Od tvůrců úspěšného účetního programu

Mzdy a personalistika / Odměňování/Výpočet délky dovolené při překážkách v práci na straně zaměstnavatele v příkladech – 3. díl

Výpočet délky dovolené při překážkách v práci na straně zaměstnavatele v příkladech – 3. díl

Výpočet délky dovolené při překážkách v práci na straně zaměstnavatele v příkladech – 3. díl
Výpočet délky dovolené při překážkách v práci na straně zaměstnavatele v příkladech – 3. díl

Obsah

    1. Legislativní rámec

    Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZP).

    2. Překážky v práci podle zákoníku práce

    Překážky v práci dělíme na překážky:

    • překážky v práci na straně zaměstnance (§ 191 až § 199 ZP)
    • překážky v práci z důvodu obecného zájmu (§ 200 až § 206 ZP)
    • překážky v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až § 210 ZP).  

    Pro účely výpočtu nároku na dovolenou můžeme překážky v práci rozdělit do tří kategorií.

    1. nepovažují se pro účely dovolené za výkon práce
    2. považuje pro účely dovolené za výkon práce, ale podmíněně a v omezeném rozsahu
    3. považují se pro účely dovolené za výkon práce vždy a v plném rozsahu.

    Všechny překážky v práci na straně zaměstnavatele, kromě doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy, se považují v souladu s § 348 odst. 1 písmene a) zákoníku práce za výkon práce v plném rozsahu.

    Překážky pro nepříznivé povětrnostní vlivy se nemusí nutně týkat celého zaměstnavatele.

    Z příručky MPSV: „Například zatopení jedné budovy v areálu zaměstnavatele při povodni znamená, že v tomto oddělení je práce přerušena kvůli živelní události, ale zbývající oddělení zaměstnavatele mohou nadále fungovat. Není ani vyloučeno, aby u některých zaměstnanců nastal prostoj, u jiných přerušení práce způsobené živelní událostí a jiní nadále docházeli na pracoviště.“

    Více na: https://ppropo.mpsv.cz/IX22Prerusenipracezpusobenenepri

    blank

    3. Dělení překážek v práci na straně zaměstnavatele

    V případě překážek na straně zaměstnavatele náleží zaměstnanci vždy náhrada mzdy nebo platu a to v níže uvedené procentní výši průměrného výdělku zjištěného podle § 351 a násl. zákoníku práce.

    Překážky v práci na straně zaměstnavatele:

    • § 207  a) doba, po kterou nemůže zaměstnanec pracovat pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, nebo v dodávce surovin, nebo chybnými pracovními podklady – zaměstnanci náleží náhrada minimálně ve výši 80 % jeho průměrného výdělku
    • § 207  b) doba, po kterou nemůže zaměstnanec konat práci pro nepříznivé povětrnostní vlivy – zaměstnanci náleží náhrada minimálně ve výši 60 % jeho průměrného výdělku

    Jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele

    • § 209  Pokud zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu dočasného omezení odbytu výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách – zaměstnanci náleží náhrada minimálně ve výši 60 % jeho průměrného výdělku (částečná nezaměstnanost), za předpokladu, že tak stanoví vnitřním předpisem, nebo dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací.
    • Pokud zaměstnavatel nemá vnitřní předpis, nebo dohodu s odbory, musí zaměstnanci poskytnout náhradu ve výši 100 % průměrného výdělku
    • § 210  Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů – mzda se nekrátí nebo zaměstnanci náleží náhrada 100 % průměrného výdělku
    • § 208  Všechny jiné překážky na straně zaměstnavatele – zaměstnanci náleží vždy náhrada mzdy nebo platu ve výši 100 % průměrného výdělku

    PŘÍKLAD č. 1:

    Pan Jan pracuje celý rok 2021 u firmy HOTEL, s. r. o. jako číšník. Jeho stanovená TPD činila 40 hodin týdně. Od září do prosince byl hotel z důvodu vládních nařízení uzavřen. Výměra dovolené u firmy byla stanovena na 4 týdny za kalendářní rok. Jaký nárok na dovolenou za rok 2021 vznikne tomuto zaměstnanci?

