaměstnavatele náleží zaměstnanci vždy náhrada mzdy nebo platu a to v níže uvedené procentní výši průměrného výdělku zjištěného podle § 351 a násl. zákoníku práce.

    Překážky v práci na straně zaměstnavatele:

    • § 207  a) doba, po kterou nemůže zaměstnanec pracovat pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, nebo v dodávce surovin, nebo chybnými pracovními podklady – zaměstnanci náleží náhrada minimálně ve výši 80 % jeho průměrného výdělku
    • § 207  b) doba, po kterou nemůže zaměstnanec konat práci pro nepříznivé povětrnostní vlivy – zaměstnanci náleží náhrada minimálně ve výši 60 % jeho průměrného výdělku

    Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele

    • § 209  Pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách – zaměstnanci náleží náhrada minimálně ve výši 60 % jeho průměrného výdělku (částečná nezaměstnanost), za předpokladu, že tak stanoví vnitřním předpisem, nebo dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací.
    • Pokud zaměstnavatel nemá vnitřní předpis, nebo dohodu s odbory, musí zaměstnanci poskytnout náhradu ve výši 100 % průměrného výdělku
    • § 210  Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů – mzda se nekrátí nebo zaměstnanci náleží náhrada 100 % průměrného výdělku
    • § 208  Všechny jiné překážky na straně zaměstnavatele – zaměstnanci náleží vždy náhrada mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku

    PŘÍKLAD č. 1:

    Pan Jan pracuje celý rok 2021 u firmy HOTEL, s. r. o. jako číšník. Jeho stanovená TPD činila 40 hodin týdně. Od září do prosince byl hotel z důvodu vládních nařízení uzavřen. Výměra dovolené u firmy byla stanovena na 4 týdny za kalendářní rok. Jaký nárok na dovolenou za rok 2021 vznikne tomuto zaměstnanci?

    Vzhledem ke skutečnosti, že byl hotel uzavřen z titulu vládních nařízení, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele, a to v souladu s ustanovením § 208 ZP. Celá takto zmeškaná doba se pro účely výpočtu nároku na dovolenou považuje jako doba plně odpracovaná. Za rok 2021 tak má tedy pan Jan pro účely dovolené „odpracováno“ 2 088 hodin. 

    Provedeme výpočet nároku na dovolenou: stanovená TPD zaměstnance (40 hodin) × výměra dovolené za kalendářní rok (4 týdny) = 160 hodin.  

    Za kalendářní rok 2021 vzniklo zaměstnanci právo na dovolenou v plné délce 160 hodin.

    Zajistěte si vždy aktuální novinky ze světa mezd a personalistiky

    Zadejte váš e-mail a naše tipy z oblasti mezd a personalistiky vám budou chodit přímo do e-mailu. info

    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

    PŘÍKLAD č. 2:

    Pan Alois pracuje celý rok 2021 jako pokrývač u firmy STAVBA, s. r. o. Jeho stanovená TPD činila 40 hodin týdně. V listopadu přišla velká vichřice, a tak je zaměstnavatel odvolal ze stavby a všichni tito zaměstnanci byli 10 pracovních dnů doma. Výměra dovolené u firmy byla stanovena na 5 týdnů za kalendářní rok. Jaký nárok na dovolenou za rok 2021 vznikne tomuto zaměstnanci?

    Nepříznivé povětrnostní vlivy se považují za překážku na straně zaměstnavatele. Byť se jedná o placenou překážku (minimálně ve výši 60 % průměrného výdělku), tak pro výpočet nároku na dovolenou se tato doba dle § 348 odst. 1 ZP za výkon práce vůbec nepovažuje.

    Pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok musí zaměstnanec splnit dvě základní podmínky, a to současně:

    1. pracovní poměr trval alespoň 52 týdnů – ANO
      (od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 = 365 dnů / 7 dnů = 52,143 týdne)
    2. odpracoval alespoň 52 násobků své stanovené TPD – NE
      (2 008 odpracovaných hodin / 40 stanovená TPD = 50,2 týdne)

    Vzhledem k tomu, že není splněna druhá podmínka, nelze počítat nárok na dovolenou podle vzorečku pro výpočet dovolené „za kalendářní rok“. Testujeme tedy splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou za její poměrnou část:

    1. pracovní poměr trval alespoň 4 týdny – ANO
      (od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 = 365 dnů / 7 dnů = 52,143 týdne)
    2. zaměstnanec odpracoval alespoň 4 celé násobky své stanovené TPD – ANO
      (2 008 odpracovaných hodin / 40 stanovená TPD = 50,2 týdne)

    Provedeme výpočet nároku na dovolenou:

    50 celých násobků jeho TPD x 40 (týdenní úvazek) x 5 (počet týdnů dovolené u zaměstnavatele) / 52 (počet týdnů v kalendářním roce) = 192,31 – po zaokrouhlení 193 hodin.

    Za kalendářní rok 2021 vzniklo zaměstnanci právo na dovolenou v délce 193 hodin.

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    blank Ano
    blank Ne
    blank

    Sledujte podobné články na naší

    Facebookové stránce
    Banner na svobodnaucetni.cz