    Vzhledem ke skutečnosti, že byl hotel uzavřen z titulu vládních nařízení, jedná se o překážku na straně zaměstnavatele, a to v souladu s ustanovením § 208 ZP. Celá takto zmeškaná doba se pro účely výpočtu nároku na dovolenou považuje jako doba plně odpracovaná. Za rok 2021 tak má tedy pan Jan pro účely dovolené „odpracováno“ 2 088 hodin. 

    Provedeme výpočet nároku na dovolenou: stanovená TPD zaměstnance (40 hodin) × výměra dovolené za kalendářní rok (4 týdny) = 160 hodin.  

    Za kalendářní rok 2021 vzniklo zaměstnanci právo na dovolenou v plné délce 160 hodin.

    Zajistěte si vždy aktuální novinky ze světa mezd a personalistiky

    Zadejte váš e-mail a naše tipy z oblasti mezd a personalistiky vám budou chodit přímo do e-mailu. info

    Odesláním souhlasíte s našimi zásadami pro zpracování osobních údajů.

    PŘÍKLAD č. 2:

    Pan Alois pracuje celý rok 2021 jako pokrývač u firmy STAVBA, s. r. o. Jeho stanovená TPD činila 40 hodin týdně. V listopadu přišla velká vichřice, a tak je zaměstnavatel odvolal ze stavby a všichni tito zaměstnanci byli 10 pracovních dnů doma. Výměra dovolené u firmy byla stanovena na 5 týdnů za kalendářní rok. Jaký nárok na dovolenou za rok 2021 vznikne tomuto zaměstnanci?

    Nepříznivé povětrnostní vlivy se považují za překážku na straně zaměstnavatele. Byť se jedná o placenou překážku (minimálně ve výši 60 % průměrného výdělku), tak pro výpočet nároku na dovolenou se tato doba dle § 348 odst. 1 ZP za výkon práce vůbec nepovažuje.

    Pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok musí zaměstnanec splnit dvě základní podmínky, a to současně:

    1. pracovní poměr trval alespoň 52 týdnů – ANO
      (od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 = 365 dnů / 7 dnů = 52,143 týdne)
    2. odpracoval alespoň 52 násobků své stanovené TPD – NE
      (2 008 odpracovaných hodin / 40 stanovená TPD = 50,2 týdne)

    Vzhledem k tomu, že není splněna druhá podmínka, nelze počítat nárok na dovolenou podle vzorečku pro výpočet dovolené „za kalendářní rok“. Testujeme tedy splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou za její poměrnou část:

    1. pracovní poměr trval alespoň 4 týdny – ANO
      (od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 = 365 dnů / 7 dnů = 52,143 týdne)
    2. zaměstnanec odpracoval alespoň 4 celé násobky své stanovené TPD – ANO
      (2 008 odpracovaných hodin / 40 stanovená TPD = 50,2 týdne)

    Provedeme výpočet nároku na dovolenou:

    50 celých násobků jeho TPD x 40 (týdenní úvazek) x 5 (počet týdnů dovolené u zaměstnavatele) / 52 (počet týdnů v kalendářním roce) = 192,31 – po zaokrouhlení 193 hodin.

    Za kalendářní rok 2021 vzniklo zaměstnanci právo na dovolenou v délce 193 hodin.

    Byly informace v článku užitečné?

    Hodnocení pouze pro uživatele našeho blogu.

    blank Ano
    blank Ne
    blank

    Sledujte podobné články na naší

    Facebookové stránce

    Komunita samostatných účetních

    Přidejte se zdarma

    Přidejte se
    do největší komunity samostatných účetních

    blankVýhody
    blank